Nekonečná cesta z Předlic aneb Kudy ven ze sociálně vyloučené lokality

Publikováno: 10. 3. 2014 Doba čtení: 2 minuty
Nekonečná cesta z Předlic aneb Kudy ven ze sociálně vyloučené lokality
©

Společnost Člověk v Tísni poskytuje podporu těm, kdo se rozhodnou svou životní situaci změnit. Jednou z oblastí, ve které pomáháme, je bydlení. Jak ale ukazuje příběh paní M., cesta ven ze sociálně vyloučené lokality není pro její obyvatele opravdu nijak snadná. 

Paní M. donedávna pracovala jako prodavačka v supermarketu, její partner je zaměstnán v blízkém městě jako zedník.  Žijí společně se svými dvěma dětmi v bytě 1+1 v Předlicích. Malý byt je pro rodinu nevyhovující, dospělí spí v kuchyňce, děti v obývacím pokoji. A tak se paní M. rozhodla hledat nové bydlení. Předpokládala, že větší pronájem najde snadno, protože sama donedávna pracovala, její partner má stálý příjem a na zaplacení úvodní kauce mají našetřeno. Nevěděla, kde a jak má nový byt hledat, a tak se před osmi měsíci obrátila na naši organizaci.

 

Z kanceláře pobočky Člověka v tísni začala obvolávat nabídky uveřejněné na internetu a vydala se na první prohlídky. Nikde však neuspěla. Po prvním měsíci hledání začala pro jistotu už na úvod do telefonu oznamovat: „Jsem Romka a jsem z Předlic, nevadí to?“. Tři měsíce docházela každý týden do kanceláře k internetu a trpělivě navštěvovala další byty. Scénář se ale stále opakoval. Když se majitel bytu dozvěděl, kde momentálně bydlí, ihned jí odmítl. Bohužel se situace nezměnila ani v dalších měsících a paní M. se svou rodinou nové bydlení hledá ještě dnes.

 

Člověk v Tísni poskytuje zázemí a podporu. Naše kancelář, internetové připojení a telefony jsou těm, kdo je potřebují, k dispozici, naši pracovníci nabízejí rady a asistenci. Někdy jsou ale předsudky okolí silnější a cesta ke změně opravdu dlouhá.

 

 

 

Autor: Anna Seidlová, Terénní sociální pracovnice