Nevládní organizace varují před omezováním práva shromažďovacího

Publikováno: 21. 2. 2013 Doba čtení: 3 minuty
© Foto:

Den před schůzí Sněmovny, kde se má projednávat narychlo předložená novela shromažďovacího zákona (tisk č. 823), prohlašují nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) a Liga lidských práv, že ostře odmítají snahy o omezování shromažďovacího práva.

Reagují tak i na další účelové snahy Ministerstva vnitra, starostů i dalších korunované aktuálním nápadem chomutovské starostky na preventivní "nepovolování" žádných demonstrací ve městě.

Řápková jako Lukašenko

Starostka Ivana Řápková doslova uvedla: "v Chomutově chceme klid, proto již nebudeme povolovat žádné demonstrace, ať již ze strany Romů nebo levicových či pravicových extrémistů."

"Předvedla přístup k občanům, který evokuje běloruský režim namísto postoje správce obce v demokratickém státě. Tak otřesné právní povědomí snad naopak pomůže v kampani proti účelovému "utahování šroubů" v shromažďovacím právu," komentuje poslední viditelnou snahu omezení práva na pokojné shromažďování Helena Svatošová, advokátka a pracovnice IuRe.

Starostka nemůže nic zakazovat

"Zákon, Listina základních práv a svobod i štrasburský soud jasně říkají, že shromáždění se nepovolují, mohou se jen výjimečně zakázat, a to je-li naplněn některý ze zákonných důvodů," doplňuje právník Jiří Kopal z Ligy lidských práv.

Na hrozbu shromažďovacímu právu, ať již ze strany starostů, kteří si pletou svůj úřad s pašalíkem, kde budou místo litery shromažďovacího zákona uplatňovat své (ne)sympatie k různým shromážděním, či Ministerstva vnitra či nepoučeným hlasům volajícím po "omezení prostoru pro neonacisty" již reagoval Výbor pro občanská a politická práva Rady vlády pro lidská práva.

7. 5. 2009 přijal usnesení, kterým nesouhlasí s údajně technickou novelou shromažďovacího zákona narychlo a bez konzultace předloženou do Sněmovny ministrem pro lidská práva. Výbor se tématice věnuje dlouhodobě a snahy o podobné novely podrobuje odborné analýze z hlediska ústavnosti.

Chladnou hlavu vůči podobným návrhům doporučuje dnes na blogu Jiné právo i dlouholetý občanský aktivista a odborník Petr Uhl. Ilustruje, jak rychle se snahy proti demonstracím "extrémistů" uplatní i na další nepohodlné skupiny.

"Nepřijatelná je podle mnohých lidí ale i kritika radaru, potratového zákona či Romů jako celku. Jiní by zase zakázali propagovat registrované partnerství, islám či sionismus nebo nadržovat nepřizpůsobivým," trefně shrnuje problém snahy omezit práva jedné, byť odsouzeníhodné, názorové skupiny.

Problém je v postupu obcí, nikoli v zákoně

Řada rozhodnutí nezávislých soudů ukazuje, že problém shromažďovacího práva neleží v legislativě, ale v postupu obcí. "Advokátní kancelář ENWC zpracovala pro IuRe analýzu, kde shrnula řadu kauz, kdy nezákon! né zákazy demonstrací soudy oprávněně zrušily," podotýká Filip Pospíši l z IuRe. Naposledyzrušil Městský soud v Praze zákaz karnevalu Freedom not Fear proti politice magistrátu, který byl opřen o zneužití důvodů dopadu na dopravu, a to opět proti nepohodlnému kritickému shromáždění.

Za shromažďovací právo v demokratické podobě se vyslovila i Rada vlády pro lidská práva - 26. 2. 2009 přijala podnět ukládající vládě ze zákona odstranit loni vpašovaný nesmyslný a protiústavní zákaz maskování obličejů. Zákaz maskování obličejů postihuje karnevaly, alegorické akce, ale i shromáždění záměrně anonymizovaných osob. "Pacienti s duševní nemocí sdružení v organizaci Fokus nyní nemohou za práva duševně nemocných demonstrovat v maskách jako dosud, aniž by byli vystaveni stále handicapujícímu odsouzení okolí," ilustruje dopady zákazu Kateřina Hlatká ze sdružení Fokus Praha.

Autor: