Všímejte si jich!

Publikováno: 8. 11. 2012 Doba čtení: 2 minuty
Všímejte si jich!
© Foto:

„Babi, proč jsi jela na tuhle hloupou akci a koupila tyhle tzv. "šikovné věcičky"!?“ ptá se dospělé vnouče zadlužené babičky. Ona popravdě odpověděla: „…protože na mě moje rodina kašle.“ Starší paní byla nepříjemná ale upřímná. Osamělost seniorů je v naší společnosti běžná. Proto jsou mezi námi podnikavci, kteří dobře znají tuhle cílovou skupinu a jejich potřeby. Využívají jejich zranitelnosti, důvěřivosti a laskavosti. Neznají hranice. Kdyby znali alespoň přikázání jako miluj bližního svého jako sám sebe nebo nepokradeš.

Jsem terénní pracovník, na kterého se obrátila podobná babička s prosbou o pomoc. Byla na předváděcí akci. Ta probíhala následovně:

Místo konání byla vesnice, kde prožila mládí se svým zesnulým manželem. O to více zranitelná byla. O to smutnější bylo, že se cíl cesty během jízdy autobusem změnil (trik hodný tajných agentů). Paní se tedy nedostala tam, kam chtěla. Dojela i s kamarádkou na prezentaci nějakého „hloupého“ nádobí. K tomu si „koupila“ ještě nářadí (vdově by se mohlo hodit při opravě bytu) a mixér (asi na zdravé koktejly, aby byla fresh a mohla jezdit častěji). Podpis smlouvy probíhal zvlášť nevybíravým způsobem. Dobře zvládnutou manipulací a psychický tlak několika statných chlapů, dokázal tuhle seniorku „zmáknout“ k podpisu - sjednala si návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Proč by si sjednávala návštěvu domů?

 Po dobrém obědě ji odvezl „gentleman“ domů. Do bytu ho pustila paní ve strachu, ve kterém podepsala i další papír – kupní smlouvu. Do dnešního dne zaplatila á 10.000,- Kč a ještě 20.000,- Kč ji čeká. Nádobí má doma zabalené, i když se snažila smlouvu vypovědět. Paní volala o pomoc i PČR, ČOIku, Živnostenský úřad.

Společně jsme kontaktovali advokáta, který byl ochoten paní zastupovat zdarma se slovy: „Bude to dlouhý spor, ale šance, že vyhrajete, existuje.“

Nevím, jak dopadla tato kauza, protože jsem od společné návštěvy advokáta s paní nemluvil. Může snad ale sloužit jako „dobrý“ příklad toho, co můžeme udělat pro naše seniory - všímat si jich, třeba.

Autor: Josef Kostelecký, terénní sociální pracovník