Příběh našeho loga aneb Jak se Kafka dostal do tísně
Publikováno: 17. 5. 2018 Doba čtení: 2 minuty
„Logo ČvT vzniklo jednomyslným výběrem z několika návrhů výtvarníka Adama Hoffmeistera. Přinesl jsem je tehdy do místnosti nadace v redakci Lidových novin na Národní třídě jako Adamův dar. Výběr netrval ani dvě minuty, tak silně motiv „člověka v tísni“ v kresbě Franze Kafky rezonoval u všech přítomných,“ popisuje vznik loga jeden ze zakladatelů Člověka v tísni Jan Urban.
"Logem Člověka v tísni je postavička člověka s rukama za zády, která je ze tří stran omezena plotem v bezbranném téměř bezvýchodném postoji," popisuje ji Urban pro Deník Referendum.
Samotný název Člověka v tísni je variantou na tehdy nejúspěšnější humanitární operaci rakouské veřejnoprávní televize ORF “ Nachbar in Not“ (česky Soused/bližní v nouzi) z roku 1992. Sousedem byla myšlena Jugoslávie, kde zuřila začátkem 90. let minulého století občanská válka.
A jak vznikla samotná skica?
V listopadu roku 1907 začal Franz Kafka pracovat v italské pojišťovně Assicurazioni Generali. Jeho korespondence z toho období svědčí o tom, že se svým pracovním rozvrhem, který mu neumožňoval soustředit se na psaní, nebyl příliš spokojený. V tomto čase se prý cítil víc než spisovatel být autorem skic. V dopise pro svou přítelkyni Felice Bauerovou napsal: „Byl bych jistě skvělým autorem skic, ale kreslit jsem se učil v školním systému pod vedením průměrné malířky, nuže jsem talent ztratil.“
Kafkovy pochyby týkající se jeho kreslířského talentu zaznamenal také Gustav Janouch v knize Hovory s Kafkou (Torst, 2009). Kafka zde přiznává: „Tak rád bych uměl kreslit! Ve skutečnosti se o to neustále pokouším. Ale nic z toho není. Mé kresby jsou veskrze mým osobním kreslířským vyjádřením, jehož význam nemohu po nějakém čase pochopit ani já sám.“ Věrohodnost těchto Kafkových citací je ovšem podle odborníků sporná. Minimálně část knihy je totiž vyfabulovaná vzdor tomu, že se Kafka s Janouchem nepochybně potkávali.
Dodnes se zachovala zhruba padesátka Kafkových skic a ilustrací a některé z nich jsou vystavené v Kafkově muzeu v Praze.