Jaký pohled na svět mají dnešní studenti? Výzkum postojů středoškoláků v ČR 2020

Průzkum podává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: prostředky komunikace, názory na konkrétní lokální, celostátní a globální problémy, pohled na možnosti občanů ovlivnit řešení problémů, přehled o nejčastěji využívaných zdrojích informací, politické preference, postoje k moderním československým dějinám, spokojenost se životem a se školou, názory na demokracii a mezinárodní politiku. Porovnává výsledky z aktuální vlny výzkumu s předchozími empirický sledování vývoje názorů a postojů cílové populace v čase (2009, 2012, 2014, 2017, 2020). 

Kompletní závěrečnou zprávu s podrobnými statistikami a grafy a zprávy z předcházejících průzkumů najdete zde.

Hlavní zjištění průzkumu: 

Největší problémy ČR: politická reprezentace a COVID 19  

Za největší problém ČR považují studenti nejčastěji politickou reprezentaci (61 %). Výrazně kritičtější vůči politické reprezentaci byli gymnazisté z rodin s nejvyšší životní úrovní (71 %). Jako nový problémový okruh se v průzkumu objevila epidemie nemoci COVID 19. Jde o druhé nejobsazenější téma, které vnímá jako problém 41 % respondentů. Největší rozdíly ve vnímání problémů ČR jsou mezi studenty gymnázií a učilišť. Gymnazisté považují častěji za problematickou politickou reprezentaci, korupci a kvalitu vzdělání. Studenti učilišť častěji omezování občanských práv a svobod kvůli epidemii COVID 19, drogy, nezaměstnanost a migraci. 

Posílila také váha problémů spojených s rasismem. Na úrovni ČR vnímá rasismus jako problematický 28 % středoškoláků – jde o třetí problém v celkovém žebříčku. Na celosvětové úrovni je rasismus jako problém vnímán ještě intenzivněji – za problematický ho považuje 37 % studentů. V porovnání s posledním měřením v roce 2017 (20 %) jde o významný nárůst. 

Poslední šetření však zároveň potvrzuje i klesající trend ve vnímání problémovosti soužití s romskou menšinou, který indikovala již předchozí šetření, a to jak na lokální (pokles z 34 % na 25 %), tak na celostátní úrovni, kde je pokles ještě markantnější (ze 40 % na 21 %). 

Výrazně se proměnily voličské sympatie a stranické preference studentů a vzrostl zájem zúčastnit se voleb 

Platí to zvláště pro volební model, který zohledňuje pouze ty respondenty, kteří by šli k volbám a vědí, které straně by dali hlas. Ve srovnání s posledním měřením výrazně posílili svou první pozici Piráti, kteří téměř zdvojnásobili svou podporu (nyní 30 % hlasů). Naopak výrazný propad podpory zasáhl hnutí ANO (nyní 8 %), které z první pozice a téměř čtvrtinové podpory v letech 2014 a 2017 kleslo na čtvrtou pozici (-16 %). Druhý nejsilnější propad zaznamenalo SPD (2 %), které ztratilo 11 %. Naopak posílily preference TOP 09 (24 %, nárůst o 7 %) a ODS (13 %, nárůst o 5 %). Pátou pozici obsadilo hnutí STAN (7 %). Další strany získaly 4 % a menší podporu. 

Zájem studentů zúčastnit se voleb od roku 2017 výrazně vzrostl; 54 % by se určitě zúčastnilo a 22 % spíše. Více než čtvrtina studentů (28 %) neví, koho by volila. Rozdíly mezi některými sociodemografickými skupinami jsou ale propastné. Výrazně vyšší účast deklarovali zejména studenti gymnázií (70 % by se určitě zúčastnilo), studenti s vysokou životní úrovní rodiny a žijící ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel. Naopak nižší zájem projevili studenti učilišť (37 % by se určitě zúčastnilo) a z rodin s nízkou životní úrovní (34 % by se určitě zúčastnilo).

Pokračuje trend ve stále lepším hodnocení členství v EU 

Aktuálně ho kladně či spíše kladně hodnotí 74 % studentů. Kladné hodnocení převažuje nad záporným ve všech sociodemografických skupinách, pouze u studentů z rodin s nízkou životní úrovní jsou pozitivní a negativní hodnocení srovnatelná.  

Největší globální problémy – klimatická změna, války, covid a rasismus 

V globální perspektivě narostlo dramaticky vnímání hrozby klimatické změny, která dominuje žebříčku klíčových celosvětových problémů (55 %). Nárůst závažnosti tohoto problému pro téměř čtvrtinu respondentů (23 %) odsunul na druhé místo obecnou kategorii války a konflikty (46 %), kterou následuje nová agenda COVID 19 (39 %). Výrazně narostlo i vnímání tématu rasismu (37 %). Podobně jako u problémů ČR se i u globálních problémů liší nejvíce odpovědi studentů gymnázií a učilišť. Gymnazisté vidí častěji problém ve změnách klimatu, válkách a chudobě rozvojových zemí. Studenti z učilišť častěji uvádí pandemii COVID 19, terorismus, a jiné nemoci.

