Doučování není vždycky jen nuda

Kontaktovaly se rodiny s dobrovolníky, ladily se termíny, časy, smlouvy. Dobrovolníci a zájemci o službu se pomalu seznamovali a společně vytyčovali cíle, kterých během roku chtěli dosáhnout. Abychom se učením pouze nemučili, zpříjemnili jsme si začátek října výletem do Bioparku v Gymnáziu v Teplicích. Prohlédli jsme si plno exotických zvířat i rostlin, o kterých jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí.

Pomalu se blížilo čtvrtletní hodnocení. Bylo proto třeba se v doučování zaměřit právě na ty oblasti, kde se dětem příliš nedaří. Pracovali jsme nejen na zlepšení prospěchu, ale i na chování, zapomínání, přípravy do školy atd., zkrátka na všem, co bylo potřeba. Aby to nebylo jen o škole, dali jsme prostor i kultuře a pozvali do našeho klubu divadlo Krabice Teplice. U představení Mrkvomen jsme se docela dost nasmáli.

Ani jsme se nenadáli a už nám Vánoce klepaly na dveře. K těmto zimním svátkům patří samozřejmě vánoční besídka a třeba i nějaké dárky, které byly tentokrát skutečně báječné a zároveň velmi osobní. Za radost z nich vděčíme firmě Starcom MediaVest Group z Prahy.

Po vánočním zahálení jsme museli opět trochu zabrat v učení, neboť první měsíc v novém roce rychle utíkal a blížilo se pololetní vysvědčení. Abychom si trochu odpočinuli a únor něčím oživili, zašli jsme proto společně na bowling. A byl to pořádný souboj! Moc se nám to všem líbilo, protože v bílinské Bezovce se hraje skvěle.

Jaro proběhlo hladce a příjemně, uteklo jako voda a pomalu se přiblížil konec školního roku. Ten bylo potřeba zase trochu oslavit. Když už byly známky uzavřené a školní povinnosti nebyly tak intenzivní, vyrazili jsme se vykoupat do Aquacentra v Teplicích. Sice nás na zpáteční cestě chytla vydatná průtrž mračen, ale celkový dojem z výletu jsme si tím nenechali zkazit.

Abychom si společné zážitky připomněli, můžeme se podívat i do galerie fotografií. 

A jak vlastně naše doučování funguje?

Zatímco jsme si užívali i mimoškolní aktivity, doučování samozřejmě probíhalo u všech dětí pravidelně jednou týdně dvě hodiny. Dobrovolníci doučovali děti v rodinách nebo na naší pobočce. Snažili jsme se řešit školní i osobní záležitosti a pomoci tam, kde bylo potřeba. Vše nešlo vždy jen hladce. Za pochodu se samozřejmě řešily i problémy. Ale důležité je, že jsme se snažili je řešit a ne odsouvat. A většinou se nám společně dařilo najít cestu z potíží ven. V programu doučování se totiž zaměřujeme nejen na školní výsledky, ale snažíme se hodně s dětmi mluvit – učit je vyjadřovat své myšlenky, argumentovat, uvědomovat si vlastní odpovědnost za své činy a vnímat svět kolem sebe v souvislostech.

Do programu doučování bylo v uplynulém školním roce zapojeno celkem 13 dětí a vystřídalo se 11 dobrovolníků. Chtěla bych všem dobrovolníkům poděkovat a vyslovit obdiv jejich odhodlání a vůli pomoci. Zároveň oceňuji děti zapojené v doučování za jejich snahu na sobě pracovat.

Děkuji všem účastníkům programu, přeji krásné léto a těším se zas příští školní rok na spolupráci.

Helena Řeháková