Týdeník Respekt o Filozofii pro děti: Může být slon domácí zvíře? Jsou barvy skutečné? A má přednost morálka před zákony?

Deváťáci z pražské Základní školy Rakovského se shromáždili v zadní části třídy. Uspořádání skupiny teenagerů může vypadat nahodile, každý z nich si však své místo pečlivě zvolil podle předem domluvených pravidel. Dan v tmavé mikině s kapucí stojí až na kraji. „Zákony jsou jasně dané a myslím, že bychom se podle nich měli řídit,“ vysvětluje svůj postoj, který vyjádřil tím, že se na pomyslné škále postavil zcela vlevo.

Napravo je plněji. Tam se postavili jeho spolužáci, kteří si myslí, že větší váhu než zákony by měla mít morálka. A jeden z nich hned Danovi oponuje: „Kdyby ti někdo zavraždil blízkého, na chvíli si šel sednout a pak dál žil svůj život, tak bys podle mě změnil názor.“ Diskuse pokračuje ve věcném duchu, žádné překřikování nebo zesměšňování. Žáci společně přemýšlejí nad případy, kdy vrazi uniknou trestu pro nedostatek důkazů, nebo nad přiměřeností obrany.

Jsme na hodině zeměpisu, tady v 9. C má dnes ovšem na poměry českého školství nezvyklý průběh. Třídní učitel Martin Holý před časem absolvoval kurz Filozofie pro děti, který pořádá Člověk v tísni s cílem naučit žáky aktivně přemýšlet, tříbit si argumenty a debatovat. Metoda se dá využít v řadě předmětů a Holého třída ji nedávno trénovala v dějepise během hodiny věnované holocaustu. Deváťáci společně přemýšleli, jak se dozorci v koncentračních táborech mohli chovat tak krutě.

Pedagog teď svým žákům nedávnou diskusi připomene v kontextu dnešního tématu. „Říkali jsme si, že dozorcům možná jejich chování vůbec nepřišlo nemorální,“ napovídá učitel, v čem by mohl být problém, kdybychom jako společnost neměli jasně daná pravidla a rozhodovali se jen na základě subjektivního přesvědčení. „Jasně, každý má morálku někde jinde,“ dokončí jeho myšlenku mladá dívka. Jejího spolužáka Tomáše to přesvědčí, aby se na škále posunul blíže k důležitosti zákonů. Diskuse běží dál, a než zazvoní, stihnou ještě deváťáci probrat, zda je spravedlivější český soudní systém, kde má hlavní slovo soudce, nebo ten americký, kde verdikt vynáší laická porota.

Přihlaste se na nejbližší kurzy Filozofie pro děti (P4C) v roce 2025:

Filozofie pro děti I. – 30.9. (Praha)
Filozofie pro děti II. – 20. 10. (Praha)
Filozofie pro děti III. – 2.12. (Praha)
Filozofie pro děti IV. – 12.1. 2026 (Praha)
Filozofie pro děti - Velké otázky o světě – 5.11. (Praha)

Po kliknutí na aktivní odkaz u místa kurzu se dozvíte podrobnější informace o něm a na stránce najdete i přihlašovací formulář pro přihlášení na tento kurz.

(...)

Přijmout možnost více odpovědí

Je první únorové pondělí a zhruba dvacítka účastníků se schází v pražském centru Langhans. Dnešní seminář filozofování povedou lektorky Veronika Endrštová a Petra Skalická. Učitelé jsou zvědaví, co je čeká, a hned během úvodního představování jeden z nich zapochybuje o zaběhaných pedagogických postupech. „Kdy a proč se děti přestávají ptát?“ přemýšlí učitel z církevní školy. „A ničíme v nich chuť se ptát my dospělí?“

Pak už dostávají možnost vyzkoušet si na vlastní kůži nástroje, kterými lze proces chřadnutí dětské zvídavosti zvrátit. Budou sami trénovat to, co později nabídnou svým žákům. Lektorky pedagogy instruují, ať si představí, že se účastní jakési filozofické koktejl párty, kde se místo banálního tlachání pokládají otázky těžšího kalibru. Například: Mají všechny životy stejnou hodnotu? Kdo je dobrý rodič? Jsou barvy skutečné? Každá z nich spouští zajímavou diskusi, a i zdánlivě odlehčený dotaz, jestli je lepší být tužkou, nebo perem, vede rychle k hlubšímu zamyšlení.

Později mají pedagogové za úkol seřadit nejrůznější entity podle toho, zda má člověk právo je vlastnit. V nabídce je třeba dům, planeta, zdroj vody nebo také domácí mazlíček či divoké zvíře. Právě o zvířatech se rozvine nejvášnivější debata. Kdy je zvíře domácím mazlíčkem? Může jím být slon? Když mám střechu nad hlavou, mám větší právo si nějaké zvíře pořídit? A co lidé bez domova, kteří se vzorně starají o své psy?

(...)

Lektorka semináře Veronika Endrštová pak schopnost umět si neustále klást otázky a diskutovat považuje za předpoklad fungující demokracie. „Je potřeba nebýt frustrovaný z toho, že nám na velké otázky nikdo nedá jednoznačné odpovědi,“ vysvětluje. „Nesmíme čekat na autoritáře, který přijde a všechno vyřeší, musíme na to přijít společně.“ Filozofování podle ní představuje dobrý způsob, jak utužovat kolektiv a naučit se respektovat odlišné názory.

Třídní učitel Martin Holý tento efekt potvrzuje. Od chvíle, kdy se vrátil z kurzu a průběžně zavádí osvojené principy do svých hodin, se jeho třída prý proměnila. Děti si dnes mnohem více naslouchají a reagují jedno na druhé.

Celou reportáž si můžete přečíst na webu Týdeníku Respekt: (Může být slon domácí zvíře? Jsou barvy skutečné? A má přednost morálka před zákony?, 6.3.2025) (celý článek je přístupný pro předplatitele týdeníku)