Mezinárodní organizace kritizují Miloše Zemana za pozvání uzbeckého prezidenta do Prahy

Mezinárodní organizace kritizují Miloše Zemana za pozvání uzbeckého prezidenta do Prahy

11. 2. 2014

Praha, 11. února 2014 – Třicet světových i českých nevládních organizací zabývajících se lidskými právy kritizuje plánovanou návštěvu prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova. Stav lidských práv se podle nich v Uzbekistánu, kde Karimov vládne už 25 let, neustále zhoršuje. Dochází zde například k mučení politických vězňů, děti i dospělí jsou nuceni k otrocké práci jako je česáni bavlny za malou nebo žádnou mzdu a vláda dosud neumožnila nezávislé prošetření masakru stovek demonstrantů postřílených státní bezpečností ve městě Andižan roku 2005.

Svůj názor organizace vyjádřily formou otevřeného dopisu prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi. Signatáři v něm vyzvali prezidenta, aby při setkání požádal prezidenta Karimova o vysvětlení vážného porušování lidských práv. Dopis iniciovali uzbečtí disidenti a bývalí političtí vězni spolu s mezinárodní organizací Human Rights Watch, která situaci v Uzbekistánu dlouhodobě monitoruje. Připojil se i Člověk v tísni a další české organizace.

Dva dny po vydání našeho otevřeného dopisu a zřejmé neochotě mnoha českých ústavních činitelů setkat se s uzbeckým prezidentem, byla jeho schůzka oficiálně „odložena“. Ať už k „odložení“ této návštěvy došlo jakkoli, jsme rádi, že si Česká republika prozatím ušetřila mezinárodní ostudu a věříme, že bude do budoucna konzistentnější v udržování zahraniční politiky, která klade důraz na téma lidských práv. 

 „Oslovili nás kolegové z Human Rights Watch a uzbečtí disidenti, zda bychom jim pomohli protestovat proti cestě Karimova do Prahy. Stav lidských práv v Uzbekistánu nás zajímá, protože sledujeme celý postsovětský prostor a v mnoha zemích v regionu pracujeme. Sdílíme názor, že přijímání autoritářských vládců legitimizuje jejich režimy, které potlačují lidská práva. Detailněji se v tomto směru zabýváme Ázerbájdžánem a Běloruskem,“ řekl Rostislav Valvoda, vedoucí východoevropských programů společnosti Člověk v tísni.

Za posledních pět let se Karimov vydal do EU jen dvakrát. Na podzim roku 2013 do Lotyšska a v roce 2011 byl v Bruselu. Při Karimovově cestě do Bruselu v roce 2011 se s ním mnozí vysocí představitelé EU odmítli setkat, mezi nimi i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy nebo vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton. Proti setkání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem také protestovala řada organizací, které dopis podepsaly. Mnohé z nich také kritizují přehlížení porušování lidských prav v Uzbekistánu z americké strany. Viz odkazy níže.

V prezidentově odpovědi na dopis zaznělo, že Karimova pozval jeho předchůdce a Zeman pouze přebral jeho závazky. Prostor pro diplomatickou diskontinuitu prezidentské kanceláře ale nabízel fakt, že Klaus navštívil Uzbekistán v roce 2004, tedy před andižanským masakrem, který dramaticky změnil pohled mezinárodní diplomacie na Uzbekistán, zvláště pak pohled EU.

Doplňující dokumenty

Rating demokracie v Uzbekistánu podle organizace Freedom House

Příklady protestů kolem Karimovovy návštěvy Bruselu:

Kontroverzní spojenectví USA s Uzbekistánem v boji proti terorismu:

 
Pro další informace kontaktujte:

Rostislav Valvoda, Centrum pro demokracii a lidská práva společnosti Člověk v tísni, tel.: 608 527 312

Adéla Pospíchalová, Centrum pro demokracii a lidská práva společnosti Člověk v tísni, tel.: 777 787 968

Autor: TF