Češi, děkujem! vzkazují lidé z celého světa. Poděkování na billboardech psali přímo ti, kterým pomáhá Člověk v tísni

Brzy se ve veřejném prostoru strhla debata, proč je v ulicích v nesrozumitelných písmech napsáno „Češi, děkujem” a pro koho jsou zprávy určené. Psali je konkrétní lidé ze zemí, kde pracuje společnost Člověk v tísni.

„Člověk v tísni je organizace, která chce upozorňovat na situaci lidí v zemích, kde pomáhá. Žijí v nouzi, ve válce a v oblastech zasažených přírodními katastrofami. Už 25 let tam zlepšujeme přístup ke vzdělání, pitné vodě, zdravotní péči, možnostem obživy, ale také rozdáváme základní humanitární pomoc jako jídlo. Vidíme, že skutečně pomáháme konkrétním lidem,” říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

Od počátku česká organizace pomohla více než 18 milionům lidí. Podporují ji v tom desetitisíce českých dárců. „Ukazujeme, kdo jsou lidé, kterým pomáháme. Kampaní jsme upozornili na to, že to jsou skutečné lidské bytosti - lidé, kteří se snaží vypořádat s těžkou situací, ve které se ocitli ne vlastní vinou. Nejsou to čísla nebo statistiky,” vysvětluje Jan Mrkvička, ředitel Rozvojové a humanitární sekce Člověka v tísni. „Rozhodli jsme se propojit ty, kteří by se pravděpodobně nikdy nepotkali - dárce z Česka s lidmi, kterým pomáhají,“ dodává.

PODÍVEJTE SE NA WEB - CESIDEKUJEM.CZ

Na stránce www.cesidekujem.cz jsou poděkování ze Sýrie, Afghánistánu, Barmy, Ukrajiny, Gruzie, Kambodži a Etiopie. To je jen zlomek zemí, kde Člověk v tísni pracuje. Češi v současnosti díky organizaci pomáhají ve 30 státech.

Mezi těmi, kdo poslali vzkaz, je paní Turunge Misebo z Etiopie, která říká: „Díky Člověku v tísni už nemusím chodit pro vodu tak daleko. Je to pro mě velká úleva.” Češi pracují v Etiopii přes 10 let a jen v oblasti, kde paní Misebo bydlí, přivedli vodu k asi stovce tisíc lidí. Své díky vzkazují i děti a učitelé z válkou zničeného Aleppa. Češi tu podporují školku jménem Naděje, kde můžou alespoň na chvíli zapomenout na svá traumata. Člověk v tísni v Sýrii pracuje od začátku války.

„Díky konkrétním příběhům ukazujeme, jak naše pomoc funguje. Pomáháme lidem v chudých zemích vlastně k tomu, aby si dokázali pomoci sami. Podporujeme jejich vzdělání nebo odstraňujeme překážky, které jim brání vlastními silami se vymanit z chudoby,“ popisuje Jan Mrkvička.

S nápadem na kampaň „Češi, děkujem” přišla kreativní agentura Bistro: „V první fázi bylo naším záměrem vyvolat veřejnou diskusi a zvědavost. Nejvíc rozruchu vzbudilo arabské písmo, přitom bylo jen jedním z použitých vedle barmštiny a azbuky, “ mluví Michala Langerová z agentury Bistro o padesáti billboardech, na nichž se nápisy objevily. „Ve druhé fázi teď přicházíme s příběhy, jejichž síla je právě v tom, že jsou reálné. Ukazují, že rozvojová a humanitární pomoc má smysl,” dodává Langerová.

Billboardy byly poskytnuty zdarma a partneři kampaně pracovali bez nároku na honorář. Nejnižší nutné náklady šly z projektu Media4Development, jehož cílem je šíření informací o rozvojové a humanitární pomoci. Na kampaň nebyly použity žádné peníze od soukromých dárců. Ty Člověk v tísni využívá na pomoc lidem, jako jsou ti, kteří psali vzkazy „Češi, děkujem”.
Pokud si také myslíte, že pomáhat je normální, sdílejte stránku www.cesidekujem.cz nebo se staňte členy Klubu přátel Člověka v tísni.

Amal píše poděkování Čechům

Žákyně syrské školky, kterou místní pojmenovali Naděje. Školku navštěvuje pravidelně asi 100 dětí.

Poděkovaní z Etiopie

Paní Turunge Misebo vám děkuje za to, že má teď před domem zdroj vody - kohoutek, ze kterého každý den teče pitná voda. Dříve musela chodit více než dvě hodiny pro špinavou vodu k řece.

