Začíná 16. ročník Měsíce filmu na školách, zaměří se na média a totalitu

V souvislosti s přechodem škol na distanční výuku jsme otevřeli vzdělávací portál JSNS.CZ k volnému využití pro všechny. Kromě vyučujících mají veškerý obsah zdarma k dispozici i žáci, studenti, rodiče a široká veřejnost. Na JSNS.CZ je možné najít mimo jiné téměř 80 audiovizuálních lekcí vhodných právě pro distanční výuku. K dispozici jsou také stovky dalších lekcí a metodických materiálů.  

Za dosavadní existenci Měsíce filmu na školách - projektu Příběhy bezpráví uspořádaly školy přibližně 9000 filmových projekcí spojených s besedami. Téměř 400 000 žáků a studentů se tak osobně setkalo s pamětníky komunistického bezpráví. Během letošního listopadu se kvůli omezením v souvislosti s koronavirem uskuteční filmové projekce s tematikou moderních československých dějin doprovázené besedami s pamětníky, historiky i filmaři online formou.  

„V letošním roce se v rámci Příběhů bezpráví zabýváme rolí médií, propagandou, cenzurou či mediální manipulací v komunistickém Československu. Naším cílem je podpora a zvyšování mediální gramotnosti mladých lidí, jejich schopností a dovedností kriticky rozlišovat mezi rozličnými mediálními sděleními. Upozorněním na to, jak byla omezována svoboda slova a jak stát skrze cenzurní opatření a kontrolované sdělovací prostředky ovládal své vlastní občany, chceme poukázat na nezastupitelnou úlohu svobodných a nezávislých médií. Taková média jsou pilířem demokracie a potřebujeme i nyní,“  říká ředitel vzdělávacího programu JSNS  Karel Strachota a dodává: 

Čtyři tematické filmy k využití i pro distanční výuku a bonusové materiály

Letos si mohou zapojené školy vybírat z nabídky čtyř filmů, které se tematicky vztahují k roli médií v totalitní společnosti. Unikátní dokument Heleny Třeštíkové Pavel Tigrid – Evropan představí osobnost novináře, spisovatele a jednoho z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. století, který zemřel v srpnu roku 2003. Snímek představuje Pavla Tigrida jako významného pozorovatele zásadních událostí, které provázely český národ v průběhu 20. století. Hlavní postava filmu je komentuje s ironií a moudrým nadhledem sobě vlastním.  

Dalším filmem ve výběru je dokument Tajné akce StB: Akce Alfa. Rádio Svobodná Evropa (RFE) bylo od počátku svého působení v roce 1951 trnem v oku československé Státní bezpečnosti. O tom, jak by se dalo proniknout do jejích redakčních řad, se dokonce vyučovalo na tehdejších komunistických vysokých školách. Podařilo se to agentu Pavlu Minaříkovi, který v mnichovské centrále RFE působil v letech 1969 až 1976 a v rámci propracované akce Alfa například připravoval únosy tehdejších redaktorů.  

Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu Případ Dr. Horáková, kteří pátrali v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Poprava Milady Horákové následovala po komunisty vykonstruovaném procesu, ve kterém byla viněna z velezrady a vyzvědačství. Celé soudní řízení provázela propagandistická kampaň v tisku a v rozhlase, jak bylo v padesátých letech u inscenovaných soudních řízení s různými „třídními nepřáteli“ obvyklé.   

V letošním výběru nechybí ani filmové zpracování oceňovaného divadelního představení s názvem Zítra se bude…, jehož scénář vychází ze soudních spisů procesu s Miladou Horákovou. V titulní roli září světoznámá operní pěvkyně Soňa Červená, která s kadencí psacího stroje cituje doslovné formulace z absurdních projevů obžaloby nechvalně známého tribunálu. Prezentace prokurátorů s bezvýraznou tváří a v přestrojení za řezníky ilustrují krutý technicismus celého procesu v protikladu s emotivní lidskostí projevů Milady Horákové a její rodiny.  

Zapojené školy dostanou také plakátovou výstavu Jménem republiky a jejího lidu!, která se zaměřuje na roli médií v  politickém procesu s Miladou Horákovou. Cílem výstavy je ukázat, jakým způsobem využívala komunistická strana propagandu v tehdejším  Československu. Prostřednictvím 11 plakátů obsahujících dobové fotografie, materiály z tehdejšího tisku, citáty pamětníků a základní faktografické informace je prezentováno období od roku 1945 až 1950.  Další výstava, kterou dostávají zapojené školy, je kreslená výstava Nepřemožená o životních osudech Milady Horákové. Plakátová výstava byla zpracována na základě komiksové předlohy, poprvé vydané v roce 1951 v USA. 

