"Jsem pro někoho nadšenec a pro někoho blázen"

Dobré ráno Zuzko, můžeš se našim čtenářům prosím představit?
Dobré ráno, jmenuju se Zuzana Kavková. Pocházím a bydlím v Praze s manželem, psem a za chvíli k nám přibude ještě jeden člen rodiny – jak je na mě vidět

Jaká je tvá pracovní pozice pro ČvT a jak dlouho se jí už věnuješ?
Na půl úvazku pracuju jako terénní pracovnice ve službě terénní programy a druhou půlkou jsem koordinátorka služeb pro dospělé. No, a do kladenského terénu a kanceláře z Prahy dojíždím šest a půl roku. Díky tomu vytrvalému dojíždění jsem pro někoho nadšenec a pro někoho blázen :)

Tomu nerozumím, můžeš mi to prosím vysvětlit nějak laicky, co tvé práce obnáší?
Tak jako terénní pracovnice pracuju přímo s klienty – to znamená, že za nimi docházím nejčastěji přímo do jejich domácností a řešíme společně nejrůznější věcí týkající se bydlení, dluhů, dávek, práce, zajištění zdravotní péče či různé běžné vyřizování na úřadech. Škála problémů, se kterými lidé přichází, je poměrně široká. Já se jim snažím v tom všem poskytovat podporu a mám radost z toho, když se při tom klient něco naučí a umí si pak poradit sám... nebo alespoň s menší pomocí.

A jako koordinátorka mám na starost služby pro dospělé. Kromě již zmiňované služby terénní programy k nim během loňského roku přibyla sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a dluhové poradenství. Z toho mám velkou radost, hlavně proto, že můžeme lidem nabízet více možností a lépe reagovat na jejich specifické problémy, se kterými k nám přicházejí. Tahle druhá půlka úvazku trochu vyvažuje ten terén. Sedím spíše v kanceláři – vedu menší tým skvělých kolegyň, řeším nejrůznější administrativu..

To zní náročně. Baví tě to? Co nejvíce a proč zrovna tahle pozice?
Rozhodně baví, i když je to někdy náročné. Nejvíce frustrující pro mě je, když narazím na limity pomoci, kterou služba nabízí. Občas se s klientem dostanu do situace, kdy se maximálně snažím já i on, ale vnější překážky jsou natolik velké, že se nedaří vždy vše dle představ vyřešit. Mám na mysli hlavně problematickou bytovou situaci lidí, se kterými pracuji. Dostat se z ubytovny do “normálního“ bydlení je opravdu těžké. Na druhou stranu pracuju v dobrém týmu, vzájemně se podporujeme a je fajn, že jsme naladěni na stejnou vlnu – tedy většinou :)

Co děláš, když neděláš?
Nejlépe se odreaguju u filmu, knížky nebo dobrého jídla Ale baví mě i aktivnější věci – občas si ráda zahraju badminton nebo jedu někam na výlet..

Závěrem máš možnost vzkázat všem čtenářům/klientům/fanouškům cokoli – co to bude?
Klientům bych popřála, aby nás potřebovali, co nejméně. A všem ostatním nadhled a otevřenou mysl. A zhledem k tomu, že koncem března odcházím, kvůli jiným (mateřským) povinnostem, tak bych se také chtěla rozloučit se svými (nejen kladenskými) kolegy a poděkovat za spolupráci, díky které jsem tak dlouho vydržela dojíždět na Kladno. Děkuji vám a přeji vám/si, ať vás neopouští elán a dobrá nálada a abyste si uměli najít čas na odpočinek. Díky! :)