Zavádíme v Etiopii do vesnic pitnou vodu a školíme místní obyvatele, jak zlepšit hygienu. V celé zemi má k pitné vodě přístup pouze necelá polovina populace. Díky českému projektu získalo jen v oblasti Wolaita přístup k čisté vodě přes 100 tisíc lidí.

Člověk v tísni se snaží zlepšit zdraví místních obyvatel. Budujeme potrubí, kterým teče pitná voda od pramene až do vesnice. Bavíme se s místními i o hygieně, zapojujeme zdravotní centra a dobrovolníky a učíme zedníky, jak správně stavět záchody. Díky nám jsou obyvatelé odolnější vůči nemocem a děti nemají průjmy kvůli špinavé vodě.

O práci Čvt v Etiopii:

Kromě toho, že Češi od roku 2003 pomáhají lidem v Etiopii, aby měli pitnou vodu, tak také zlepšují vzdělávací systém. Vzdělání je totiž základ při boji s chudobou. Člověk v tísni postavil v Etiopii už 19 škol. Školíme také učitele v moderních vzdělávacích metodách.
Pracujeme i se zemědělci a učíme je, jak vypěstovat větší a pestřejší úrodu, aby děti netrpěly podvýživou a aby se lidé dokázali vyrovnat s obdobími sucha a nedocházelo k hladomorům.
Etiopie stále patří i přes svůj současný ekonomický rozvoj mezi nejchudší země světa – téměř 30 % populace žije pod hranicí chudoby (za hranici chudoby se považuje asi 40Kč na den) a více než polovina obyvatel neumí číst ani psát.
To vše se Češi snaží změnit.

Poděkovaní z Kambodži

Paní Khun Srey Moa vám děkuje, protože jí pomohl úplně jednoduchý nápad, se kterým přišel Člověk v tísni. Má před domem betonovou nádrž na vodu. Díky ní má celá její rodina životadárnou tekutinu, i když zrovna Kambodžu sužují dlouhá období sucha.

Kambodža se sice rychle rozvíjí, na vesnicích však stále zůstává mnoho chudých lidí a oblast Koh Kong patří k vůbec nejchudším. Rodiny mají problém se uživit, což se snažíme změnit. Díky českému projektu někteří lidé projdou kurzem na zednické práce. Tito zedníci pak vyrábí nádrže na vodu, které si kupují lidé z vesnice - například zmíněná paní Moa. Lidé často odchází za prací do zahraničí, ale naše projekty jim pomáhají uživit se doma.

Lidé žijící v oblasti Koh Kong před časem ztratili možnost tradičního způsobu obživy - rybaření. Vláda prodala část pobřeží čínskému investorovi, a tak se celé rodiny musely přestěhovat do vnitrozemí, kde je pro ně život daleko náročnější.

Proto Člověk v tísni učí obyvatele, jak zvládnout život v nových podmínkách. Snažíme se lidem ukázat, že život v místě, kde bydlí, může být lepší.

O práci Čvt v Kambodži:

Člověk v tísni pomáhá v Kambodži v mnoha oblastech. Kromě toho, že lidem dáváme práci a pitnou vodu, tak už deset let pomáháme zlepšovat zdravotní služby pro maminky s dětmi. Ohrožuje je podvýživa a nemoci, a bohužel ve zdravotních centrech chybí vzdělaní odborníci.
Kambodža právě zažívá překotný ekonomický růst, města se rozpínají a developerské projekty vyhánějí lidi z domovů, ačkoliv ne vždy mají kam jít.
Proto chráníme práva těch, přišli o domov, a snažíme se do budoucna zlepšit územní plánování.

Poděkování z Afghánistánu

Učitel Mohammad Farhad vám děkuje, že může díky našim školením vyučovat podle těch nejmodernějších výukových metod a má k dispozici veškeré potřebné vybavení. To pro něj byl ještě před pár lety jenom sen. Dnes navíc předává vědomosti svým studentům v nové budově Veterinárního a zemědělského institutu, kterou jsme pomohli vybudovat nedaleko města Mazár-e Šaríf.

Hlavním zdrojem obživy většiny obyvatel Afghánistánu je zemědělství a chov dobytka. Člověk v tísni podporuje nejen samotné zemědělce, ale zlepšuje také výuku na středních zemědělských školách. Vzděláváme místní pedagogy a zakládáme ukázkové školní farmy, kde si studenti mohou zkusit to, co se naučili přímo v praxi.

Pomáháme místním úřadům, aby zaváděly do výuky praktická cvičení a budoucí zemědělci měli jistotu, že zvládnou vypěstovat úrodu a uživit svoji rodinu.

