Kvalitnější řasy, lepší budoucnost: Jessa z Filipín pěstuje mořské řasy šetrně

Jessa Muhammad chodila ještě na základní školu, když začala pomáhat svému otci s pěstováním řas. Jako nejstarší ze tří sourozenců pomáhala rodičům uvazovat sazenice, zatloukat kůly do mořského dna a natahovat lana ve vodě. Fyzicky je to velmi náročná práce.

Dnes je Jesse 25 let a většinu života strávila u moře pěstováním řas. Stejně jako mnoho jiných pěstitelů se řídila tradičními postupy předávaných z generace na generaci. Teprve nedávno si uvědomila, že některé z těchto metod mohly negativně ovlivnit její sklizeň. Proto se začala zajímat o moderní metody pěstování mořských řas a své znalosti předala také lidem, kteří ji kdysi do pěstování zasvětili.

Život u moře

Jessa, stejně jako ostatní farmáři z vesnice, pěstovala řasy tak, jak to dělaly generace před nimi. Sazenice upevňovali jednorázovými plastovými páskami a používali anorganická hnojiva k urychlení růstu. Věřili, že tak řasy sklidí rychleji a budou mít vyšší výdělky. Netušili však, že tyto postupy škodí jak samotné úrodě, tak moři.

Tradiční metody nemusí být vždy ty nejšetrnější

Jednorázové plastové vazače a anorganická hnojiva pěstitelé mořských řas po léta běžně používali. Výzkumy ale ukázaly, že tyto metody s sebou nesou skryté náklady. Když se plastové pásky rozpadnou, zanechají za sebou vlákna, která znečišťují už usušené řasy a přispívají k výskytu mikroplastů ve finálních produktech. To negativně ovlivňuje kvalitu řas i jejich konkurenceschopnost na globálních trzích. Umělá hnojiva tedy sice mohou urychlit růst, ale snižují kvalitu řas a poškozují mořské prostředí.

Pro samotné pěstitele se tyto dopady projevily v nižších výkupních cenách. Za kilogram dostali pouhých 50 PHP (cca 17 korun).

Proč to nezkusit?

Sousedé Jessu podpořili v jejím nápadu zapojit se do našeho zemědělského programu BAEP-LEAP.

Jednou z prvních změn, které Jessa zavedla, byla náhrada jednorázových plastových vazačů za opakovaně použitelné polyethylenové nylonové smyčky, které vydrží až pět let. Pěstitelé také přestali používat umělá hnojiva, čímž zvýšili kvalitu řas a zároveň snížili zátěž pro okolní mořský ekosystém.

Bez použití hnojiv trvá dozrání řas přibližně 30 dní namísto původních 15. Řasy mají ale nesrovnatelně vyšší kvalitu a lze je prodat až za 100 PHP (cca 34 korun) za kilogram – tedy za dvojnásobek toho, co pěstitelé vydělávali dříve.

Kromě školení poskytl program BAEP-LEAP pěstitelům také kvalitní sazenice, zavedl školky pro mořské řasy, modelové farmy a výrobní materiál. To pomohlo místním snížit náklady do začátku pěstování nebo jeho rozšíření.

Změny v pěstování i v životě

Před zavedením nových postupů si rodina Jessy mohla dovolit posílat do školy pouze jedno dítě. Dnes studuje ona i její dva mladší sourozenci najednou.

Jessa také vysvětlila svým rodičům, proč už tradiční metody nedávají smysl. Vyslechli ji a rozhodli se pro změnu.

Chránit úrodu i životní prostředí

Dnes Jessa pomáhá chránit životní prostředí, na kterém závisí živobytí celé vesnice. Zároveň motivuje ostatní pěstitele k přijetí novějších postupů, které zlepšují jejich živobytí i kvalitu úrody.

Program BAEP-LEAP je financován Evropskou unií a realizován Člověkem v tísni na Filipínách ve spolupráci s Maranao People Development Center Inc. a United Youth of the Philippines-Women. Program zavedl vylepšené pěstitelské postupy vycházející ze zprávy Hodnocení hodnotového řetězce mořských řas v oblastech Sulu a Tawi-Tawi, která poukázala na hlavní překážky ovlivňující produktivitu a tržní hodnotu.