Polovina studentů se obává budoucnosti 

Zhruba polovina studentů (52 %) hledí do budoucna s obavami. Nejsilnější obavy vyjadřují studenti, kteří subjektivně hodnotí životní úroveň svých rodin jako nízkou (54 %). Nadějeplný pohled do budoucnosti deklarovala více než třetina (37 %) studentů, nejčastěji z rodin s nevyšší subjektivně odhadovanou životní úrovní. 

Primárním zdrojem informací o aktuálních společenských a politických tématech jsou sociální sítě

„Výzkum provádíme v pravidelných intervalech již od roku 2009 a je tedy možné sledovat dlouhodobější trendy. Jedním z nejzřetelnějších je setrvalý pokles školní výuky jako zdroje informací o aktuálních společenských a politických tématech,“ uvádí Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS, a dodává: „S ohledem na informační explozi související s moderními technologiemi, vznik nových komunikačních platforem a celkovou proměnu mediální krajiny je to očekávaný vývoj. Že si studenti do školy ´nechodí pro informace o aktuálních tématech´, by ale nemělo vést k rezignaci na debatu o nich. Právě naopak."

Od posledního měření v roce 2017 výrazně posílil informační význam sociálních sítí (o 12 %). Polovina studentů (51 %) deklarovala, že jde o nejčastější zdroj aktuálních společenských a politických témat, která je zajímají. Pro 81 % studentů jde o jeden z hlavních zdrojů. Naopak role školní výuky i tradičních médií (tisk, rozhlas) výrazně poklesla. Pouze 14 % studentů zahrnulo školu mezi své hlavní informační zdroje a 1 % ji uvedlo jako svůj nejčastěji využívaný zdroj.   

Mezi studenty, kteří uvedli sociální sítě jako jeden z hlavních zdrojů informací o aktuálních společenských problémech, vzrostl podíl těch, kteří získávají informace z postů politických stran či tematických skupin (nárůst z 59 % na aktuálních 74 %). Ty se studentům zároveň jeví jako nejdůvěryhodnější (narůst důvěry ze 30 % v roce 2017 na aktuálních 54 %). Odkazům na články online zpravodajství a postům přátel důvěřuje okolo poloviny studentů, kteří sledují sociální sítě. Z postů lidí, které neznají, čerpá informace 68 % z nich. Většina studentů deklaruje, že informace ze sociálních sítí si ještě ověřuje. Méně ověřují informace, které odpovídají jejich názorům (vždy ověřuje 17 %, většinou ověřuje 49 %).

Výrazně vzrostlo očekávání v oblasti rozvoje dovedností z oblasti finanční gramotnosti a kritického myšlení ve škole 

Nejčastějším požadavkem na školní výuku zůstává stejně jako v předcházejícím šetření naučit studenty mluvit cizím jazykem (59 %, pokles o 10 % od roku 2017) a naučit je, jak vyjádřit svůj názor (45 %). Výraznou změnu představuje položka finanční gramotnost, která vyskočila z desátého na třetí místo (z 27 % na 41 %). 

Pokračuje i vzestup váhy kritického myšlení (+7 %), jehož výuku požaduje 26 % studentů. Nejvýraznější rozdíly v představách, co by měla škola (na)učit, panují mezi gymnazisty a učni v oblasti rozvoje kritického myšlení, které požaduje 39 % gymnazistů, ale jen 13 % učňů, kteří naopak více akcentují podporu praktických dovedností (42 %), o kterou stojí primárně jen 21 % gymnazistů. 

Většina studentů hodnotí život v socialistickém Československu negativně, přibývá těch, kteří se o období před sametovou revolucí chtějí dozvědět více 

Většina studentů (72 %) se domnívá, že život v socialistickém Československu byl ve srovnání se současností horší. Podíl studentů, kteří mají pocit, že toho ví dost o domácích dějinách v letech 1948–1989 (38 %) se od prvního měření v roce 2009 téměř zdvojnásobil. Téměř polovina studentů (45 %) ale zároveň přiznává, že ví o době před sametovou revolucí málo nebo nic. 

Vzrostl počet těch, kteří by se chtěli dozvědět více (ze 48 % na 53 %). Analýza také ukazuje, že studenti, kteří deklarovali, že o dané historické etapě ví dost, současně vyjadřovali požadavek, že by se chtěli dozvědět více (67 %) a zároveň vnímají život za socialismu negativněji (72 % velmi/spíše špatný).