Dosud jsme podpořili 115 zemědělských škol, které absolvovalo 146 185 studentů. Vyškolili jsme 7047 učitelů. Afghánistán je ve válce už celá desetiletí, aby se lidé zvládli vypořádat s chudobou, potřebují dobré vzdělání a přitom ale většina učitelů používá zastaralé vyučovací metody. Studenti zemědělství často neprojdou ani opravdovou praxí na polích, takže neumí nic vypěstovat. Ve školách chybí vybavení a školní pomůcky. To vše se nám daří měnit.

O práci Čvt v Afghánistánu

Nejdříve jsme se zaměřili na pomoc při stavbě a rekonstrukci škol zničených během války. Od roku 2006 pak podporujeme zlepšování kvality výuky. Člověk v tísni začal v Afghánistánu pomáhat už v roce 2001 krátce po pádu Tálibánu. Od té doby náš afghánský tým v zemi pomohl více než milionu místních obyvatel.

Poděkování z Barmy

Dobrovolník Thet Maw vám děkuje, že se může díky školením od Člověka v tísni zapojit do boje proti zneužívání dětí v Barmě. Setkává se s dětmi a s jejich rodinami a seznamuje je se základními právy, která dítě má. Nabízí pomoc při řešení závažnějších případů týrání a zneužívání dětí.

Velkým tématem pro Člověka v tísni v Barmě je násilí páchané na dětech. Bohužel fyzické tresty jsou v Barmě běžné a pachatelé nebývají potrestáni. Od roku 2015 pomáháme tuto situaci zlepšit. Podpořili jsme vznik 30 skupin dobrovolníků, kteří ve školách, i mezi lidmi na vesnicích, šíří osvětu o ochraně dětí. Vysvětlujeme, jak jednotlivé případy řešit, poznávat je a předcházet jim.

Námi vyškolení dobrovolníci zvyšují mezi lidmi povědomí o problematice špatného zacházení s dětmi a nabádají je ke změně přístupu. Členové skupin nosí výrazná žlutá trička, aby si je místní zapamatovali. Chování k dětem se zlepšilo protože místní “žlutá trička” potkávají ve vesnicích a ví, že se na ně mohou obrátit a spolehnout.

Až doteď se případy týrání dětí nedostávaly téměř nikdy k soudu. Dnes se to díky české pomoci mění.

O práci Čvt v Barmě:

Člověk v tísni pomáhá v Barmě už od roku 1998. Na začátku jsme spolupracovali se skupinami aktivních občanů na barmsko-thajské hranici, kde žili tisíce uprchlíků. Také jsme zajišťovali humanitární pomoc po cyklonu Nargis. V současnosti podporujeme iniciativy na ochranu dětí, občanskou společnost a programy sociální soudržnosti, které vedou ke smíření náboženských etnik.

Poděkování z Gruzie

Vinař Giorgi Giorgadze vám děkuje, že si může plnit svůj vinařský sen. Díky pomoci Člověka v tísni nyní vyrábí až 900 litrů vína a svojí značku úspěšně prezentuje na vinařských veletrzích doma i v zahraničí. Vydělá si tak víc peněz a zvládne se postarat o svou rodinu.

Výborné gruzínské víno je světově proslulé. Vinařům se tu daří stále lépe i díky podpoře Člověka v tísni, který jim pomáhá prorazit na místním i mezinárodním trhu. V Gruzii předáváme zkušenosti malým podnikatelům, zemědělcům a farmářům už více než 10 let. Gruzie je ale stále chudá země a českou pomoc potřebuje.

Kvalitní gruzínský med, vyhlášené víno, lokální zelenina a další zemědělské a farmářské výrobky se nyní prodávají v Gruzii i v zahraničí díky podpoře Člověka v tísni. Farmáři a zemědělci se spojují do družstev a šetří tak náklady: „To, co mi předtím trvalo ručně zorat 14 dní, mám dnes hotové za 4 hodiny. Loni jsme prodali 7 000 sazenic a letos už to bylo jednou tolik,“ říká jeden ze zemědělců, kterému Člověk v tísni pomohl. Za posledních 10 let tak Člověk v tísni podpořil vznik více než 200 drobných živností.

