"Když vaši milovaní trpí a vy jim nemůžete pomoct, hrozně to bolí," říká Hayat ze Sýrie
Publikováno: 21. 11. 2018 Doba čtení: 2 minuty
Hayat Hamadeh sedí tiše na kraji chodníku. Právě obdržela několik krabic s humanitární pomocí a trpělivě čeká, až jí s nimi přijde pomoct někdo z příbuzných. Hayat je asi 50 let a před několika měsíci byla vysídlena z provincie Homs do Abin Samanu v západní části Aleppa. Pomalu začíná vyprávět svůj příběh plný utrpení, strachu a ztráty naděje, že se někdy vrátí domů. Uvědomuje si totiž, že konec války je zatím v nedohlednu.
„Když v roce 2011 vypukly protivládní demonstrace v okolí Homsu, což bylo blízko našeho domova, a mnoho lidí bylo tehdy zatčeno. Bála jsem se o děti. Bezpečnostní situace se neustále zhoršovala a koncem roku 2012 jsme se nakonec rozhodli odejít jinam,” popisuje Hayat začátek konfliktu.
Rodina doufala, že na venkově bude situace lepší, ale brzy si všichni uvědomili, že se spletli. „Okolí Homsu, tedy celou oblast od města Rastan po Talbeish, obléhaly vládní jednotky. Nebylo možné sehnat léky a chléb a zelenina byly velmi drahé. Časté bombardování a nálety vše ještě zhoršovaly,” vysvětluje Hayat. „Můj osmnáctiletý syn byl zabit při leteckém úderu před třemi lety a můj muž a dcera zemřeli kvůli nedostatečné zdravotní péči. Když vaši milovaní trpí a vy jim nemůžete pomoct, to hrozně bolí. Byla jsem úplně zlomená.”
Hayat a její rodina byla před několika měsíci evakuována do západní části Aleppa. Měli štěstí, protože se mohli nastěhovat do opuštěné vládní budovy. „Téměř po měsíci jsme si pronajali malý domek ve vesnici Abin Saman. V domku bydlím spolu s dcerou, se třemi syny a jejich rodinami, celkem nás tam žije čtrnáct. Mé děti nemají stálý příjem a je pro nás velmi složité zaplatit nájem,” vysvětluje Hayat.
Hayat velmi trpí tím, že musela opustit svůj domov. „Nemyslím si, že se vůbec někdy budeme moct vrátit do Homsu,” říká a dodává, že nyní všichni žijí na neznámém místě bez sebemenší jistoty, takže se neustále bojí o své děti. „Válka stále není u konce a já se bojím, že pokud se situace zhorší, budeme muset zase utéct.”
Díky velkorysé podpoře USAID’s Office of Food for Peace dostala Hayat od Člověka v tísni potravinový balíček a pytel mouky. Již tři měsíce dostává potravinovou pomoc pro celou svou rodinu.
