Přehled politických událostí v Bělorusku - říjen 2013

Publikováno: 8. 11. 2013 Doba čtení: 1 minuta
Přehled politických událostí v Bělorusku - říjen 2013
©

Sankce EU prodlouženy o rok
Dne 29. října byly ze strany EU prodlouženy sankce vůči Bělorusku o další rok. V současnosti sankce postihují 232 fyzických a 25 právnických osob. Důvodem je pokračující věznění politických odpůrců režimu, porušování lidských práv a absence demokratických a právních reforem. EU se však zároveň snaží udržet s Běloruskem dialog. Proto byla již v červnu letošního roku obnovena možnost běloruskému ministru zahraničních věcí Uladzimiru Makejovi pohybovat se na území EU. Bělorusko je navíc přizváno k účasti na listopadový summit Východního partnerství EU ve Vilniusu. 

Společenství nezávislých států kritizováno na summitu v Minsku
V Minsku skončil dne 25. října summit Společenství nezávislých států (SNS). Jedním z důvodů konání summitu v tuto dobu byla snaha upoutat mezinárodní pozornost na úspěchy tohoto euroasijského projektu a tím také působit na Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii, které mají na listopadovém summitu Východního partnerství EU podepsat s unií asociační dohody. Rusko se snaží tyto země od bližších vztahů s EU intenzivně odradit a přilákat do SNS zpět Gruzii, která z něj rozhodnutím bývalého prezidenta Saakašviliho vystoupila. K určitému překvapení Ruska však v Minsku zazněla na adresu SNS kritika, a to i z úst Alexandra Lukašenka jako hostitele summitu. Zaměřovala se zejména na nedodržování původního záměru celní unie, která je upravována především podle aktuálních potřeb Ruské federace. Členům SNS se nelíbí také stále silnější celkové podřizování zájmům a představám Ruska. 

Hladovka funkcionáře nezávislých odborů
Dne 19. října ukončil svou pětidenní hladovku předseda nezávislých odborů Mozyrské rafinérky Jurij Švec. Nezávislé odbory jednotlivých státních podniků v Bělorusku se čím dál více stávají hrozbou pro Lukašenkův režim. Snaha učinit běloruské zaměstnance závislejší na vůli režimu vedla v posledních letech k rozšíření pracovních úvazků na dobu určitou, což spolu s dalšími ekonomickými obtížemi vede zaměstnance k zakládání nezávislých odborů. Režim na kritiku ze strany členů odborů reaguje pracovními postihy a výpověďmi. Mnohé na státu nezávislé odbory přitom fungují již od vzniku samostatného Běloruska a s Lukašenkem spíše sympatizovaly, tak jako zaměstnanci velkých státních podniků obecně. Vzájemný vztah se výrazně zhoršil v roce 2001, kdy předák nezávislých odborů Uladzimir Gančaryk kandidoval v prezidentských volbách proti Alexandru Lukašenkovi. 

Přerušení akce k uctění památky obětí stalinizmu
Koncem října bylo krátce zadrženo více než 20 účastníků vzpomínkové akce připomínající oběti stalinských represí v Minsku. Účastníci tohoto „smutečního maratonu“ navštívili několik míst na území hlavního města, která jsou spojená s masakry nevinných obyvatel za Stalinovy éry. Zakončení proběhlo na zřejmě nejmasovějším hrobě obětí stalinizmu v Kuropatech, kde účastníci vztyčili kříž na památku sta představitelů inteligence zavražděných zde v noci na 30. října roku 1937. Šlo zároveň o zakončení Týdne památky obětí totalitních represí.   

Papež podpořil vězněného katolického kněze
Papežský nuncius arcibiskup Claudio Gugerotti koncem října navštívil ve vězení a vyjádřil podporu od papeže Františka římskokatolickému knězi Uladzislavu Lazarovi, který je od května ve vazbě na základě obvinění z údajné materiální a finanční pomoci špionovi cizí země. Bližší informace k případu zatím nejsou známé. Lazar studoval teologii mimo jiné v Polsku, tak jako velká část běloruských římskokatolických kněží. Značné množství z nich, stejně jako katolických laiků v Bělorusku, je navíc polského původu, takže jsou římskokatolické bohoslužby běžně slouženy v polštině. Řada kněží působících v Bělorusku navíc přišla z Polska jako misionáři. Obvinění kněze Lazara lze považovat za další z kroků Lukašenkova režimu k potlačení vlivu Polska v zemi a zastrašení římskokatolické církve. 

Pod tlakem mezinárodních věřitelů přijat plán hospodářských reforem
Mezinárodní měnový fond uvítal plán reforem, který 10. října přijala běloruská vláda a národní banka. Fond poskytl Bělorusku v letech 2009-2010 úvěr v programu stand-by v celkové výši 3,46 mld. dolarů. Pro poskytnutí dalších úvěrů jsou však nezbytně nutné reformy, zejména privatizace státních podílů v ekonomice, deregulace cen zboží základní potřeby a zvýšení cen služeb, především veřejné dopravy. Dotování těchto služeb, stejně jako udržování nereformovaného důchodového systému a platů ve státních podnicích je pro stát extrémně nákladně a snižuje jeho schopnost splácet dluhy věřitelům. Rapidně se snižující platební schopnost země dopadá také na běloruskou společnost v podobě vysoké inflace (nyní kolem 10 %). 

Autor: