Přehled politických událostí v Ázerbájdžánu - říjen 2013

Publikováno: 8. 11. 2013 Doba čtení: 1 minuta
Přehled politických událostí v Ázerbájdžánu - říjen 2013
©

S Ilhamem Alijevem na věčné časy
Ilham Alijev, který „zdědil“ správu Ázerbájdžánu po svém otci Hejdarovi v roce 2003, podle očekávání zvítězil se ziskem 85 % hlasů v říjnových prezidentských volbách. Hlavní opoziční kandidát Džamil Hasanli obdržel 5 % hlasů. Průběh voleb kritizovala pozorovatelská mise OBSE, podle níž bylo sčítání hlasů hodnoceno negativně „v bezprecedentních 58 % pozorovaných volebních místností“, nemluvě o diskriminační předvolební kampani, věznění opozičních kandidátů a kritiků režimu, zastrašování voličů a kandidátů či porušování základních svobod (zpráva OBSE zde). Průběh voleb hodnotila negativně i mezinárodní organizace Freedom House či místní lidskoprávní organizace. Naopak společné prohlášení pozorovatelských delegací Evropského parlamentu (EP) a Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) konstatovalo, že volby byly svobodné (zde). Vzhledem k tomu, že účastníci těchto dvou misí pozorovali v rozporu s mezinárodními standardy dění pouze v několika volebních místnostech v den voleb, sklidili za svůj neprofesionální přístup, kterým de facto legitimizovali současný diktátorský režim v Ázerbájdžánu, vlnu kritiky (zde). Tuto špatnou praxi kritizovaly i české nevládní organizace věnující se podpoře demokracie a lidských práv v otevřeném dopise českým politikům, kteří se účastnili pozorovatelské delegace EP či podobně problematických pozorovatelských misí (otevřený dopis zde).
Složením slibu dne 19. října započal Ilham Alijev své třetí prezidentské období, což mu umožnila kontroverzní, a podle mnoha právních expertů ilegální, změna ázerbájdžánské ústavy v roce 2009. Zajímavá fotogalerie srovnávající kampaň Ilhama Alijeva a opozice k vidění zde.

Represe volbami nekončí
Umlčování kritiků současného ázerbájdžánského režimu pokračuje i po volbách. Nejznámější opoziční noviny Azadliq (Svoboda) v současnosti čelí finančnímu nátlaku a faktické hrozbě svého zániku. Podle tamního soudu jsou povinni zaplatit v podstatě likvidační částku 32 000 manatů (40 000 dolarů) za údajné šíření nepravdivé informace o obchodním centru Bin v Baku. Lidskoprávní organizace považují nátlak za politicky motivovaný. Jeho příčinu vidí v dlouhodobé kritice režimu a na něj napojených podnikatelů ze strany redakce Azadliqu.
Do hledáčku režimu se dostala i nejrespektovanější ázerbájdžánská organizace v oblasti pozorování voleb – Centrum pro monitorování voleb a studium demokracie (SMDT). Koncem října byli její přední představitelé předvoláni k výslechu kvůli údajnému netransparentnímu financování ze zahraničí, o vývoji výslechu museli podepsat mlčenlivost, v kanceláři SMDT byly zároveň zabaveny počítače a dokumenty. Experti se shodují v tom, že pravým důvodem je velmi kritická zpráva SMDT k průběhu říjnových prezidentských voleb. 

Internet v Ázerbájdžánu
Svoboda internetu v Ázerbájdžánu je podle koalice tamních organizací zabývajících se svobodou projevu klamná. Zpráva False Freedom (zde) upozorňuje zejména na zhoršení situace v tomto roce, kdy byl přijat zákon rozšiřující kriminalizaci pomluvy i na internetový obsah. Na konci září bylo ve spojitosti s „online“ kritikou vězněno či drženo ve vazbě sedm novinářů a několik blogerů. Aktivisté používající Facebook ke svolávání veřejných protestů díky změnám ve shromažďovacím zákoně čelí vysokým pokutám. Poslanci vládní strany v souvislosti s narůstajícím vlivem sociálních sítí dokonce hovoří o jejich regulaci či úplném zablokování. Zpráva organizace Freedom House (zde) v minulém měsíci konstatovala, že svoboda „sítě“ upadá globálně a ázerbájdžánský internet hodnotila jako „částečně svobodný“.
V říjnu zakusil „svobodu“ ázerbájdžánského internetu na vlastní kůži i známý bloger Mehman Husejnov. Den po zveřejnění satirické parodie na film 300: Bitva u Thermopyl, kdy do úst sparťanského krále Leonida vložil kritická slova opozičního prezidentského kandidáta Džamila Hasanliho, byl zadržen a vyslýchán policií, která mu doporučila, aby se choval slušněji a zbrzdil svou předvolební aktivitu na internetu (více o případu v angličtině a satirické video v ázerbájdžánštině zde). 

Čtvrtstoletí od začátku konfliktu v Náhorním Karabachu
Letos uplynulo 25 let od doby, kdy se rozhořel sedmiletý krvavý konflikt o území Náhorního Karabachu mezi Ázerbájdžánem a sousední Arménií. Ohlednutí se za „dědictvím“ tohoto konfliktu, který v současnosti není zdaleka tak „zamrzlý“, jak by se na první pohled mohlo zdát, přináší blog redakce The Economist (zde). 

Autor: