Ze Slovinska do Kosova: Lekce cirkulární ekonomiky a udržitelnosti

Publikováno: 26. 3. 2025 Doba čtení: 4 minuty

Je dobré se inspirovat tam, kde věci dobře fungují. V Kosovu se zaměřujeme na zlepšení oblasti životního prostředí, konkrétně na cirkulární ekonomiku a udržitelná řešení. Zorganizovali jsme proto studijní pobyt do Slovinska pro představitele institucí a organizací občanské společnosti z Kosova. Umožnili jsme jim setkání se slovinskými protějšky, aby mohli vzájemně sdílet své zkušenosti. Jaké příklady dobré praxe si přivezli představitelé naší kosovské delegace ze Slovinska?                              

Ze Slovinska do Kosova: Lekce cirkulární ekonomiky a udržitelnosti
© Foto: Člověk v tísni

Na studijní pobyt se vydala rozmanitá skupina představitelů institucí, které se zabývají tématem udržitelnosti a ekonomiky v Kosovu, a to v soukromém, veřejném i neziskovém sektoru.

V rámci několika dní, které strávili ve Slovinsku, se mohli dozvědět, jak v zemi prakticky funguje zapojení prvků cirkulární ekonomiky na regionální i celonárodní úrovni. Zároveň to byla příležitost pro navázání nových kontaktů s institucemi ve Slovinsku, které mají řadu zkušeností s cirkulární ekonomikou. 

(© Člověk v tísni)

„Pro náš studijní pobyt jsme si vybrali Slovinsko, protože je v oblasti cirkulární ekonomiky velmi pokročilé. Týká se to především nakládání s odpady, ekologického zadávání veřejných zakázek a politik, které podporují zelená témata. Zkušenosti ze Slovinska jsou pro Kosovo velmi cenné. Je vidět, že se Slovinsku podařilo dosáhnout v oblasti udržitelnosti díky různým inovacím velkých úspěchů. Pro Kosovo je to tak model, který může adaptovat také v místním kontextu a zajistit tak plynulejší a hladší přechod na cirkulární ekonomiku,“ říká Lendita Kastrati z Člověka v tísni.

V Kosovu jsou zelená témata pořád v začátcích

Podle Lendity je Kosovo stále v začátcích zavádění témat udržitelnosti do politického rozhodování i běžného života. 

„Největší problém a mezery v Kosovu v oblasti udržitelnosti vidím v tématu nakládání s odpady. Kosovo nemá ucelený systém na třídění odpadu, recyklování a zapojení veřejnosti v tomto ohledu. Jsou také potřeba lepší procesy na podporu cirkulárních modelů v oblasti podnikání a lepší přístup k financím na udržitelné inovace. Zároveň jsou snahy o zavedení ekologických veřejných zakázek teprve v začátcích, a právě vyřešení těchto problému je základ pro to, abychom se mohli v oblasti cirkulární ekonomiky posunout,“ říká Lendita.
(© People in Need)

Delegace z Kosova měla příležitost sdílet své zkušenosti s různými společnostmi a institucemi, které ve Slovinsku pomohly zavést principy udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. 

„Nejvíc inspirující pro mě byla velmi úzká spolupráce mezi městy a podniky na projektech týkajících se cirkulární ekonomiky. Věřím, že se správným přístupem a motivací má Kosovo potenciál zavést podobný systém, a to konkrétně v oblasti nakládání s odpady a upcyklování,“ říká Merita Sylaj z Kosovo Apparel Marketing Association. 
(© People in Need)

Díky inspiraci ze zahraničí mohou změnit situaci doma

Agon Vuthi ze společnosti Izolimi Plast ocenil především spolupráci se soukromým sektorem.

„Co na mě zanechalo velký dojem, jak z pozice zástupce soukromého sektoru, tak pozorovatele, byla úzká spolupráce mezi soukromými firmami a řadou dalších organizací. Taková partnerství v naší zemi stále nejsou plně rozvinutá. Doufáme, že znalosti, které jsme ve Slovinsku získali a vhled do toho, jak tento systém funguje, nám pomůže zasazovat se o podobná zlepšení také v Kosovu.“
(© People in Need)

Efektivita ve třídění odpadu ve Slovinsku inspirovala také Agona. „Co si odnáším ze Slovinska? Asi nejvíce mě zaujal jejich velmi efektivní systém třídění odpadu. Téměř 70 % odpadu se třídí přímo u zdroje, zatímco zbylých 30 % putuje do recyklačních zařízení. Bylo zajímavé vidět, jak továrna na zpracování odpadu používá odpadky k tomu, aby vytvořila novou energii nebo teplo. Tím pádem končí jen asi 5 % odpadu na skládkách.“

„Myslím, že je potřeba zmínit také slovinský závazek k podpoře ekologických veřejných zakázek. Zapojením principů cirkulární ekonomiky do veřejných výběrových řízení si země zajistí, že budou vládní zakázky upřednostňovat udržitelné materiály, energeticky úsporné produkty a služby, které propagují udržitelnost. Kdyby Kosovo postupovalo stejným způsobem, mohla by se zvýšit poptávka po udržitelném stavebnictví, ekologických obalech a energeticky efektivní veřejné infrastruktuře,“ říká Lendita.

Učit se od těch nejpovolanějších

„Jedním z nejinspirativnějších aspektů byl pro mě systematický přístup Slovinska ke vzdělávání v oblasti cirkulární ekonomiky a zavedení těchto řešení napříč městy, podniky a vzdělávacími institucemi. Věřím tomu, že zavedení těchto modelů v Kosovu je možné, a to hlavně v oblastech, jako jsou již zmíněné ekologické veřejné zakázky, odborná školení pro udržitelná odvětví a podpora průmyslové symbiózy – tím mám na mysli případy, kdy odpad z jednoho průmyslu slouží jako materiál pro ten další,“ dodává Lendita.

(© People in Need)

Delegace z Kosova měla možnost učit se od těch nejpovolanějších v tomto odvětví. Navštívila například neziskovou organizaci Ecologists Without Borders, Institut pro inovace a rozvoj Univerzity v Lublani, vedení města Lublaně, Reuse Cetre Ljubljana a Ministerstvo životního prostředí, klimatu a energetiky.

Společně s účastníky studijního pobytu se pravidelně scházíme a pracujeme na dokumentu, který bude apelovat na rozhodovací orgány v Kosovu, aby využívaly tato doporučení v praxi. Zároveň budeme prezentovat naše poznatky a doporučení na Veletrhu cirkulární ekonomiky v Prištině.

Studijní pobyt dal účastníkům vhled do toho, jak funguje zavádění zelených témat do praxe v jiné zemi. Zároveň získali cenné kontakty na experty a profesionály v oboru.

Tento projekt je financován Kanceláří Evropské komise v Kosovu a spolupracujeme na něm společně s kosovskou organizací Green Renaissance.
Autor: Eva Mrázková

Související články