Než rozkvetou kávovníky: Filipínské farmářky pomáhají oživit tradiční pěstování kávy

Publikováno: 29. 5. 2026 Doba čtení: 4 minuty

Na dvouhektarové farmě paní Norsidy Jalalang rostou v řadách rozkvetlé kávovníky. Vedle nich se pnou šlahouny okurek a volná místa mezi nimi vyplňuje okra, dýně, hořká okurka a lilek. Úroda je dostatečně velká na to, aby uživila její vlastní domácnost, a ještě se může podělit se sousedy a příbuznými. Cesta k prosperující farmě se ale neobešla bez tvrdé práce.

Než rozkvetou kávovníky: Filipínské farmářky pomáhají oživit tradiční pěstování kávy
© Foto: Zenny Awing

Pro Norsidu bylo zemědělství odjakživa součástí každého dne. Vše začalo pěstováním zeleniny na kousku země, kterou zdědila po rodičích. Úroda z ní měla původně sloužit především pro vlastní spotřebu. Pěstování kávovníků je však pro Norsidu něco nového. Donedávna pro ni byla káva pouhou vzpomínkou na dětství.

V roce 2023 se stala Norsida jednou z pěstitelek v provincii Basilan, které získaly podporu v rámci programu BAEP-LEAP financovaného Evropskou unií. Díky tomuto projektu, na kterém se podílíme společně s organizacemi Maranao People Development Center Inc. a United Youth of the Philippines – Women, Incorporated, prošla Norsida školením zaměřeným na zlepšení hodnotového řetězce kávy v Basilanu. Školení zahrnovalo správnou zemědělskou praxi, posklizňové zpracování kávových zrn, jejich skladování a marketing.

Káva však vyžaduje čas. Stromům trvá tři až čtyři roky, než přinesou první plody, samotná produkce kávy tudíž v tomto období nedokáže pokrýt každodenní potřeby. Mezi výsadbou a sklizní proto musí domácnost vyžít z něčeho jiného.

Než se káva vrátí

Pěstování kávy v Basilanu od 90. let minulého století upadalo, a to především kvůli přeměně zemědělské půdy a upřednostňování pěstování kaučukovníků a kokosových palem. Kávovníky jsou přitom pro region důležité rostliny a pro zemědělce mohou představovat významný zdroj příjmu.

Norsida vzpomíná na svá dětská léta, kdy se během sklizně připojila k dospělým a vesele lezla po kávovnících a trhala kávové plody. Postupem času však většina rodin od pěstování kávy upustila a věnovalo se mu jen několik starších lidí.

„Většina lidí v naší oblasti, zejména mladší generace, už aktivně nic nepěstovala. Obvykle pokračovali jen ti starší,“ vzpomíná Norsida. „Kávovníky už sice nemáme, ale rodiče během mého dětství vždycky pěstovali zeleninu. Když jsem si založila vlastní rodinu, pokračovala jsem v tom,“ dodává.

Produkce kávy vymizela, ale Norsidiny zkušenosti s pěstováním zeleniny zůstaly. Díky programu BAEP-LEAP se ke kávě vrátila, tentokrát však s využitím systému smíšené výsadby, který umožňuje pěstovat plodiny přímo na kávových polích.

Jak přežít dlouhé čekání na úrodu

Norsida vysadila 126 kávovníků a postupně proměnila svou zahradu za domem v rozmanitou farmu, kde roste zelenina a káva bok po boku. Díky sazenicím, které dostala na podporu smíšeného pěstování, má dnes okurky, okru, dýně, hořké okurky a lilky, které tvoří základ její každodenní produkce. Většinu z nich prodá, část si nechává pro rodinu.

„Jedna z nejdůležitějších věcí, které jsem se naučila, bylo právě kombinování pěstování kávy se zeleninou. To mi umožnilo mít každý den jídlo pro rodinu a zároveň si vydělat. Už během čekání na sklizeň kávy jsme měli co jíst a prodávat,“ říká.

Zelenina rodině zajistí stabilní příjem kolem 300 až 500 filipínských peso (zhruba 100 až 170 korun) týdně, někdy i přes 1 000 peso (340 korun). To pomáhá pokrýt náklady na jídlo, školní potřeby a běžný chod domácnosti. V praxi tak zelenina uživí rodinu po celou dobu, než kávovníky dozrají.

Ženy pomáhají oživit kávový region

Spolu s úrodou zeleniny a prvními květy kávovníků (které se objevily díky správnému pěstování už po necelém roce) vzrostla i role Norsidy v komunitě.

Nyní působí jako vedoucí kávového klastru v Bohe-Ibu, kde se stále více žen zapojuje do debat o zemědělství, chodí na školení a účastní se rozhodování. Mnohé se k farmaření vracejí poté, co viděly Norsidiny výsledky, jiné k ní chodí pro radu ohledně produkce kávy a smíšeného pěstování.

„Kdykoli mě někdo požádá o radu, říkám jim, že samotné sázení nestačí. Důležité je rozumět celému procesu. Sdílím to, co jsem se naučila. Teď vidím, že se lidé začali zajímat nejen o kávu, ale i o zemědělství jako takové, když vidí, že se mojí farmě daří,“ říká.

Pro Norsidu je velmi důležité, aby se ženy věnovaly zemědělství.

„Věřím, že s dnešními příležitostmi mají ženy mnohem více způsobů, jak se do zemědělství zapojit,“ říká. „Doufám, že se bude pěstování kávy a smíšené farmaření v Basilanu mezi ženami i nadále rozvíjet a zajistí naší provincii prosperitu.“

Do provincie Basilan se tak po dlouhých letech znovu vrací káva. A jsou to právě ženy jako Norsida, které živí domácnosti, vedou farmy, podporují rodinné příjmy a starají se, aby zemědělství v jejich komunitách i nadále prospívalo.

Autor: Zenny Awing

Související články