Besedy s pamětníky online formou

Vzhledem k opatřením v souvislosti s koronavirem budou letos na školách probíhat besedy s pamětníky online formou. Uspořádáme několik debat s pamětníky, které nabídneme zapojeným školám. Plánovaná debata s dcerou Milady Horákové Janou Kánskou se bohužel kvůli jejímu zdravotnímu stavu neuskuteční. 

Školy také mohou letos nově využít další lekce zaměřené na naše moderní dějiny z portálu JSNS.CZ. V něm najdou přes 70 filmů doprovázených audiovizuálními lekcemi a výukovými materiály. Lekce jsou řazené do kategorií podle stupně vzdělávání a podle hlavních témat. Materiály JSNS.CZ jsou navíc přizpůsobené distanční výuce, žáci tak mohou zhlédnout film a samostatně vypracovat úkoly či seminární práce přímo z domova.   

„Zatím jsem na dálku použila jeden dokument. Žáci obecně velmi oceňují, když se nemusí učit z učebnice, když má výuka smysl a je spojená se životem. Po zhlédnutí dokumentu mi někteří velmi otevřeně sdělili své pocity a názory. Dokonce i ti, kteří by mi toho ve třídě moc neřekli, touto formou komunikují otevřeně a snad i rádi. Tato generace studentů navíc velmi dobře reaguje na audiovizuální materiály, je to pro ně daleko přístupnější než texty,“ říká pedagožka Jana Suchánková z Obchodní akademie Prostějov.   

Vyučující ze zapojených škol také obdrží speciální vydání novin Příběhů bezpráví, které shrnují to nejpodstatnější o projektu. Kromě celé řady zajímavých textů je zde přiblížena i letošní novinka - praktický průvodce portálem JSNS.CZ Krok za krokem. Jde o průvodce audiovizuálními lekcemi k výuce moderních československých dějin, ve kterém zájemci najdou doporučení, čím začít a jakými lekcemi a materiály následně navázat. Krok za krokem je výukový plán rozdělený do sedmi tematických okruhů. 

Cenu Příběhů bezpráví letos obdrží Rudolf Macek, Václav Jozefy a Mária Berčíková 

V letošním již podvanácté předáme Cenu Příběhů bezpráví třem pamětníkům za jejich odvážné postoje a vzdor vůči komunistickému režimu. Výjimečnost Ceny Příběhů bezpráví spočívá v tom, že ji udělují mladí lidé.  

Mezi letošní laureáty patří Rudolf Macek, který po komunistickém převratu v roce 1948 zorganizoval odbojovou skupinu připravující se na možný konflikt Východu se Západem. Její vojenská část však byla prozrazena a členové zatčeni. Rudolf Macek, kterému v té době bylo 25 let, jako vedoucí skupiny jen o vlásek unikl trestu smrti a byl odsouzen k 22 letům vězení za velezradu, pobuřování proti republice, zločin vzpoury a podvod. Po amnestii se živil manuálně, nejprve jako gumař a později jako dělník v kamenolomu. Proti komunistickému režimu se však vyhrazoval neustále. V roce 1968 předsedal přípravnému spolku K231 a po sametové revoluci stál u vzniku Konfederace politických vězňů. Z rukou prezidenta Václava Havla převzal medaili 1. stupně Za zásluhy o obranu a bezpečnost státu.  

 Cenu Příběhů bezpráví obdrží také Václav Jozefy, který se už jako šestnáctiletý zapojil do aktivit studentské skupiny Hvězda, jejímž cílem byl aktivní odpor proti nátlaku Československého svazu mládeže. Členové skupiny byli ale zatčeni a Václav Jozefy byl v říjnu roku 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzen na šest měsíců odnětí svobody za provinění sdružování proti státu. Byl umístěn do Ústavu pro mladistvé provinilce v Zámrsku. Po jedenácti neúspěšných žádostech mu bylo povoleno vystudovat gymnázium a následně i vysokou školu. 

Dalším oceněným je Mária Berčíková, která se narodila v osadě Komov na Slovensku. Společně se svým manželem Josefem Berčíkem investovali do malého obchůdku ve vsi. Nikoho z nich nenapadlo, že by takové podnikání mohlo být protiprávní. Manžela zanedlouho zatkli. Ale Mária navzdory chudobě a riziku vlastní perzekuce vytrvale žádala o jeho milost. Po sedmi a půl letech zaznamenalo její neúnavné snažení úspěch a tehdejší prezident Antonín Novotný žádost o milost podepsal. Svému muži, zakládajícímu a aktivnímu členovi Konfederace politických vězňů, byla Mária velkou oporou po celý jeho život.