Hra na město učí děti i o prázdninách

Děti, které se tábora zúčastnily, pocházejí z prostředí, kterému se odborně říká sociálně vyloučené. Jejich každodenní realitu tvoří přeplněný byt, ve kterém je nemožné najít kousek soukromí. Jejich přirozeným světem je ghetto se všemi jeho zákony a zákonitostmi, život za jeho zdmi je pak velkou neznámou, před kterou je potřeba mít se na pozoru. Pro takové děti jsou prázdniny na táboře něčím nepředstavitelným, něčím, o čem často ani neslyšely.

Právě proto je týdenní pobyt v přírodě pro tyto děti velkou motivací k práci. Právo zúčastnit se ho mají totiž pouze ty děti, které pravidelně navštěvují skupinové doučování, job kluby a další vzdělávací aktivity organizace Člověk v tísni. Tábor však především posloužil jako místo pro odstraňování sociálních bariér a dalšímu výcviku sociálních dovedností.

„Děti se navzájem lépe poznají, společná zábava je také motivuje do dalších aktivit. Kromě toho se naučí být bez rodičů, protože pro některé je to poprvé, co se ocitnou mimo domov," říká Jakub Šmakal, vedoucí vzdělávacích aktivit na Kladně. „Děti sice občas reptají kvůli táborovému řádu, ale ze zkušenosti víme, že po návratu budou ostatním vyprávět o tom, jak to tady bylo super. Je to pro ně zážitek, který v běžném životě neznají. Jejich vyprávění často poslouží jako pobídka pro ostatní děti, které se do našich vzdělávacích aktivit ještě nezapojují," dodává. 

#~gallery-750~#

Hra na město

Hlavní součást týdenního pobytu tvořila Hra na město. Ta spočívá v tom, že z tábora se jako mávnutím kouzelného proutku stane „opravdové" město. Děti musí nejdříve vyplnit žádost o městský průkaz, který si pak samy vyrobí. Poté si ze svého středu zvolí starostu a každé z nich si vybere jednu „živnost", kterou chce ve městě vykonávat. K dispozici jsou například: policista, hospodský, novinář, malíř, taneční mistr, kadeřník či popelář. Každá z profesí má svého dospělého garanta, který dítěti pomáhá nejen s vyplňováním žádostí, ale i s prací samotnou. V půlce pobytu se udělají nové volby tak, aby si děti vyzkoušely více zaměstnání.

Život v tomto městě je vyplněn různými soutěžemi a úkoly, jejichž splnění je honorováno městskými penězi. Kromě výdělku však děti platí i pokuty, které vybírá policista. „Hlídám děti, aby se nepraly. A pokud někdo zlobí, dostane pokutu. Vyberu ji od něj a předám ji hlavnímu vedoucím, který dělá banku," říká hrdě 15tiletý Erik.

Na konci tábora si děti v rámci závěrečné dražby vymění naspořené peníze za fotbalový míč či jiné ceny. „Celá hra funguje na naprosto reálném podkladě. Kromě vyplňování formulářů se děti učí, jak je dobré spořit si peníze do budoucna, že všechno má svou cenu, či že na všechno si musí vydělat prací," říká Alžběta Stropnická z neratovické pobočky a pokračuje:„Nic není zadarmo. Klidně se může stát, že ten, kdo nedělá svoji práci, zůstane na konci hry bez ceny, protože si ji nebude mít za co vyměnit. To samé platí pro toho, kdo má na konci dluhy."Dluhy si obyvatelé města mohou smazat vykonáním tzv. „hnusopráce", jako je například mytí nádobí. Ve městě též řádí podsvětí (tvoří ho jeden z dospělých), které obyvatelům města občas navádí k neplechám, jako je např. zavazování tkaniček. Pokud je při této činnosti chycen policistou, hrozí mu pokuta.

Týdenní pobyt v přírodě poskytl dětem, kromě prázdninového odpočinku, možnost dozvědět se opět o trochu víc o světě za zdmi ghetta a ukázal jim, jaká pravidla v něm platí.

Letní tábor spojený s výcvikem sociálních dovedností se uskutečnil v rámci projektu „Pojďte do školy! Podpora vzdělávání a doučování dětí ze sociálně vyloučených domácností", který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Jedná se o projekt s reg. číslem CZ.1.07/1.2.05/01.0009 z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK).