Přehled politických událostí v Ázerbájdžánu - listopad 2013

Publikováno: 10. 12. 2013 Doba čtení: 1 minuta
Přehled politických událostí v Ázerbájdžánu - listopad 2013
©

Útok režimu na svobodný tisk
Svoboda tisku je v Ázerbájdžánu i po volbách neustále pod tlakem. Represivní kroky vlády k potlačování opozičního tisku se dokonce dramaticky stupňují. Nejvlivnější opoziční noviny Azadlig (Svoboda) se dostaly po rozsudku soudu, který jim přikázal zaplatit vysokou pokutu, do nezáviděníhodné situace. Ačkoli se občanská společnost solidárně skládá na zaplacení pokuty, státní vydavatelství dočasně tisk těchto novin přerušilo. Dalším problémem pro Azadlig je pozastavení dotací od ázerbájdžánské vlády, které byly vypláceny v rámci Státní podpory pro rozvoj sdělovacích prostředků. Novináři Azadligu Raminu Dekovi soud nařídil zaplatit pokutu 2 000 manátů (2 500 dolarů) za pomluvu, které se měl dopustit, když psal o bakinském nákupním centru Bina. Novináři vzhledem k finanční situaci listu nedostávají v posledních měsících výplaty. Distributorovi Azadligu soud zakázal platit za prodané výtisky periodika v hotovosti. Bankovní účet je však nyní zmražen z důvodu udělené pokuty. Systém dosavadního financování Azadligu je tedy paralyzován a je možné, že nejstarší opoziční noviny v zemi budou muset svou činnost ukončit.
Režim si omezování opozičního tisku zajišťuje ve všech sektorech, které jsou k šíření informací nezbytné. Od listopadu je zakázán prodej tiskovin včetně knih v metru. Prodejci tisku také odmítají přijmout do prodeje noviny Rating, prohlásil Afig Mirzabajli, editor Institutu pro svobodu a bezpečnost novinářů. Prodejci to ospravedlňují tím, že periodikum vychází v neděli, kdy mají zavřeno.
Tíživou atmosféru na mediálním poli dokresluje i nařízení prezidenta Ilhama Alijeva, kterým na šest let usadil do Národní rady televizního a rozhlasového vysílání manželku předsedy sociálně-politického odboru prezidentské administrativy Soňu Valijevovou. Tato rada je národním regulátorem, jehož členy vždy nominuje sám prezident. Systém personálního obsazování úřadu již v minulosti čelil silné kritice domácích i zahraničních odborníků.
S existenčními problémy se potýká i opoziční list Yeni Musavat (Nová rovnost), kterému dluží peníze distributoři tisku. Z tohoto důvodu se Yeni Musavat musel zadlužit u svého (státního) vydavatelství. Oproti zaběhlé praxi požaduje vydavatelství nově splacení všech dluhů do doby dvou měsíců. Omezení své činnosti zaznamenalo i nezávislé nakladatelství Ganun, které často vydává opoziční publikace. Vláda nařídila prohlídku nakladatelského domu a při té příležitosti mu byly zabaveny některé dokumenty. Není náhodou, že jeho zakladatel, Ganun Šahbaz Chuduoglu, byl přítelem v roce 2005 zavražděného Elmara Husejnova, šéfredaktora investigativního časopisu Monitor. Soubor nových nařízení a rozsudků může v blízké budoucnosti vést k zániku opozičního tisku v Ázerbájdžánu. Jednotlivé zprávy souhrnně zde.

Další kolo vykonstruovaných procesů
V posledním měsíci bylo odsouzeno několik kritiků režimu na základě smyšlených, politicky motivovaných obvinění. Šéfredaktora titulu Nota Bene Serdara Alibejliho poslal soud na čtyři roky do vězení. Měl se údajně dopustit výtržností s použitím zbraní. U soudu Alibejli řekl, že je odsouzen za svou nezávislou novinářskou práci. Po celé čtyři měsíce vazby neměl přístup k právníkovi, který jej měl zastupovat. Známý blogger Rašad Ramazanov byl odsouzen k devíti letům vězení za údajné držení drog. Celý případ byl od počátku vykonstruovaný, neprobíhalo ani žádné policejní vyšetřování. Trnem v oku Alijevova režimu však nejsou jen novináři a bloggeři. Gurban Mammadov, právník hájící lidská práva, byl odsouzen ke třem letům vězení za porušení pravidel silničního provozu a nabízení úplatků za falešné svědectví. Mammadov je ve vazbě již od září 2012, kdy se údajný zločin měl stát. Mammadov se domnívá, že pravým důvodem zatčení je jeho ostrá kritika ázerbájdžánských úřadů.

Snadněji do Evropy
Zjednodušenou vízovou povinnost do zemí EU budou mít Ázerbájdžánci již od roku 2015. Podle smlouvy mezi EU a Ázerbájdžánem, podepsané nedávno v Bruselu, bude snazší a levnější získat krátkodobá víza do zemí schengenského prostoru. Česká republika byla v roce 2012 třetí nejvyhledávanější destinací ze zemí Schengenu hned po Německu a Francii.

EU i Spojené státy usilují o smír Arménie a Ázerbájdžánu
V listopadu se spolu poprvé po dvou letech setkali prezidenti Arménie a Ázerbájdžánu, aby diskutovali o urovnání konfliktu o Náhorní Karabach v rámci vídeňského setkání Minské skupiny OBSE, platformy zřízené pro řešení tohoto „zamrzlého konfliktu". Po jednání však zúčastnění nevydali žádná oficiální prohlášení o jejich výsledku. Jednání obou stran budou pokračovat v prosinci v Kyjevě.

 

Autor: