Poslechněte si 3. díl našeho klimapodcastu Hlasy proměny: Energetická chudoba v souvislostech. Dobré bydlení má být úsporné

Jaké rozvahy za celým projektem byly? Jak probíhaly stavební úpravy a co v Milíně plánují do budoucna? Odpovídat budou milínský starosta Vladimír Vojáček, autor projektu, architekt Aleš Brotánek a odborník na sociální otázky Člověka v tísni Jan Černý.

Rekonstrukce 258 bytů za běžného provozu

Sídliště v Milíně pochází z 50. let minulého století. Je v něm 258 bytů, které se nacházejí v zateplených budovách s centrálním vytápěním a řízeným větráním se zpětným získáváním tepla. Rekonstrukce, která bydlení posunula do vysokého ekologického, ekonomického i zdravotního standardu (např. zajištěním dostatku čerstvého vzduchu v bytech a vyřešením problémů s plísněmi), ale nebyla jednoduchá, přiznává starosta Milína Vladimír Vojáček.

„Bez nájemníků, kteří v těch 258 obecních bytech bydlí, kteří skousli, že se jim rekonstrukce dělá nad hlavou, během bydlení, že to trvalo 3–6 měsíců, kdy museli doslova leckdy trpět, tak bez jejich podpory a tolerance by se to nepovedlo,“ oceňuje trpělivost obyvatel domu.

Nasadit budově nový tepelný kabát

Zdárnému procesu přispělo také nasazení vedení obce a zastupitelstva, výborně připravený projekt a také dobře vysoutěžené stavební firmy.

Autor projektu, architekt Aleš Brotánek přirovnává uvažování o tepelné izolaci jako o kabátu: „Jde o to, aby tepelná obálka budovy – ten kabát –, nebyl nikde přerušen. Kabátu nesmí chybět rukávy. Znamenalo to zateplení prvků, jako jsou sokly, římsy nebo celá plocha půdy. Vzhledem k tomu, jak byly konstruovány vstupy do domů a balkony, které vyrůstaly přímo z konstrukce stěn, museli jsme je odbourat a nově uchytit přes tzv. termobloky, které přerušují tepelnou vazbu.“ Na jednom domě to znamenalo uchytit takto „domovní znamení“: plastiku dvou hrajících si medvíďat.

Výsledkem je oceněný projekt

Obec nakonec za sídliště dostala cenu Český energetický a ekologický projekt roku 2022. Sídliště je v nízkoenergetickém standardu, budovy se pyšní energetickými štítky s písmeny A či B a lidé, kteří je obývají, platí za vytápění ročně např. 8 tisíc korun. 

Energetická chudoba: Nejvíc platí lidé za teplo

Energetická chudoba v Česku je stále rozšířenější problém – podle studie Asociace pro mezinárodní otázky se týká čtvrtiny lidí. Často jsou to senioři, zejména ti osaměle žijící, invalidní, dále rodiny s dětmi, rodiny samoživitelek, ale i další. Největším výdajem, kteří si lidé zasažení energetickou chudobou nemohou dovolit, je teplo.

Sociální bydlení musí být hlavně úsporné

Podle Jana Černého z organizace Člověk v tísni boj s energetickou chudobou znamená mimo jiné to, že sociální bydlení musí být energeticky úsporné: „Pokud není úsporné, je drahé, takže není sociální.“ Dodává, že obecně se dá bohužel říct, že objekty, kde bydlí chudí lidé, jsou spíše neúsporné, tedy drahé. Úspora energií znamená nejen nižší ekonomické náklady, ale také menší negativní dopady na kvalitu života.

Kde náš klimatický podcast najdete

Podcast Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).

Kdo jsou autoři

Podcast „Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my“ vznikl v organizaci Člověk v tísni. Třetí epizodu připravila Magdalena Trusinová. O mix zvuku se postaral Tomáš Tkáč, hudbu složil Tomáš Pernický, dramaturgii zastal Filip Rambousek a věcnou správnost garantuje Magdalena Davis. Autorkou vizuálu je Kateřina Čiberová.