O práci ČvT v Gruzii:

V Gruzii také podporujeme rozvoj občanské společnosti - školíme lidi z místních samospráv, podporuje aktivní studenty a promítáme lidskoprávní dokumenty na školách. Pomáháme i malým podnikatelům a v posledních letech hlavně místním zemědělcům na venkově v západní Gruzii. Tam se dále věnujeme i terénní sociální práci a začleňujeme zpět do společnosti vyloučené skupiny obyvatel, jako jsou uprchlíci, dlouhodobě nezaměstnaní lidé, nebo mladí lidé s nízkou šancí uplatnění na pracovním trhu. Pomáháme postavit se na vlastní nohy i rodinám žijícím dlouhodobě bez stabilního přijmu a bez přístupu ke kvalitnímu vzdělání či zdravotní péči.

Poděkování ze Sýrie

Učitel v mateřské školce ve východním Aleppu Hamdan vám děkuje za pomoc při opravě školky, která byla zničena během války. Místní ji pojmenovali Naděje. Školku navštěvuje pravidelně asi 100 dětí.

Díky finanční podpoře z Česka tu může být zaměstnáno i dalších pět učitelek, které připravují děti na vstup do školy. Učí je základy arabštiny, angličtiny a matematiky. A snaží se, aby děti zase na chvíli mohly být dětmi, které si jen hrají s kamarády.

Podle odhadů OSN polovina syrských dětí nechodí do školy. Přitom děti, které nenavštěvují školu, se také hůře vyrovnávají s traumatickými zážitky.

Jedním z hlavních problémů v oblasti vzdělávání je nedostatek škol a učitelů.

Podpora učitelek ve školce Naděje je součástí programu veřejných prací od Člověka v tísni. Česká organizace jim posílá peníze za odvedenou práci. Zatímco muži se například podílí na opravě zničené infrastruktury, ženy se angažují spíše ve vzdělávání – nyní pracují jako učitelky ve 28 mateřinkách a v 8 školách.

O práci Čvt v Sýrii:

V Sýrii poskytujeme humanitární pomoc od roku 2012. Kromě potravinové pomoci zajišťujeme i dodávky pitné vody. Podporujeme rozvoj podnikání, zemědělství či odpadového hospodářství.
Soustředíme se také na vzdělávání, podporujeme základní školy, zlepšujeme kvalitu výuky a pomáháme dětem vyrovnat se s traumaty války.
Podle odhadů ztratila své živobytí většina Syřanů a v současnosti žijí čtyři lidé z pěti v chudobě. Až půl milionu lidí přišlo ve válce o život. Více než polovina Syřanů je závislá na humanitární pomoci. Obyvatelé strádají nedostatkem potravin, vody, zdravotního materiálu a personálu, pohonných hmot a základního materiálního vybavení. Ceny dostupných potravin několikanásobně vzrostly.

Poděkování z Ukrajiny

Nasťa vám děkuje, že mohla zůstat v Slavjansku a nemuset hledat práci v zahraničí jako řada jejich kamarádů. Získala totiž grant od Člověka v tísni, díky kterému se jí podařilo otevřít ve městě kavárnu a vytvořit pro lidi skvělé místo k setkávání.

Sehnat práci je na východní Ukrajině i kvůli probíhajícímu konfliktu stále obtížné. Proto jsme začali podporovat lidi, kterým válka sebrala nejenom střechu nad hlavou ale i živobytí. Pomáháme zemědělcům, řemeslníkům i malým podnikatelům postavit se znovu na vlastní nohy.

Miliony lidí na východě Ukrajiny už čtvrtým rokem žijí ve válce. Tisíce přišly o své domovy, na mnoha místech neteče voda a nefunguje elektřina. Mnoho lidí ztratilo práci a nová se tam hledá těžko. Právě oni potřebují peníze na obnovu svého živobytí. Jedině tak nebudou závislí na humanitární pomoci. Člověk v tísni proto poskytuje drobné granty více než tisícovce živnostníků, které postihla válka. Podpořili jsme například výrobce sýrů, lektorky jógy, řezbáře, zemědělce, svářeče nebo právě paní Nasťu a její kavárnu. Díky naší pomoci se všichni tito lidé dokázali postavit na vlastní nohy, uživit svou rodinu i podpořit místní trh.

O práci Čvt na Ukrajině:

Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny, který vypukl v květnu 2014, dramaticky zhoršil životy milionů místních obyvatel. Člověk v tísni tam začal okamžitě poskytovat základní humanitární pomoc. Aktivně jsme se také zapojili do opravy poničených domů, dodávání materiálu a vybavení na přečkání zimy.
V oblastech, kde se nebojuje, se soustředíme na podporu podnikání - na poskytování finančních grantů pro rozjezd drobných živností. Během dvou let, od roku 2014 do konce roku 2016, jsme pomohli více než 3,7 milionům lidí, které bezprostředně ohrožovala válka.