Praha a dalších 60 obcí vyvěsí ve středu ukrajinskou vlajku
Publikováno: 20. 5. 2014 Doba čtení: 5 minutPraha 20. května 2014 – Půl roku od začátku Euromajdanu vyvěsí magistráty Prahy, Olomouce, Hradce Králové a dalších bezmála šedesáti měst a obcí na svou budovu ukrajinskou vlajku, aby tak symbolicky vyjádřily podporu lidem, kteří se na Ukrajině zasazují za demokratické hodnoty a mírovou transformaci své země. Prostřednictví facebooku se ve středu 21.5. může připojit i široká veřejnost. Akci Vlajka pro Ukrajinu iniciovala společnost Člověk v tísni, která na místě dlouhodobě pracuje.
“Ten zájem nás docela překvapil. Na výzvu reagovalo pozitivně bezmála 60 obcí, včetně velkých měst, kde se na podpoře musí shodnout více lidí,” říká Rostislav Valvoda, vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni. “Myslím, že podpora prodemokratických sil na Ukrajině si zaslouží naši podporu. A zvlášť v situaci, kdy je proti Ukrajině vedena de facto nevyhlášená válka,” popisuje Valvoda situaci na místě.
Účast na akci přislíbila mimo jiné Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Žamberk, Olomouc, Hradec Králové, Karlovy Vary nebo hl. m. Prahy. Pražský primátor Tomáš Hudeček vyvěsí vlajku Ukrajiny na budovu Nové radnice na Mariánském náměstí dne 21.května v 11:00.
Člověk v tísni zapojí do akce také veřejnost, která může využít Facebookové aplikace a přidat si do profilové fotky odznáček, změnit ji do barev ukrajinské vlajky nebo se s vlajkou vyfotit a výsledek nasdílet. “Budeme rádi, když pak lidé fotku s modro-žlutou tematikou nasdílí na zeď události. My pak fotogalerii zašleme médiím na Ukrajině,” říká Olena Ivantsiv, koordinátorka ukrajinských projektů Člověka v tísni.
Půl roku od Euromajdanu
21. května uběhne právě půl roku od začátku Euromajdanu, kdy se lidé v Kyjevě poprvé sešli, aby vyjádřili svůj nesouhlas s politikou prezidenta Janukovyče. Na poklidné demonstrace jeho režim reagoval stupňujícím se násilím. Policejní brutalita však měla opačný efekt: přivedla do ulic stovky tisíc lidí. “Fascinující je, že ani bití demonstrantů, ani pozdější únosy a mučení aktivistů, unášení zraněných z nemocnic či útoky snajperů, kteří zastřelili přes sto lidí, nezlomila odhodlanost lidí prosadit slušnější a spravedlivější fungování státu,“ říká Rostislav Valvoda.
Demonstrace v Kyjevě začaly 21. listopadu na protest proti rozhodnutí vlády a prezidenta nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Ukrajinu následně zaplavila vlna demonstrací, které požadovaly změny, které by zemi zaručily posílení právního státu, méně korupce a demokratické svobody. V lednu situace začala eskalovat, když ozbrojené složky při zásazích proti demonstrantům použily střelné zbraně a na ulicích se objevili první mrtví. Následovaly krvavé střety na kyjevském Majdanu a útěk prezidenta Janukovyče ze země. “Tím však boj Ukrajinců o demokracii a svobodu ve své zemi neskončil, od února je proti Ukrajině vedena de facto nevyhlášená válka - jak jinak nazvat situaci, kdy sousední země silou připojí část ukrajinského území a v dalších regionech začnou operovat profesionální ozbrojená komanda, která obsazují státní úřady a rekrutují a vyzbrojují místní paramilitaristické skupiny,” popisuje Valvoda situaci na místě.
Seznam 61 zapojených měst:
Bělá pod Bezdězem; Brandýs nad Labem – Stará Boleslav; Brno - Bosonohy; Brodek u Prostějova; Častolovice; Čelákovice; Černošice; Dobřichovice; Dolní Chabry; Dolní Chabry; Dolní Újezd; Hloholová; Hostivice; Hradec Králové; Hroubovice; Husinec; Chotusice; Jablonec nad Nisou; Jalubí; Janské lázně; Jaroměř; Jeseník nad Odrou; Kolešov; Kralupy nad Vltavou; Krupka; Kytín; Lačnov; Lety; Liberec; Litoměřice; HLM Praha; Masojedy; Městys Libštát; Miřetice; Nedvězí; Nepřevázka; Obec Mokrý Lom; Olbramice; Olomouc; Ořech; Pletený Újezd; Podmokly; Poříčí u Litomyšle; Praha - Újezd; Praha 16; Praha 17; Praha 19 - Kbely; Praha 2; Praha 22; Praha-Suchdol; Praha Vinoř; Vraclav; Rynoltice; Skapce; Světlá Hora, Uničov; Velké Hoštice; Vrutice; Záluží; Žamberk; Karlovy Vary
Člověk v tísni na Ukrajině
Člověk v tísni působil v posledních letech zejména na Krymu, kde založil občansko-právní poradny pro veřejnost a místní nevládní organizace, kterým chce nadále poskytovat podporu. “Chtějí se svojí práci věnovat přesto, že jim zde hrozí nebezpečí a někteří Krym dokonce museli opustit,“ říká Olena Ivantsiv, koordinátorka ukrajinských projektů Člověka v tísni.
Po návštěvě pracovníků na východě Ukrajiny a pečlivém zhodnocení situace se Člověk v tísni rozhodl zaměřit svoji podporu také na nezávislé novináře a média. „Na východě Ukrajiny je velmi silný vliv ruských státních televizních kanálů, které často záměrně pokrucují skutečnost a vyvolávají strach mezi tamními obyvateli. Chybí zde pluralita názorů a místní novináři, kteří zde chtějí působit, nejenže mají velmi špatné podmínky pro svou práci, ale stále častěji jsou i terčem napadení a útoků,“ vysvětluje rozhodnutí Ivantsiv.
Vzhledem ke snaze ukrajinské vlády obnovit transformační proces, hodlá Člověk v tísni podpořit místní organizace a úřady nabízením zkušeností, ať už pozitivních nebo negativních, získaných během reforem v České republice. „Česko je pro Ukrajince vzor úspěšné transformace a zároveň země, kde mohou najít pochopení pro svou vlastní realitu. Zajímají se například o zkušenosti s lustracemi, decentralizací a o sociální či zdravotnické reformy,“ říká Ivantsiv.
Pomoc obětem násilí
Po vypuknutí masových demonstrací Člověk v tísni symbolicky podporoval statisíce lidí na náměstích požadujících slušnější a spravedlivější fungování státu. Po vypuknutí útoků snajperů a krvavých střetech vyslala organizace na Ukrajinu tým zdravotníků, aby pomohli lidem zraněným na kyjevském Majdanu. Lékařská pomoc pokračovala další týdny a ordinace Člověka v tísni ošetřila téměř sto pacientů. Tým zdravotníků také spolupracoval s českou vládou v rámci programu MEDEVAC, když vybíral pacienty, kteří pak byli převezeni do českých nemocnic. Tato pomoc se uskutečnila díky podpoře Klubu přátel Člověka v tísni a dárců, jež přispěli na sbírkové konto pro pomoc Ukrajině. Peníze ze sbírky budou i dále použity především na dlouhodobou zdravotní pomoc a podporu lidem, kteří byli během nepokojů zraněni.
Pro další informace kontaktujte:
Olena Ivantsiv, Centrum pro lidská práva a demokracii společnosti Člověk v tísni
tel.: 776 539 650
Mail: olena.ivantsiv@clovekvtisni.cz
Adéla Pospíchalová, Centrum pro lidská práva a demokracii společnosti Člověk v tísni
tel.: 777 787 968
mail: adela.pospichalova@clovekvtisni.cz