Doučujeme zvesela, doučujeme s chutí

Jedním z pilířů naší služby Podpora vzdělávání je doučování. Doučování toho, co dětem ve škole dělá potíže, s čím si neumí sami poradit a co je často nebaví. Velkým úkolem nás všech, co doučujeme, je tak udělat doučování co možná nejzábavnější. Dětem během doučování ukazujeme, že učení není jen nuda a snažíme se v dětech probudit jejich přirozenou zvídavost k novému. Cílem následujících řádků je podělit se s Vámi o jednu historku z doučování, kdy snaha o zábavu přerostla v slzy. Ale nemějte obavy, jednalo se o slzy smíchu.

Ve službě se potkávám (a nejen já) s dětmi, které mají velmi malou slovní zásobu. Často tak při doučováních přichází řada na cvičení a hry, které mají za úkol slovní zásobu dítěte rozšířit.

Nejinak tomu je i u Lukáše, který si dvakrát prošel první třídou a nyní už je pyšným druhákem. Jeho slovní zásoba se zlepšuje, lépe čte, rozumí tomu, co si přečetl a už téměř bezchybně ovládá abecední pořadí písmen. Při každém doučování je velkou výzvou namotivovat Lukáše k učení. Často se mu do něj nechce. Nuže uznejme, že kvalitativní rozdíl mezi jízdou na koloběžce na hřišti a učením doma s nějakou „doučovatelkou“ je pro druháka celkem značný.

Lukáš se ale rád směje, proto se při každém doučování stávám opravdovým kašpárkem. Během jednoho takového doučování jsme zrovna s Lukášem pracovali na cvičení, které pomáhá procvičovat slovní zásobu. Mimo jiné zde bylo úkolem vymyslet několik slov na písmena P a Š. Lukáš je statný kluk, však také chodí na tréninky hasičů, a možná i právě proto ho jako první slovo na písmeno Š napadlo slovo „špíček“. Následně se k tomuto přidalo slovo na P – „pupíček“. Jak je ta čeština krásná. S úsměvem na rtech jsme pak s Lukášem začali debatovat nad tím, kde se nachází naše „špíčky“ a „pupíčky“ a nezapomněli jsme v tuto chvíli ani na Komenského zásadu názornosti. Lukáše tato dvě slova, která napadla jeho samotného, natolik rozesmála, že si po chvíli musel utírat slzy z tváře.

Vidět chlapce, který se někdy ani na doučování netěší, takto se smát, je tou pravou odměnou. Třešničkou na dortu pak byla Lukášova rozesmátá věta: „Tak to jsem se fakt zasmál. Taková sranda není ani na hasičích!“