Neznámí hrdinové: Příběh humanitární pracovnice Reshmy Bhattarai
Publikováno: 20. 8. 2024 Doba čtení: 2 minuty
19. srpna slavíme Světový humanitární den. Je to svátek humanitárních pracovníků, odvážlivců, kteří nasazují své životy, aby pomáhali druhým v nouzi. Svou práci často dělají bez toho, aniž by okolí znalo jejich příběhy. Takovou neznámou hrdinkou je i Reshma Bhattarai z Káthmandú.
V roce 2011 žila Reshma ve Spojeném království, studovala a pracovala jako chůva. Její život se změnil, když narazila na dokument o podvyživených dětech na jihu Afriky a uvědomila si, že problému nemůže jen tiše přihlížet.
„Viděla jsem, jak děti trpí, a uvědomila jsem si, jaké mám štěstí. Věděla jsem, že musím pomoct,“ vzpomíná.
Zpočátku pomáhala finančně, během studií posílala část svých příjmů na charitu. O tři roky později dokončila studium a vrátila se do Káthmandú. Nějakou dobu měla problém sehnat práci v humanitárním sektoru, ale nakonec získala roli v týmu Člověka v tísni, který do země přišel pomáhat po nepálském zemětřesení v roce 2015, které zasáhlo celou společnost. „Navzdory chaosu, který byl všude kolem mě, jsem cítila, že jsem, kde mám být,“ popisuje.
Po těžkých začátcích se Reshma vypracovala
Reshma strávila deset dní v epicentru zemětřesení v oblasti Gorkha. „Pracovala jsem ze stanu, protože v hotelech nebylo bezpečno. Když přišly otřesy, museli jsme utíkat, abychom přežili. Ze začátku jsem nevěděla, co mám dělat, ale pomohla mi moje kolegyně Denisha. Naučila mě, co a jak v organizaci funguje.“
Přes krušné začátky byla Reshma odhodlaná a díky své narůstající expertíze se rychle vypracovala. Teď pracuje jako vedoucí systémů a operací. Má na starosti logistiku, finance a bezpečnost, které jsou nutné pro hladký průběh projektů. „Mojí rolí je zajistit, že naši kolegové v prvních liniích mají všechno, co potřebují, aby mohli pracovat efektivně a bezpečně,“ vysvětluje. Zajišťuje také, aby měly projekty dostatek financí nebo aby se dodávky základních potřeb bezpečně dostaly do odlehlých oblastí, kde pomáháme. „Když vidím rodiny, které mají díky nám teplé oblečení, jídlo na stole a možnost posílat děti do školy, vím, že to stojí za všechnu těžkou práci,“ usmívá se.
Není to ale vždy lehké. Reshma vzpomíná na rok 2015, kdy organizovala dodávky pomoci do oblastí se složitou bezpečnostní situací. V jedné vesnici v oblasti Gorkha čekal na pomoc rozbouřený dav lidí, který by pro tým znamenal bezpečnostní riziko. Výjezd proto musel být zrušený. „Bylo pro nás hrozné odejít, aniž bychom poskytli potřebnou podporu, ale bezpečnost našeho týmu a lidí, kterým pomáháme, je vždy naší nejvyšší prioritou,“ vysvětluje Reshma.
#ActForHumanity
