Člověk v tísni na východě Konga pomáhá podvyživeným dětem
Publikováno: 1. 10. 2014 Doba čtení: 3 minutyČlověk v tísni ve východokonžské provincii Jižní Kivu dlouhodobě poskytuje zdravotnickou pomoc prostřednictvím podpory desítek místních zdravotnických středisek. Do června 2014 jsme se soustředili především na dostupnou lékařskou péči pro ohrožené skupiny obyvatel - rodiny, které kvůli bojům přišly o domov, znásilněné ženy nebo velmi chudé obyvatele odlehlých vesnic. Za tímto účelem byly jen v tomto roce do Konga uvolněny téměř 4 miliony Kč z Klubu přátel Člověka v tísni. V současné době se v Jižním Kivu nově zaměřujeme na boj s dětskou podvýživou.
Kongo se vzpamatovává z dlouhé války, vláda i administrativa je nefunkční, část území okupují rebelové, pravidelně dochází ke střetům, rozšířené je sexuální násilí na ženách, vyhánění a vypalování vesnic.Člověk v tísni pracuje v několika oblastech provincie Jižní Kivu od roku 2009.
Pomoc znásilněným ženám i během epidemií
V uplynulých letech jsme pomáhali vybavit desítky místních zdravotních středisek, školili personál nebo poskytovali léky. „Prvotním impulsem k tomu, abychom v regionu začali pomáhat, byly příběhy znásilněných žen,“ vysvětluje Michala Sedláčková, šéfka našich programů v Kongu. V zemi bylo za posledních 10 let znásilněno přes 200 000 žen. „Naše pomoc se však rozrostla a Člověk v tísni začal poskytovat komplexní zdravotnickou péči všem lidem v oblasti,“ dodává Sedláčková s tím, že obětem sexuálního násilí jsme pomáhali i nadále – například jsme zneužitým ženám rozdávali léky tzv. postexpoziční profylaxe, které při včasném podání zabraňují nákaze virem HIV.
Kromě toho však Člověk v tísni zasahoval třeba při epidemiích malárie a cholery. Důležitou součástí toho byla také přímá podpora jednotlivých zdravotnických středisek, která tak mohla zdarma nebo za sníženou cenu léčit i ty nejchudší pacienty.
Léčíme podvýživu 1 800 dětí
Od konce roku 2013 se Člověk v tísni nově zaměřil na léčbu podvýživy u dětí do pěti let. Právě nejmenší děti patří mezi nejvíce ohrožené, navíc nedostatečná výživa v tomto věku může mít vážné důsledky pro jejich další fyzický i duševní vývoj.
Dobrovolníci vyškolení Člověkem v tísni navštěvují přilehlé vesnice. Obchází všechny domy a malým dětem přikládají kolem ruky trojbarevnou pásku. U dětí s nejvyzáblejšími pažemi měřítko ukazuje červenou barvu – symbol těžké podvýživy. Dosud jsme odhalili těžkou podvýživu u více než 1 800 místních dětí. Takovým dětem jsme doporučili a zprostředkovali okamžitou léčbu. Rozšíření dětské podvýživy usnadňuje mimo jiné stále výbušná situace v oblasti. Vesnice jsou často ohrožovány nebo dokonce plundrovány polovojenskými jednotkami nejrůznějších ozbrojených skupin. Vesničané se před boji musí mnohdy ukrývat v pralese a jejich pole zůstávají ležet ladem.
Léčba těžké podvýživy u dítěte trvá zhruba 2 měsíce. Maminka s ním po tuto dobu dochází každý týden do zdravotnického střediska, kde dítě dostává speciální terapeutickou výživu. Arašídová pasta obohacená cukrem, sušeným mlékem, olejem, vitamíny a minerály je doslova kalorickou bombou, která dítěti umožní rychle načerpat potřebné živiny. V případě doprovodných zdravotních komplikací (průjem, zvracení nebo horečky) je léčba náročnější a vyžaduje navíc až několikatýdenní hospitalizaci dítěte v nemocnici. „Velká část dětí má ještě k tomu nějakou chorobu typu malárie nebo neléčeného průjmu. Tyto nemoci přispěly k jejich podvýživě a je proto potřeba je co nejrychleji léčit,“ upřesňuje Michala Sedláčková.
Konec jednotvárné stravy
Kromě bezprostřední léčby podvýživy se jí taky snažíme předcházet – například učíme matky vařit jídla, která jsou nutričně bohatá a vyvážená. Jednotvárná strava, kterou krmí své děti, totiž většinou neobsahuje všechny potřebné živiny pro jejich zdravý vývoj.
Pomoc podvyživeným dětem bude v oblasti Lulingu pokračovat ještě minimálně rok. Momentálně dodáváme léky a terapeutickou výživou do 20 zdravotních středisek a dvou nemocnic, v jejichž okolí žije více než 80 000 matek s dětmi. „Zatím se nám podařilo vyléčit více než 1 200 dětí. Úmrtnost během léčby je povzbudivě velmi nízká – jen 0,3% podvyživených dětí se nám nepodařilo zachránit,“ říká Petr Schmied, který má v Člověku v tísni na starosti zdravotnické programy.
Kromě toho dále pokračujeme v minulých letech započaté snaze zlepšit hygienické zázemí zdravotních center, hlavně stavbou sprch, záchodů nebo nádrží na dešťovou vodu. Mimo to šíříme hygienickou osvětu mezi lidmi v místních komunitách a zajišťujeme pro ně přístup k pitné vodě, abychom zabránili šíření nemocí.
Vlevo: měření podvýživy u malých dětí (červená barva značí těžkou podvýživu)
Vpravo: arašídová nutriční pasta určená pro léčbu podvyživených dětí