ČRo: „Je spoustu věcí, které dnes nefungují dobře. Snažím se je spolu s Člověkem v tísni alespoň částečně napravovat,“ uvedl Pánek k výročí 17. listopadu
Publikováno: 18. 11. 2021 Doba čtení: 4 minuty
Včerejší den se nesl ve znamení oslav listopadových událostí roku 1989. Šimon Pánek je jedním z těch, kdo tehdy stáli v samém centru dění. Při příležitosti oslav proto hovořil v Českém rozhlase o svých vzpomínkách na listopad 89, o tom, jaký význam událostem dnes připisuje. V rozhovoru ale také reagoval na kritické debaty o tom, zda by měla současná koncepce oslav projít hlubší reflexí, více akcentovat aktuální společenské problémy a klást kritické otázky poplatné dnešní době.
„Pochopení novodobé historie je důležité. Ale zda se to má pojit s poučkou, že nebýt listopadu, nemohla by dnešní generace cestovat, to nevím,“ odpověděl Šimon Pánek na dotaz redaktora o současných formách oslav i příbězích, které dnes listopad 89 obklopují. „Mnozí, včetně mě, jistě přivítají diskuzi o aktuálních problémech. A klidně se může dít i 17. listopadu,“ uvedl a dodal: „Nemyslím si, že by kdokoli byl proti tomu, když tento den bude využit ke kritické debatě ohledně toho, v jaké situaci se nacházíme, v čem jsme se třeba vzdálili tomu, jak jsme si představovali, že budeme jako společnost vypadat po roce 89,“ reagoval Pánek.
Bez komunistů, ale také bez moderní levice
Častým motivem letošních debat byla také skutečnost, že díky výsledkům říjnovým voleb letos poprvé neusednou do parlamentu komunisté. Jejich neúčast ve vládě Pánek hodnotí pozitivně: „Za mě to, že komunisté nejsou v parlamentu, je dobrá zpráva. Myslím si, že to, jak malou reflexí po roce 89 prošli, to, že nepřiznali řadu věcí, které měla komunistická strana na svědomí v 50. letech i později.. to vnímám tak, že změnou v moderní levici neprošli. Drželi se podobných klišé jako za komunismu a tak jsem rád, že nejsou v parlamentu. To, za co rád nejsem je, že v parlamentu nemáme moderní levicovou stranu. Kromě Pirátů,“ hodnotí Pánek současné složení parlamentu.
„Vadí mi odmítnutí poskytnout lidem ochranu“
Kritickým okem Pánek nahlédl také polistopadové politické a společenské uspořádání: „To, jak funguje liberální demokracie a tržní ekonomika není dokonalé. Já jsem ale hluboce přesvědčen o tom, že liberální demokracie je to nejlepší pro svobody, pro individuální práva a pro životy lidí,“ uvedl. Dodal, že lidé neutíkají do autoritativních a nedemokratických režimů, ale naopak – právě z těchto politických uspořádání utíkají do Evropy, do zemí, ve kterých chtějí najít liberální demokracii, svobody a práva.
„Zároveň je ale spoustu věcí, které nefungují dobře. Já se snažím i s Člověkem v tísni řadu těch věcí nějakým způsobem dávat do pořádku, suplovat nebo alespoň částečně napravovat. A tak to je, že nic není dokonalé," uvedl v rozhovoru Pánek a dodal, že s některým jednáním se smiřovat nemíní:
„To, co mi ale velmi vadí, je například vyhraněný postoj vůči ochotně poskytnout azyl a dočasnou ochranu lidem utíkajícím například ze Syrské války nebo teď nově do Afghánistánu. Naše společnost není moc zvyklá na příchody uprchlíků, zejména ze vzdálenějších částí světa, ale nebyla tak uzavřená a vystrašená a nechtěli jsme takovou společností být v roce 89. Politici, kteří se předháněli ve strašení jakousi černou masou uprchlíků beze jména a bez uvedení jejich příběhů, o mase, která přináší jen nebezpečí, tak přitakali na určitý instinktivní strach části společnosti místo toho, aby jej rozptýlili. V tomhle ta inventura dopadá strašně špatně. Myslel jsem, že budeme tolerantnější, velkorysejší společností, sebevědomější. Můžeme přijmout pár tisíc ročně a integrovat je.“
Spojuje nás touha měnit věci, které podle nás nejsou v pořádku
A jak jsou dle Pánka ideály roku 89 vnímány Člověkem v tísni? „Jsme velmi rozrůzněná organizace. Mezi 640 lidmi najdete levicové anarchisty stejně jako liberální konzervativce. Všechny nás ale spojuje chuť dělat něco pro druhé nebo měnit věci, které podle nás nejsou ve společnosti v pořádku,“ uvedl Pánek a dodal: „Spojuje nás také touha vést kultivovaný a demokratický dialog, což se nám vede. Máme otevřené a demokratické prostředí,“ uvedl tehdejší studentský vůdce také upozornil, že je třeba mít na paměti, že listopadové ideály nevznikly v roce 89:
„Jsou nadčasové, včetně solidarity, pomáhání slabším, pravdy, lidských práv a lidských svobod. Jsou to věci, které nevznikly nebo nebyly definovány v rámci listopadu 89, pouze mohly být po dlouhé době veřejně vyhlášeny. A měly nějakým způsobem rámovat budování svobodné společnosti po roce 89,“ řekl Šimon Pánek 17. listopadu 2021 v rozhovoru pro Český rozhlas, jehož celý záznam naleznete pod tímto odkazem.
