Odborníci a ombudsmanka: Místo úprav komerčního zdravotního pojištění je třeba migranty zahrnout do veřejného systému
Publikováno: 14. 11. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Komerční zdravotní pojištění migrantů, na které je v Česku odkázáno několik desítek tisíc cizinců, je potřeba změnit, zaznělo na úterní panelové diskusi o zdravotním pojištění. Zástupci ombudsmanky, lékařů i neziskového sektoru jsou pro zahrnutí všech migrantů do veřejného zdravotního pojištění a nesouhlasí pouze s tzv. kultivací stávajícího komerčního pojištění. Tu navrhují zástupci komerčních pojišťoven.
Nejpalčivější je přitom otázka dětí migrantů. Například těch, jejichž oba rodiče jsou v Česku zaměstnaní a spadají do systému veřejného zdravotního pojištění a jejich děti jsou přitom odkázány na komerční pojištění. „Pakliže tady lidé pracují a jsou ve veřejném zdravotním pojištění, to znamená ne na živnostenský list, tak si myslím, že jejich děti by ve veřejném zdravotním pojištění být mohly,“ připustil v diskusi i výkonný ředitel pojišťovny VZP, a.s. Robert Kareš.
Tématem zdravotního pojištění se ve středu zabývala znovu i česká vláda. Ta již podruhé odložila přijetí analýzy o zdravotním pojištění cizinců z pera ministerstva zdravotnictví. Zástupci nevládních organizací vítají nepřijetí analýzy vládou, protože studie navrhuje pouze úpravu komerčního pojištění. Kvalita analýzy je přitom podle ředitele Multikulturního centra Marka Čaňka velmi nízká – chybí odkazy na existující analýzy, srovnání se situací v zahraničí, naopak dochází k míšení nerelevantních dat například o turistech z EU.
Úterní diskusi otevřel Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, kde působí australský pár, jejichž čtrnáctiletá dcera na jaře vážné onemocněla. Přestože vědci dívce platili komerční zdravotní pojištění, drahá léčba brzy vyčerpala stanovený limit a dále už rodiče museli několikamilionovou léčbu platit sami. „Je hrozná věc, že existuje takovýto limit,“ uvedl Hořejší a podotkl, že komerční pojišťovny používají pouze menšinu z vybraného pojistného na krytí nákladů léčby. Zmíněná rodina sice dostala značnou podporu ze strany veřejnosti prostřednictvím sbírky, pro podobné výjimečné případy je však prostor právě v solidárním systému veřejného zdravotního pojištění.
Zástupci neziskových organizací i právnička Linda Janků z kanceláře ombudsmanky vidí také jako jediné systémové řešení situace zahrnutí většiny migrantů, kteří v Česku pobývají legálně, do veřejného zdravotního pojištění. Stejný názor na diskusi vyjádřila i Helena Hnilicová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, podle které do Česka přijíždí především mladí, zdraví migranti, kteří by do systému spíše přispívali, než z něj čerpali. Proti takzvané zdravotní turistice by podle ní mohla sloužit například „čekací lhůta“ jednoho roku pobytu před vstupem do veřejného zdravotního pojištění. V současnosti musí migranti čekat pět i více let, než jim je udělen trvalý pobyt.
Ostrůvek amerického zdravotnictví
„Ostrůvek amerického zdravotnictví“ v českém prostředí přitom podle Hnilicové obtěžuje i zdravotníky: „Pro zdravotníky to má v praxi mnoho problémů. Nevyznají se v tom, co mají cizinci tedy pojištěné, musí telefonovat do komerčních pojišťoven. Je s tím spojena spousta administrativy.“ Zmatení to přitom podle ní přináší i migrantům. Podle Lindy Janků je současný systém nastaven velmi v neprospěch samotných cizinců a Česko je kvůli němu kritizováno i z ohledu nedodržování mezinárodních smluv.
Podle Roberta Kareše není správnou cestou zahrnutí migrantů do systému veřejného zdravotního pojištění, který by podle něj mohli rozkolísat. Naopak je pro návrh větší regulace stávajícího komerčního pojištění, co se týče například limitů proplácené léčby.
Celá panelová diskuse je k vidění na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=RJufSh6UKzo
Více k tématu:
http://konsorcium-nno.cz/zdravotni-pojisteni-migrantu.html