Jedenáctý ročník Příběhů bezpráví připomene sovětskou okupaci
Publikováno: 27. 10. 2015 Doba čtení: 5 minut
V pondělí 2. listopadu se v pražském kině Lucerna uskuteční slavnostní zahájení 11. ročníku projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách. Během večera předají významné osobnosti včetně ministra kultury ČR Daniela Hermana a v Rusku nedávno neprávem uvězněného ukrajinského studenta práv Jurije Jacenka Cenu příběhů bezpráví lidem, kteří se postavili komunistickému režimu. Projekt organizovaný vzdělávacím programem Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni seznamuje každoročně během listopadu žáky základních a středních škol s moderními československými dějinami prostřednictvím projekcí filmů s besedou. Do letošních Příběhů bezpráví se již zapojilo 555 škol a další budou přibývat, celkově se během 11 let uskutečnilo přes 7000 projekcí s besedami.
11. ročník projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách je věnován vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následné sovětské okupaci.
„Pro letošní rok jsme jako hlavní téma listopadových akcí zvolili okupaci Československa, která začala v srpnu 1968. Žákům českých škol chceme přiblížit, co se tehdy stalo, zdůraznit tragické následky vpádu a dlouholetého pobytu sovětské armády. Měli by vědět, že kvůli okupačním vojákům u nás umíraly stovky lidí. O sovětské tanky se navíc opíral normalizační režim, který devastoval zemi, komplikoval a ničil občanům životy a vedl k masivní emigraci,“ říkáKarel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách a dodává: „Letos chceme také poukázat na paralely tehdejší sovětské okupace se současnou situací na Ukrajině. Stejně jako u nás v roce 1968 došlo i na Ukrajině, kterou Kreml považuje „za svou“, k hrubému porušení mezinárodního práva. Ruská intervence na cizím území vedla k vleklému ozbrojenému konfliktu a k velké humanitární krizi. “
Smyslem projektu je předat mladým lidem příběhy těch, kteří na vlastní kůži poznali, jak snadno člověk svobodu ztratí a jak těžce ji pak získává zpátky. V letošním roce se mohou školy do projektu zapojit projekcí série krátkých filmů a následnou besedou s pamětníky, historiky a filmaři na téma okupace,jejímž smyslem je nechat žáky klást otázky a aktivně se zapojovat do diskuse.Pro tento účel bylo pro školy připraveno DVD s těmito filmy: U nás pomáhali taky (Karel Strachota / 2015 / 6 min. - střihový dokument zachycující vzdor vůči okupantům v srpnu 1968 a následnou rezignaci celé společnosti), Filmový týdeník č. 35/1968 (1968 / 16 min. - snímek bezprostředně reflektující vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.), Deset bodů (Milan Maryška / 1969 / 22 min. - studentský film přibližující atmosféru třídenní okupační stávky, kterou vyhlásili vysokoškoláci na protest proti posrpnovému vývoji.) a Ticho (Milan Peer / 1969 / 11 min. - emotivní snímek, ve kterém titulní píseň Bohdana Mikoláška doprovází záběry umírajícího Jana Palacha a statisíců lidí, kteří v němé bolesti pokládají květiny k jeho rakvi.)
Desítky studentských týmů budou navíc pátrat po tom, jak velké dějinné události ovlivnily životy lidí v místech, kde žijí nebo chodí do školy. V rámci projektu Naše okupace budou žáci pod vedením učitelů odhalovat, jak vstup vojsk do Československa v srpnu 1968 ovlivnil život obyvatel jejich obce či regionu. Budou vyhledávat dobové fotografie, noviny, letáky, plakáty a další materiály. A především se setkají s pamětníky a zaznamenají jejich vzpomínky. Příběh jejich obce či regionu v souvislosti se srpnem 1968 budou následně sdílet v mapové aplikaci (www.pribehybezpravi.cz/mapa).
