Aktuální situace v Hondurasu

Aktuální situace v Hondurasu

Člověk v tísni začal letos v Hondurasu podporovat několik iniciativ místní občanské společnosti. Také proto nyní velmi bedlivě sledujeme složitou situaci, která nastala po zpožděném sčítání hlasů v prezidentských volbách a vyhlášení vítězství prezidenta, který kandidoval protiústavně. Co přesně se v Hondurasu děje a co to pro místní občanské projekty může znamenat? 

Zpackané sčítání hlasů

Měsíc po prezidentských volbách v Hondurasu, po který nebylo jasné, kdo stane v čele státu, konečně rozhodl Nejvyšší volební tribunál a vítězem voleb vyhlásil dosavadního prezidenta Juana Orlanda Hernandéze. Problém je, že s výsledkem voleb nesouhlasí nejen opozice v čele se Salvadorem Nasrallou, kandidátem, který by při transparentním sčítání hlasů pravděpodobně zvítězil, ale i desítky tisíc dalších lidí, z nichž mnozí jsou aktivními členy místních občanských organizací.

Už sčítání volebních lístků probíhalo mimořádně pomalu, což přispělo k netrpělivosti a nespokojenosti ve společnosti. Poté, co se začalo ukazovat, že má opoziční kandidát Salvador Nasralla nad dosavadním prezidentem Hernandézem náskok, ohlásil náhle soud, zodpovědný za sčítání hlasů, technickou závadu. Na několik následujících dní se odmlčel, neschopen žádného rozumného vysvětlení. Obě strany se mezitím prohlásily za vítěze. Nakonec soud, provázaný s nejvlivnější politickou stranou v zemi, Partido Nacional, jíž je zároveň Hernandéz členem, oznámil těsné vítězství právě dosavadního prezidenta. Podle soudu zvítězil se 42,95% hlasů oproti 41,42%, které dostal Salvador Nasralla.

Nespokojená opozice krátce poté vyzvala k přepočítání hlasů nanovo. Do ulic honduraských měst vyšly protestovat desítky tisíc lidí. Protesty si podle informací BBC z 20. prosince vyžádaly 14 obětí na životech, desítky lidí byly zraněny, více než sto zadrženo. Nespokojenost se projevila i u bezpečnostních složek: stovky členů honduraských policejních sil, známých jako Cobras, odmítly rozkaz autorit zasáhnout proti protestujícím. Generální tajemník Organizace amerických států Luis Almagro vyzval k novému konání voleb. Honduraská vláda se dostala pod tlak mezinárodních pozorovatelských misí, mise EU zpochybnila nezávislost Nejvyššího volebního tribunálu.

17. prosince tento tribunál nicméně vítězství prezidenta Hernandéze definitivně potvrdil.

V čem je problém? 

Podobně jako v dalších latinskoamerických zemích také v Hondurasu ústava zakazuje opětovné zvolení prezidenta. Je to opatření, které má fungovat jako demokratická pojistka vyvažující široké pravomoci, kterými tradičně v jihoamerických státech prezidenti disponují. Hernándezovi se ale postupnými kroky podařilo tento zákaz obejít. Ještě než se stal prezidentem, z pozice vedoucího Národního kongresu, odvolal čtyři soudce Nejvyššího soudu a nahradil je jinými lidmi s vazbami na jeho politickou stranu Partido Nacional. Tento nově složený soud pak dva roky po nástupu Hernandéze do čela země umožnil obejít ústavní zákaz prezidentského znovuzvolení.

V roce 2009 se o stejnou věc pokoušela tehdejší hlava státu, Manuel Zelaya. Jeho pokus dopadl převratem, který tehdy Hernandéz jako člen Národního kongresu podpořil, a Zelaya musel utéct ze země.

V současné situaci lze předpokládat, že v zájmu potlačení nepokojů a kritiků povedou kroky staronového prezidenta k dalšímu uzavírání prostoru pro rozvíjení místní občanské společnosti. Člověk v tísni se na základě předchozích zkušeností s prací v zemích s represivními režimy obává, že může hrozit například rušení registrací honduraských neziskových organizací, limitování jejich financování ze zahraničí nebo v některých případech jejich kriminalizace.

Občanská společnost

V zemi, kde se sice konají volby, ale státní instituce tady nefungují na demokratickém principu, je velmi důležitá postupná, vytrvalá, často zdlouhavá a složitá práce “zespoda” - práce lidí, kteří odkrývají jednotlivé případy porušování demokratických principů, neúnavně vyzývají k dialogu, vyžadují možnost vyjadřovat se kriticky a dodržovat občanská a lidská práva. Právě to je síla, která může postupně přinést změnu.

Podpora Člověka v tísni je cílena právě na tyto lidi, kteří v zemi sami usilují o demokratické změny a dodržování základních lidských práv. Spolupracujeme například s neziskovou organizací, která odkrývá případy násilí na ženách, nebo místní rádio, zabývající se problematikou lidí, kteří jsou kvůli výstavbě velkých těžebních nebo hydroelektrických projektů nuceni opustit své domovy nebo se smířit se silným znečištěním prostředí. Pomáháme také řešit případy kriminalizace studentů, kteří se zapojují do nenásilných protestů. 

Autor: ČvT