Někde se v boji s nepoctivými prodejci spoléhají na vyhlášku, jinde je vyhánějí rozhlasem
Publikováno: 1. 4. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Mezi lidi, kteří se na nás obrací, často patří ti, kteří neobezřetně naletěli více či méně sofistikovaným trikům solidně vyhlížejícího podomního prodejce. Jedním z nástrojů v boji proti nepoctivému podomnímu prodeji je jeho úplný zákaz, realizovaný vyhláškou města. Jaký efekt však tyto vyhlášky mají?
Ve městě Uničov, kde právě s Mobilním týmem ukončujeme svoji čtyřměsíční působnost, jsme na potíže vzniklé z podomního prodeje naráželi opakovaně. Lidem, se kterými jsme spolupracovali, dokázaly nevýhodné smlouvy uzavřené pod tlakem nebo na základě lživých informací znepříjemnit už tak nelehké živobytí. Město Uničov ve snaze zlepšit situaci vydalo vyhlášku o zákazu podomního prodeje. Přesto s nařízením města, vydanou před třemi lety, v Uničově velké změny nenastaly.
Hrozba pokuty nic neřeší
Podomní prodejce je prakticky nemožné přistihnout při samotném činu. Mnozí uničovští o zákazu podomního prodeje a výzvě policie přivolat je v případě, že na podomní prodejce narazí, nevědí. V opačném případě, tedy pokud čtou městské noviny nebo informace na vývěsce města, pro ně stejně přivolání policie neskýtá žádný užitek. Pokud se už někdo odhodlá policii zavolat (v těchto případech zasahuje ta městská), následuje tento scénář. Policie prodejce nedohledá, v případě, že ano, situace se řeší upozorněním o existenci vyhlášky a pouze při jejím opakovaném porušení hrozí pokuta 1.000 Kč. Jde totiž pouze o přestupek. Nedala jsem si tu práci vypátrat, kolik si externí zprostředkovatelé energetických společností vydělávají, je ale pravděpodobné, že případná pokuta je nemůže odradit.
Města s přijetím vyhlášky vyhrožují nemalými finančními postihy za její nedodržení. Jsou však proklamované sankce udělovány a mají skutečný dopad na nekalé způsoby získávání zákazníků energetických, pojišťovacích a jiných společností?
V Uničově jsme na danou situaci zareagovali informační kampaní. S ohledem na náš blížící se odchod z města jsme do ní zapojili dva místní partnery z řad NNO (sociální odbor města spolupráci odmítl). Konkrétně jde tedy o plakát s informací o zákazu podomního prodeje a telefonním číslem policie, ale zejména s výzvou řešit situaci, kdy „ (…) podlehnete trikům prodejce a pak zjistíte, že podepsaná smlouva je pro Vás nevýhodná? Znáte svá práva při podomním prodeji? A víte, jak od případné smlouvy odstoupit?“. Součástí plakátu jsou samozřejmě kontakty na konkrétní pracovníky NNO, s kterými je možné se poradit.
Starý dobrý rozhlas
Před pár týdny jsme v rámci monitoringu navštívili Potštát, malé město na Hranicku. K našemu překvapení tamní zástupci města užívají léty osvědčený způsob informování občanů - hlášení místního rozhlasu. Sdělení toho dne znělo: „Oznamujeme, že se ve městě pohybují zástupci dodavatelů energií a v domácnostech nabízejí své produkty. Upozorňujeme občany, aby při jednání s nimi byli obezřetní a neuzavírali smlouvy, kterým nerozumí.“
A tak se ptáme. Není takovéto jednoduché sdělení stařičkým nástrojem – místním rozhlasem, v konečném důsledku efektivnější než časově a administrativně náročná vyhláška? Kromě výzvy přivolat policii nabízí města pomoc lidem, které podomní prodejci dostanou do potíží?