Zapojené školy v letošním roce navíc zdarma obdrží novou knihu s názvem Moskva posílá tanky, která bude od listopadu také volně k prodeji.Jde oknihu vzpomínek na srpnový vstup vojsk do Československa a následné měsíce okupace naší země. Vzpomínky sestavil a redakčně upravil publicista Adam Drda. Závěr knihy je věnován přesahu do současnosti a situaci na Ukrajině. Všechny školy také obdrží výstavu U nás pomáhali taky. Jde o soubor deseti plakátů s fotografiemi Jaromíra Čejky, Libuše Kyndrové, Vladimíra Lammera a dalších, zachycující okamžiky plné vzdoru i smutku a zklamání. Fotografie si můžete prohlédnout zde. Pro prvních 200 zapojených škol je přichystána Příručka komunistická propaganda.
Během slavnostního zahájení 2. listopadu v kině Lucerna budou opět oceněni lidé, kteří statečně vzdorovali komunistickému režimu. Ceny předají ministr kultury ČR Daniel Herman a Marta Janasová (sestra Jana Zajíce, který se 25. 2. 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci). Třetím předávajícím bude 25letý ukrajinský student práv Jurij Jacenko, který byl nedávno v Rusku 9 měsíců neoprávněně vězněn a také brutálně mučen ruskou rozvědkou FSB. „Je to poprvé za sedm let, kdy Cenu příběhů bezpráví bude předávat cizinec. Rádi bychom tím upozornili na fakt, že současný režim v Rusku, stejně jako tomu bylo v Sovětském svazu, zavírá lidi do vězení z politických důvodů,“ říkákoordinátorka projektu Kateřina Saparová a dodává: „Cena Příběhů bezpráví je výjimečná tím, že o osobnostech, které jsou na ní nominovány, rozhodují mladí lidé. Setkání mladé generace s pamětníky komunistického bezpráví prohlubuje mezigenerační vztahy a pomáhá porozumění naší nedávné historie. Statečné postoje a činy těchto lidí v období komunistického režimu si navíc zaslouží naši úctu a respekt.“
Každý ročník Ceny Příběhů bezpráví je věnován památce významné osobnosti. V minulosti to byla například Olga Havlová, Ivan Medek nebo Pavel Tigrid. V letošním roce je to Bedřich Fučík (1900 – 1984), literární kritik a předválečný ředitel nakladatelství Melantrich, který byl v roce 1951 zatčen a o rok později na základě vykonstruovaného obvinění odsouzen na dlouhých 15 let.
Od 2. do 29. 11. bude v Langhans – Centru Člověka v tísni pro veřejnost také zpřístupněna výstava #LetMyPeopleGo - Ukrajinští političtí vězni současného ruského režimu. Výstava přiblíží osudy deseti ukrajinských občanů protiprávně zadržovaných na území Ruské federace. Na toto téma se zde také 4. 11. uskuteční debata Příběhy bezpráví - současné Rusko, které se zúčastní již zmíněný Juraj Jacenko.
„Příběhy bezpráví se v letošním roce ocitli v kritické finanční situaci. V předchozích letech byly financovány především z velkého evropského grantu, který v loňském roce skončil. Vzhledem k tomu, že žádné nové české ani evropské grantové možnosti neexistovaly, museli jsme řadu aktivit výrazně omezit. Příběhy bezpráví byly letos závislé převážně na podpoře firemních a drobných dárců. Situace se bohužel nezměnila, a proto se znovu obracíme na potenciální dárce s prosbou o podporu na další období,“ říká Karel Strachota.
Do letošního ročníku projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách se k dnešnímu dni zapojilo již 555 škol a další budou během listopadu přibývat. „Bylo to hodně zajímavé. Dozvěděli jsme se spoustu informací, které jsme vůbec netušili. Jsme rádi, že žijeme v dnešní době, a ne v té minulé," zhodnotil za všechny zúčastněné žáky devátých tříd Základní školy Oskol Kroměříž v loňském roce akci David Netopila. Hostem jejich debaty byl sedmaosmdesátiletý Jaroslav Řihák, který po roce 1950 strávil několik let v komunistických věznicích.
Všechny aktuální informace o projektu Příběhy bezpráví - měsíc filmu na školách, který se věnuje moderním čs. dějinám (první republice, 2. světové válce, holocaustu, období komunismu), naleznete na webových stránkách projektu.
Kontakty:
Karel Strachota – ředitel programu Jeden svět na školách
777 787 930, karel.strachota@jsns.cz
Filip Šebek – mediální koordinátor projektu Příběhy bezpráví
776 160 952, filip.sebek@jedensvet.cz