Přehled politických událostí v Rusku - září 2013

Rozpad „blízkého pohraničí“?

Jak se blíží listopadový summit zemí Východního partnerství ve Vilniusu, zvyšuje Rusko tlak na své nejbližší sousedy, aby si rozmysleli další integraci s EU. Na stranu zemí jako Ukrajina, Gruzie nebo Moldavsko se postavil například i šéf Evropské komise Barroso, který veřejně vyzval Rusko k okamžitému zastavení nátlaku. Od jednání s EU prozatím odstoupila jen Arménie. V průběhu posledních měsíců byl zakázán do Ruska dovoz moldavského vína, ukrajinské čokolády a dokonce i litevských mléčných výrobků (Litva summit hostí).     

Ledový protest

Výstražnou střelbou reagovaly ruské bezpečnostní složky na protest ekologické organizace Greenpeace v Severním ledovém oceánu. Aktivisté se snažili přitáhnout pozornost k rizikům těžby ropy v extrémních arktických podmínkách (video z protestu zde). Loď Greenpeace, která se nacházela v mezinárodních vodách, pak ruské úřady donutily k zakotvení v Murmansku a všech 30 aktivistů zatkly. Kvůli protiprávnímu zásahu v mezinárodních vodách a zatčení aktivistů podalo Nizozemí na Rusko žalobu u mezinárodního námořního soudu v Hamburgu. Aktivisté jsou obviněni z pirátství a podle ruských lidskoprávních organizací jde o přelomový případ, protože dosud se ruské úřady vyhýbaly zásahům proti cizincům.     

Jak vypadá vězení v Rusku?

Vhled do otřesných podmínek v ruských vězeních poskytla jedna z členek skupiny Pussy Riot Naděžda Tolokonniková ve svém dopise z věznice. Dopis, v němž Tolokonniková například popisuje, jak mají vězeňkyně kvůli pracovním podmínkám pořezané ruce, prsty propíchané od jehel a pracovní stoly jsou umazané od krve, přitáhl velkou pozornost ruských i světových médií k podmínkám v ruských vězeních. Článek o dopise s citacemi v češtině zde, celý dopis v ruštině zde.  

Šedá eminence zpátky v Kremlu

Vladislav Surkov, který byl v posledním více než desetiletí považován za hlavního kremelského ideologa a který před několika měsíci opustil Kreml, opět získal místo v Kremlu. Jeho oficiální agendou má být Abcházie a Jižní Osetie, mluví se však o tom, že se bude věnovat i Ukrajině a Gruzii. Zaměření na tuto agendu může svědčit o tom, jaký význam Kreml přisuzuje vztahům se svými nejbližšími sousedy, kteří v integraci dávají stále více přednost EU před Ruskem. Jaký vliv bude mít Surkov na vnitřní politiku Ruska, zůstává nejasné. Někdejší profil kremelského ideologa v kritickém týdeníku The New Times v ruštině zde. 

Z Čečenska do Německa

Otázkou, co stojí za nebývalým a náhlým nárůstem počtu ruských žadatelů o azyl v Německu, si lámou hlavu německé úřady od konce loňského roku. V prvním pololetí roku 2013 požádalo v Německu o azyl 10 000 občanů Ruské federace (naproti tomu za celý loňský rok to bylo 3 200 žádostí). Až 90 % z nich je přitom podle německých úřadů původem z Čečenska. Za vlnou žádostí však podle všeho nestojí jen obrovská nezaměstnanost, všudypřítomná atmosféra strachu daná únosy, násilím a beztrestností ozbrojených složek Ramzana Kadyrova. Na vině je podle německých úřadů i síť organizovaného zločinu, která rozšířila v Čečensku zprávy, že Německo je ochotné přijmout až 40 000 žadatelů o azyl z Čečenska a vydělává na těch, kteří se s nadějí na lepší budoucnost zbavují veškerého majetku.