Uzbekistán: po stopách diktátorů Střední Asie
Publikováno: 26. 5. 2016 Doba čtení: 3 minuty
Východoevropský klub Univerzity Karlovy ve spolupráci s Člověkem v tísni vás zvou na další besedu z cyklu zaměřených na region Střední Asie. Tentokrát si budeme povídat o Uzbekistánu se Slavomírem Horákem, jenž se daným regionem dlouhodobě zabývá a přednáší o něm na Univerzitě Karlově, a uzbeckým disidentem Abdusamim Rakhmonovem, který nám přiblíží otázku porušování lidských práv v Uzbekistánu.
Pan Slavomír Horák je vědecký pracovník na Katedře ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd UK. Absolvent oboru cestovní ruch na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a oboru Ruská a východoevropská studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Praha. Studoval rovněž obor turečtina a dějiny a kultura islámských zemí na Filozofické fakultě UK. Ve své vědecké činnosti se zaměřuje na politický a sociální vývoj oblasti širší Střední Asie, včetně oblasti Íránu a Afghánistánu (mj. Konflikt v Afghánistánu, Public History, Praha, 2005). Zabývá se především otázkami neformálních struktur, formování státní ideologie a budování národního státu ve Střední Asii. Regionálně se soustřeďuje především na vývoj v Turkmenistánu. Více zde: http://www.slavomirhorak.net/o-mne/
Abdusami Rachmonov pochází z Buchary v Uzbekistánu, kde se v roce 1974 narodil. Zkraje devadesátých let studoval na univerzitě v Taškentu. Tam se také začal zabývat obranou lidských práv, což mu vyneslo první problémy s úřady. V roce 2010 uzbecké bezpečnostní složky podrobily rodinu Abdusamiho Rachmonova pronásledování. Stalo se tak poté, co si Abdusamiho bratr stěžoval v dopise na místní úřady. Byl zatčen a navzdory těžkému zdravotnímu hendikepu odsouzen k šesti letům vězení.
Abdusamimu Rachmonovovi se podařilo uprchnout do Ruska, kde se však brzy dostal do hledáčku ruských orgánů, protože se angažoval v boji za práva migrantů a žadatelů o azyl ze Střední Asie a stal se svědkem bezpráví páchaného ruskými bezpečnostními složkami. Pod záminkou porušení migračního zákona ho ruské úřady hodlaly vyhostit zpět do Uzbekistánu, kde mu hrozilo dlouholeté vězení kvůli údajnému extremismu. Půl roku strávil ve vazbě čekáním na deportaci. Zachránilo ho až rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, na jehož základě byl Abdusami Rachmonov propuštěn.
V říjnu 2013 mu však ruské úřady odmítly prodloužit azyl. Dlouho se soudní cestou bránil deportaci, až případ opět dospěl před Evropský soud pro lidská práva. Hrozba, že může být kdykoli vyhoštěn a přinucen k návratu do Uzbekistánu, kde by skončil ve vězení, ho přiměla k rozhodnutí utéct z Ruska do České republiky. Tady Abdusami Rachmonov požádal o azyl a plánuje začít nový život v bezpečí. Dál se angažuje jako dobrovolník v organizaci Amnesty International a často pro uzbecké vysílání Rádia Svobodná Evropa komentuje otázky lidských práv a migrace.
Klidné spaní však Abdusami Rachmonov nemá ani v Česku. Starosti mu dělá azylové řízení, které trvá už sedm měsíců, a také osud jeho rodiny v Uzbekistánu, jež je nadále obětí represí. Abdusamiho bratr by měl být z vězení propuštěn v srpnu, ale je vysoce pravděpodobné, že uzbecké soudy mu trest o několik let prodlouží…
Beseda se bude konat v pondělí 30. května v 18.00 v Knihovně Jana Palacha, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, náměstí Jana Palacha, Praha
Jazyk – čeština a ruština (tlumočení do češtiny bude zajištěno)
Více zde: https://www.facebook.com/events/1093873884005119/
Přihlašte se a budete pravidelně dostávat Východoevropský žurnál:
