Rozumí žáci mediálním sdělením o migraci?
Publikováno: 20. 12. 2016 Doba čtení: 4 minuty
„A setkala jste se někdy třeba s rasismem?“ přiletí na novinářku Fatimu Rahimi další otázka z lavic, kde sedí přes dvacet středoškoláků. „Když jsme přišli do Česka, o Afghánistánu nikdo nic nevěděl, tak se lidi spíš ptali, co jsme zač. Po 11. září 2001 jsem byla za teroristku a od minulého roku mi nadávají do špinavých migrantek,“ odpovídá perfektní češtinou mladá novinářka, která v 90. letech přišla coby uprchlice se svou rodinou do ČR, a dodává, že takové věci jí lidé píšou po internetu, do očí jí je zatím nikdo neřekl. Na její odpověď žáci reagují různě, někdo ztichne, někdo se zarazí, ale otázky se sypou dál. Právě probíhá poslední část workshopu Mediální gramotnost a mezinárodní migrace.
Zmíněný workshop byl součástí vzdělávacího projektu Jak rozumět mediálním sdělením o migraci a uprchlících, který nabídl žákům z několika středních škol v České republice možnost kriticky se podívat na různé typy mediálních sdělení a také možnost s nimi pracovat. V rámci toho projektu, který podpořilo Ministerstvem kultury ČR, proběhlo několik workshopů na středních školách, exkurze a workshop o práci novináře přímo v Českém rozhlasu. Učitelům a učitelkám, kteří by se chtěli mediálním vzdeláváním (a migrací) zabývat je k dipozici také příručka Jak rozumět mediálním sdělením o migraci? Příručka obsahuje vedle zarámování Česka do globální mapy mezinárodní migrace i přehled základního migračního pojmosloví a jejich významů a diskusi mediálního diskurzu migračních témat v tuzemských médiích. Věnuje se tématu mezinárodní ochrany a uprchlictví, jelikož je to velice aktuálním jak společenským tak i mediálním tématem. V příručce mohou učitele dále najit praktické a interaktivní materiály na dané téma, které mohou být využívány ve výuce. Nedílnou součástí příručky je slovník migračních pojmů a přehled různých informačních portálu o migraci.
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola je součástí širšího vzdělávacího komplexu. Část školy je rozložená v půvabné parkové části města, kde staré školní budovy z přelomu 19. a 20. století střídají modernější prosklené stavby. Zmíněný workshop tu třetí listopadovou středu absolvovali žáci středoškolského maturitního ročníku dvou oborů – grafického designu a informačních technologií. „Výchova k mediální gramotnosti je něco, co se dnes na školách často podceňuje. Líbilo se nám, že to, co nabízí Člověk v tísni, bylo koncipováno jako workshop, takže si žáci mohli leccos vyzkoušet prakticky,“ vysvětluje vedoucí učitel Pavel Hroza, proč se ve Varnsdorfu rozhodli pozvat lektorky z Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Jeho slova potvrzuje i Tomáš, který se přihlásil jako dobrovolník hned na první aktivitu. Ta se zaměřuje na to, kolik informací se může ztratit v průběhu přenosu od zdroje k přijímači.
Za informací je třeba jít víc do hloubky
Při této aktivitě jde o to ukázat různorodost interpretací zdánlivě „jasného“ sdělení na příkladu jednoduchého obrázku. Tomášovým úkolem bylo přetlumočit ho ostatním tak, aby následně sami namalovali obrázek co nejpřesněji, aniž by se na cokoliv doptávali. V následné diskusi studenti řešili, jestli se může dezinterpretace při přenosu informací stávat i v médiích, co to může pro výslednou podobu mediálního sdělení znamenat a jestli se lze zkreslení v médiích nějak vyvarovat. Celkem tříhodinový workshop se skládá z podobných aktivit, kde se žáci učí porozumět základním principům fungování médií, jako je selektivita informací a nutné zkreslení, k němuž při mediálním sdělení dochází, role a význam vizuálů nebo práce s titulkem. Všechny aktivity jsou interaktivní a zapojují žáky například do tvorby titulků k fotografiím nebo do hry na tiskovou agenturu. Zejména část, kdy si žáci ve skupinkách vytvářeli tři různé titulky k fotografii, je velmi bavila.
Vymyslet tři různé titulky k fotce nemusí být tak jednoduché. Osoba novináře je přítomná ke každé aktivitě, aby autenticky doplnila, jak to funguje v praxi. „Je těžké informace o migraci přenášet do škol, protože žáci v tomhle věku řeší spoustu jiných starostí, a mám pocit, že tu situaci sledují jen okrajově. Spíš čtou jen titulky a za informací nejdou příliš do hloubky. Na tomto workshopu jsem proto ocenila, že se žáci nejen dozvěděli něco nového, ale i to, jak mohou s médii lépe pracovat. Jak se v dnešním mediálním světě vyznat se totiž zatím komplexně neučí,“ hodnotí workshop Margita Hryzáková, třídní učitelka žáků oboru grafický design.
BBC V PERŠTINĚ VYVOLALO U ŽÁKŮ SENZACI
V závěrečné části workshopu má novinář/novinářka prostor představit svou práci blíže a komplexněji. Fatima Rahimi se rozhodla kromě svého osobního příběhu přiblížit studentům také zdroje, z nichž při své práci žurnalistky čerpá. Téměř senzaci vyvolala mezi žáky perská mutace BBC, zejména po žádosti, aby Fatima přečetla něco persky nahlas. Fatima také žákům vysvětlila, proč je důležité, aby mezi novináři byli i původem cizinci. K mnoha zahraničním tématům nebo místním událostem, které se týkají cizinců, totiž mají skrze jazyk nebo svou kulturní zkušenost lepší přístup. „Bylo to zajímavé. I my novináři jsme jenom lidé a děláme chyby, takže pro mě osobně byl workshop dobrou příležitostí, jak se podívat s odstupem na vlastní práci,“ shrnuje svoje dojmy z návštěvy školy Fatima Rahimi. Na závěr workshopu se žáci ze SPŠ Varnsdorf ještě dozvěděli, že kdo se bude chtít zapojit a vytvoří sám vlastní mediální výstup inspirovaný workshopem, je vítán na exkurzi do Českého rozhlasu, které se mohly zúčastnit i další školy zapojené do projektu.
Projekt Jak rozumět mediálním sdělením o migraci a uprchlících končí v roce 2016. Původní text vyšel v Bulletinu pro školy 12/2016.
