Knihkupectví, krejčovství, nebo prodejna kaprů: Podporujeme podnikání žen v irácké Havídže

Publikováno: 27. 4. 2022 Doba čtení: 4 minuty
Knihkupectví, krejčovství, nebo prodejna kaprů: Podporujeme podnikání žen v irácké Havídže

Maktab al-Salam v doslovném překladu znamená “Kancelář míru”. Tak pojmenovala Zeinab své knihkupectví v irácké Havídže, které mohla za podpory Člověka v tísni založit. Jméno, které vybrala, má v této oblasti hluboký význam. Město Havídža v minulosti poničil tzv. Islámský stát stejně tak jako životy mnoha místních obyvatel. A právě žít v míru je jedna z věcí, které si lidé přejí ze všeho nejvíce. 

Člověk v tísni v Havídže pomáhá místním ženám vymanit se z chudoby. V době, kdy je podle dat Organizace spojených národů až 30% iráckých žen v produktivním věku bez práce, mohou díky této podpoře rozjet vlastní podnikání a být soběstačné a finančně nezávislé. 

Maktab al-Salam 

Na stěně útulného knihkupectví visí portréty Mahmúda Darwíše, věhlasného palestinského básníka. Jeho podobizny zhlížejí dolů na dva mladé prodavače, kteří zrovna sledují videa na telefonu. Je tu ticho a na policích leží vedle arabských překladů děl George Orwella nebo Ernsta Hemingwaye knihy o politice, náboženství a historii.  

Tohle jediné knihkupectví v Havídže poprvé otevřelo své dveře před dvěma lety díky Zeinab, která se účastnila školení zaměřeného na podnikání a následně dostala grant od Člověka v tísni. Knihkupectví tu představuje důležité kulturní místo, ale dává také prostor místním spisovatelům, kteří zvěčňují historii svého města i celého Iráku.

„Jednou z nejoblíbenějších knih, které se nejvíce prodávají, je irácký román, který zachycuje období války tady v Havídže a v okolí,” říká Said, syn Zeinab. Said také navštěvuje okolní školy, aby inspiroval děti a studenty k četbě. „Pracujeme i na knize a časopisu, kde zaznamenáváme události, ke kterým tu došlo, ale i historické památky v okolí.”

Význam, jaký místní knihkupectví v Havídže má, nelze podceňovat. Stále tu jsou, stejně jako v mnoha dalších oblastech, zřetelné dopady z doby, kdy byla pod nadvládou tzv. ISIL. Spousta domů je zničených, z vyšších pater zbyl jen rozpadající se beton, z něhož se tyčí k nebi pokroucené ocelové tyče. V přízemí těchto domů ale dál pokračuje život.

„Rozhodli jsme se založit knihkupectví z více důvodů. Široko daleko tady žádné nebylo, je to užitečné místo, které tu bylo potřeba a zároveň je to teď naše živnost,” říká Zeinab. „Díky finančnímu příspěvku od Člověka v tísni jsme nakoupili mimo jiné tiskárny a počítače, můžeme tak víc tisknout a být produktivnější.”

Kapr jako živnost

Kromě bohaté literární minulosti je oblast starodávné Mezopotámie známá i svou kuchyní, zejména pak tzv. masgoufem (المسكوف) – grilovaným kaprem. Podle Raghad, další ženy, kterou Člověk v tísni podpořil v jejím podnikání, je ryba oblíbená i v období Ramadánu. 

Raghad odemkne kovové dveře a pouští nás mezi velká akvária. „Za ty peníze jsem pořídila další ryby, generátor a vzduchování do akvárií,” říká Raghad, která teď díky zisku z prodeje ryb nejen uživí svou rodinu, ale přemýšlí take o rozšíření svého byznysu: „Práce jde dobře, lidé u nás hodně nakupují. Dříve jsem neměla žádný příjem, ale díky tomu, co v obchodu vydělám, uživím své děti." 

Že se prodeji ryb bude za současné ekonomické situace v Havídže dařit, ukázala i analýza trhu, kterou před zahájením školení pro budoucí podnikatele provedli pracovníci Člověka v tísni. Raghad se účastnila dvouměsíčního tréninku zaměřeného mimo jiné na účetnictví, prodej, nebo marketing a následně obdržela příspěvek na podnikání ve výši 1000 USD (asi 23 190 Kč).

„Ryba je v Iráku oblíbené jídlo. Lidé si někdy chodí kupovat ryby i v noci a shání se po nás, když máme zavřeno,“ směje se Raghad. 

Podnikání z obýváku

Rada právě dokončila nové šaty a prohlíží si je ve svém útulném pokoji s velkým barevným oknem. „Před školením jsme neměly o podnikání ani ponětí, teď víme, jak nakupovat látky, jak komunikovat se zákazníky a orientujeme se v cenách," říká Rada.

S malou pomocí Člověka v tísni se Radě podařilo podnikání rozvinout a šít na zakázku. Díky tomu, co si vydělá, zaplatí nájem, ale také školné svým dětem. Teď se chce navíc kromě šatů pustit i do dalších zakázek. „Můj obchod je malý a je daleko od hlavního trhu. Je tak těžší se k zákazníkům dostat a doma navíc nemám pro větší věci dostatek prostoru. Chtěla bych své podnikání rozšířit a mít větší obchod na trhu," vysvětluje Rada. 

Proč jsme se zaměřili na ženy?

Zrovnoprávňování žen a mužů jde v Iráku stále pomalu. 

Zatímco se v nedávné době zvýšila účast žen v iráckém parlamentu a ženy tak zaujímají téměř čtvrtinu parlamentních křesel, hluboce zakořeněné konzervativní společenské normy nadále omezují ženy v možnostech vzdělávání a zaměstnání.

Podle údajů UN Women je v Iráku třikrát více nezaměstnaných žen v produktivním věku než mužů, přičemž více než 30 % z nich je v současné době bez práce. A to i přesto, že ženy stále vykazují vyšší gramotnost. Faktory, jako jsou menší možnosti vzdělávat se, předčasné sňatky a očekávání společnosti, že ženy by měly jen pracovat v domácnosti, nadále brání začlenění žen do pracovního procesu a zároveň jim to znemožňuje být finančně nezávislé. 

Autor: Joseph Shawyer, Člověk v tísni

Související články