Přehled politických událostí v Rusku - prosinec 2013

Publikováno: 10. 1. 2014 Doba čtení: 1 minuta
Přehled politických událostí v Rusku - prosinec 2013
© Foto:

Jste volní – tak řekl, a bylo...
Co se ještě před časem zdálo jako nemožné, proběhlo těsně před Vánocemi jako by nic: série osvobození v případech těch nejsledovanějších politických vězňů. Michail Chodorkovskij, oligarcha a bývalý oponent Vladimira Putina, který byl dvakrát odsouzen a strávil ve vězení deset let (druhý trest mu měl vypršet v létě 2014, ale vyšetřovatelé proti němu už začali připravovat případ třetí), okamžitě po svém propuštění odjel do Německa a do Ruska se podle všeho jen tak vrátit nehodlá. Na svobodu vyšly i Naděžda Tolokonnikovová a Maria Aljochinová, odsouzené členky skupiny Pussy Riot. Ty měly podle rozsudku opustit vězení v březnu 2014 (po dvou letech od zadržení). Plného osvobození se dočkala i třicítka aktivistů Greenpeace, která strávila od září 2013 dva měsíce ve vazbě a původně byla obviněna z pirátství. Amnestováni byli i čtyři obvinění v tzv. případu Bolotného náměstí – Vladimir Akimenkov, Maria Baronovová, Nikolaj Kavkazskij a Leonid Kovjazin. Ostatní obvinění proti téměř dvěma desítkám aktivistů v tomto případu ovšem zůstávají v platnosti, stejně jako tři už vynesené rozsudky. Amnestie se netýká ani předáka opozice Alexeje Navalného, který má soudní zákaz účastnit se voleb na příštích pět let.
Všechna tato překvapivá osvobození jsou součástí rozsáhlé amnestie u příležitosti dvacátého výročí ruské ústavy. Celkem bylo amnestováno na 25 tisíc lidí. Obhájci lidských práv osvobození politických vězňů přivítali, ale upozornili, že amnestie nemá a nemůže nahradit spravedlivý a fungující soudní systém. Amnestie také podle expertů neznamená uvolnění nátlaku na kritiky režimu, spíš jde o pokus o vylepšení image Ruska před blížící se olympiádou – zvlášť v situaci, kdy neúčast na olympiádě už ohlásili západní politici jako německý a francouzský prezident. (O celém kontextu viz rozsáhlý rozhovor se členkou ruské kanceláře Human Rights Watch v anglojazyčné kremelské propagandistické televizi Russia Today).

Výbuchy ve Volgogradu
Do olympijského kontextu patrně zapadají i dva bombové útoky ve Volgogradu na sklonu roku 2013. První bomba vybuchla 29. prosince v budově hlavního nádraží, k druhému útoku došlo 30. prosince v jednom z městských trolejbusů. K útokům, které si dohromady vyžádaly 34 životů a desítky zraněných, se nikdo nepřihlásil. Policie z nich obviňuje povstalce ze severního Kavkazu v čele s Doku Umarovem. Více ke kontextu bombových útoků v Rusku v článku týdeníku The Economist.

Odsouzení ekologa nedaleko Soči
Prosinec přinesl další ukázku dlouhotrvajícího nátlaku na jednu z hlavních ekologických organizací na jihu Ruska – Ekologickou hlídku severního Kavkazu. Člen organizace ekolog Jevgenij Vitiško byl před Vánocemi odsouzen ke třem letům odnětí svobody. Rozsudek podle všeho souvisí s trvalým upozorňováním na protizákonné stavební práce na „dače" krasnodarského gubernátora Tkačova v chráněném území. Ve stejném případu byl souzen i Vitiškův kolega Suren Gazarjan, ten ovšem před rokem z Ruska uprchl a získal politický azyl v Estonsku.

Vzniká ministerstvo pravdy?
Zničehonic byla prezidentským výnosem v prosinci zrušena informační agentura RIA Novosti. Ačkoli šlo o státní agenturu, za svého posledního vedení si vybudovala reputaci nejmoderněji fungujícího státního média, které sice bylo loajální ke Kremlu, ale přesto informovalo relativně vyváženě (například oproti státním televizním kanálům). Infrastruktura agentury byla připojena k Russia Today, kremelské propagandistické televizi vysílající do zahraničí v angličtině, a vznikla tak nová organizace Rossija Segodňa (Rusko dnes). Do čela organizace byl Putinem jmenován Jevgenij Kiseljov, nejvýraznější postava prokremelské, protizápadní propagandy v ruské televizi (nedávné demonstrace na Ukrajině například označil za zorganizované západními vládami a skandál na ruských sociálních sítích vzbudil svým vyjádřením v televizní talk show, že srdce homosexuálů by se měla spalovat). Experti tento Putinův překvapivý krok vysvětlují jako pokus posílit státní informační politiku v době rostoucí nespokojenosti a kritičnosti ruské společnosti ke Kremlu.

Autor: