Přehled politických událostí na Ukrajině - říjen 2013

EU je pro Ukrajinu hrozbou, varuje Rusko
Rusko pokračuje v tlaku na Ukrajinu před summitem Východního partnerství ve Vilniusu, na kterém by mohla být podepsána Asociační dohoda s EU. Ekonomický tlak ze srpna a září, kdy Rusko uvalilo týdenní blokádu na celý ukrajinský export a zakázalo dovoz ukrajinských cukrovinek společnosti Roshen, byl v říjnu posílený informačním tlakem. Prezident Putin a jeho poradce Sergej Glazijev veřejně prorokovali, že po uzavření dohody s EU hrozí Ukrajině kolaps ekonomiky. Dále pohrozili, že Rusko bude muset zavést nové celní sazby na dovoz zboží z Ukrajiny a že velmi pravděpodobně zavede s Ukrajinou vízový režim, což nikoho vlastně příliš nepřekvapilo. Vrcholem informační války se však stal projekt federálního televizního kanálu Rossija 1 – Rozvod po ukrajinsku, který každý den referuje o problémech ukrajinské ekonomiky. Například v dílu nazvaném Eutanazie na ukrajinský způsob (video zde) se uvádí, že Ukrajinu po podpisu dohody s EU čeká neodvratný bankrot, bude pod diktátem Bruselu, ukrajinská černozem bude vyvezena do EU a ukrajinská pole budou oseta řepkou. Ukrajinská televize reagovala na zmíněný pořad uvedením jeho parodie (video zde). 

Evropský soud odsoudil Ukrajinu za smrt vězně
Evropský soud pro lidská práva uložil Ukrajině zaplatit 30 000 eur Juriji Ščokinovi, jehož syn zemřel ve vězení díky nečinnosti vězeňské správy. Podle zprávy se Oleg Ščokin stal během výkonu trestu obětí násilí a sexuálního zneužívání ze strany ostatních vězňů a jednoho z dozorců, což vedlo k jeho smrti. Evropský soud uvedl, že během vyšetřování smrti nebyli identifikováni všichni pachatelé trestného činu a nebyla brána v úvahu ani odpovědnost vězeňské správy. Rozsudek soudu zdůraznil, že stát nedokázal zajistit vězni odpovídající ochranu, a přiřkl otci zemřelého alespoň finanční satisfakci.   

Cenzura dokumentárních filmů
V říjnu se ukrajinští novináři a občanští aktivisté obrátili přímo na prezidenta Viktora Janukovyče, aby osobně reagoval na zákazy veřejných projekcí dokumentární antologie Otevřený přístup (Відкритий Доступ), který upozorňuje mimo jiné na nedodržování zákonů a netransparentnost ukrajinských státních struktur. Podle organizátorů se projekce nemohly uskutečnit v osmi z plánovaných dvaceti ukrajinských měst. Aktivisté zdůrazňují, že hlavním důvodem problémů je investigativní práce jednotlivých filmařů, která se nevyhnula ani kauze prezidentské rezidence Mežygirja. Před plánovanou projekcí v Berlíně byla na kyjevském letišti Borisopol zadržena aktivistka, která mířila právě na tuto projekci.
Problémy s promítáním dokumentárního filmu, v tomto případě o skupině Pussy Riot, měli i partneři ČvT na Ukrajině. Na začátku projekce vtrhlo několik lidí do kulturního centra a začali bít přítomné, do místnosti poté vhodili dýmovnici a zaútočili i na dobrovolníky a diváky mimo sál. Násilí pokračovalo i několik dnů po této veřejné akci, kdy jeden z  útočníků ohrožoval aktivisty zbraní. 

Žhářství v krymských mešitách
Oslavy muslimského Velkého svátku (Íd al-adhá) na Krymu doprovázelo několik incidentů. V noci na 14. října vypukl požár v hlavní mešitě města Saky, který zničil náboženskou literaturu a poškodil interiér budovy. Ráno následujícího dne před slavnostní modlitbou zachvátily plameny mešitu vesnice Rovnoe. Imámové těchto měst označili incidenty za žhářství a považují je za provokace. První místopředseda Medžlisu krymských Tatarů Refat Čubarov je pak nazval teroristickými útoky.
5. října bylo také narušeno konání ženské islámské konference v Simferopolu, když neznámý pachatel ohlásil, že v budově je umístěna výbušnina.