Než rozkvetou kávovníky: Filipínské farmářky pomáhají oživit tradiční pěstování kávy
Publikováno: 29. 5. 2026 Doba čtení: 4 minuty Sdílet: Sdílet článekNa dvouhektarové farmě paní Norsidy Jalalang rostou v řadách rozkvetlé kávovníky. Vedle nich se pnou šlahouny okurek a volná místa mezi nimi vyplňuje okra, dýně, hořká okurka a lilek. Úroda je dostatečně velká na to, aby uživila její vlastní domácnost, a ještě se může podělit se sousedy a příbuznými. Cesta k prosperující farmě se ale neobešla bez tvrdé práce.

Pro Norsidu bylo zemědělství odjakživa součástí každého dne. Vše začalo pěstováním zeleniny na kousku země, kterou zdědila po rodičích. Úroda z ní měla původně sloužit především pro vlastní spotřebu. Pěstování kávovníků je však pro Norsidu něco nového. Donedávna pro ni byla káva pouhou vzpomínkou na dětství.
V roce 2023 se stala Norsida jednou z pěstitelek v provincii Basilan, které získaly podporu v rámci programu BAEP-LEAP financovaného Evropskou unií. Díky tomuto projektu, na kterém se podílíme společně s organizacemi Maranao People Development Center Inc. a United Youth of the Philippines – Women, Incorporated, prošla Norsida školením zaměřeným na zlepšení hodnotového řetězce kávy v Basilanu. Školení zahrnovalo správnou zemědělskou praxi, posklizňové zpracování kávových zrn, jejich skladování a marketing.
Káva však vyžaduje čas. Stromům trvá tři až čtyři roky, než přinesou první plody, samotná produkce kávy tudíž v tomto období nedokáže pokrýt každodenní potřeby. Mezi výsadbou a sklizní proto musí domácnost vyžít z něčeho jiného.
Než se káva vrátí
Pěstování kávy v Basilanu od 90. let minulého století upadalo, a to především kvůli přeměně zemědělské půdy a upřednostňování pěstování kaučukovníků a kokosových palem. Kávovníky jsou přitom pro region důležité rostliny a pro zemědělce mohou představovat významný zdroj příjmu.
Norsida vzpomíná na svá dětská léta, kdy se během sklizně připojila k dospělým a vesele lezla po kávovnících a trhala kávové plody. Postupem času však většina rodin od pěstování kávy upustila a věnovalo se mu jen několik starších lidí.
Produkce kávy vymizela, ale Norsidiny zkušenosti s pěstováním zeleniny zůstaly. Díky programu BAEP-LEAP se ke kávě vrátila, tentokrát však s využitím systému smíšené výsadby, který umožňuje pěstovat plodiny přímo na kávových polích.
Jak přežít dlouhé čekání na úrodu
Norsida vysadila 126 kávovníků a postupně proměnila svou zahradu za domem v rozmanitou farmu, kde roste zelenina a káva bok po boku. Díky sazenicím, které dostala na podporu smíšeného pěstování, má dnes okurky, okru, dýně, hořké okurky a lilky, které tvoří základ její každodenní produkce. Většinu z nich prodá, část si nechává pro rodinu.
Zelenina rodině zajistí stabilní příjem kolem 300 až 500 filipínských peso (zhruba 100 až 170 korun) týdně, někdy i přes 1 000 peso (340 korun). To pomáhá pokrýt náklady na jídlo, školní potřeby a běžný chod domácnosti. V praxi tak zelenina uživí rodinu po celou dobu, než kávovníky dozrají.
Ženy pomáhají oživit kávový region
Spolu s úrodou zeleniny a prvními květy kávovníků (které se objevily díky správnému pěstování už po necelém roce) vzrostla i role Norsidy v komunitě.
Nyní působí jako vedoucí kávového klastru v Bohe-Ibu, kde se stále více žen zapojuje do debat o zemědělství, chodí na školení a účastní se rozhodování. Mnohé se k farmaření vracejí poté, co viděly Norsidiny výsledky, jiné k ní chodí pro radu ohledně produkce kávy a smíšeného pěstování.
Pro Norsidu je velmi důležité, aby se ženy věnovaly zemědělství.
Do provincie Basilan se tak po dlouhých letech znovu vrací káva. A jsou to právě ženy jako Norsida, které živí domácnosti, vedou farmy, podporují rodinné příjmy a starají se, aby zemědělství v jejich komunitách i nadále prospívalo.