Problematický odstavec novely školského zákona může vést k nadužívání diagnózy lehkého mentální postižení u žáků

Publikováno: 9. 2. 2015 Doba čtení: 2 minuty
Problematický odstavec novely školského zákona může vést k nadužívání diagnózy lehkého mentální postižení u žáků
©

Praha, 9.2. 2015 - Ve středu 11. února bude Poslanecká sněmovna projednávat ve třetím čtení novelu školského zákona. Novela přichází se systémem podpůrných opatření pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, který je shodně přijímán širokou odbornou veřejností. Problematické je ustanovení § 16a odst. 5, které rozšiřuje kategorii mentálního postižení. „Jsme přesvědčení, že toto ustanovení by ze zákona mělo být vypuštěno,“ říká Tomáš Habart ze vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni.

Text § 16a odst. 5 zní: „Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.“ Stále ovšem nepanuje shoda na jednoznačné interpretaci tohoto ustanovení.

„Oceňujeme, že novela se ubírá směrem k individuální podpoře dětí. Toto ustanovení ale jde opačným směrem. V jeho důsledku může být mnoha dětem neprávem přisouzena nálepka mentálně postižených a žáci, kteří by měli být vzděláváni v hlavním vzdělávacím proudu, by mohli být zařazeni do základních škol praktických. Souvislosti vývoje žáka a jeho sociální a kulturní prostředí mají být zohledněny při stanovení individuální podpory žáka a nikoli pro posouzení jeho mentálního postižení. Poradenská zařízení by místo vymezení kategorie mentálního postižení měla zaměřit svoji pozornost na stanovení podpůrných opatření,“ říká Tomáš Habart ze vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni.

K obavě, že ustanovení zákona by mohlo být zneužito v neprospěch dětí, přispívají také klesající statistiky dětí s mentálním postižením, které svědčí o tom, že minulých letech byla kategorie mentálního postižení nadužívána. Jak vyplývá z dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, za posledních pět let klesl podíl dětí s diagnózou lehkého mentálního postižení z celkového počtu dětí absolvujících povinnou školní docházku z 2,96% na 1,84%.  Zároveň jsou dodnes výrazné rozdíly v počtech dětí s touto diagnózou mezi jednotlivými kraji, což svědčí o nejednotné diagnostice mentálního postižení. Za dané situace je další rozvolňování pravidel pro posuzování mentálního postižení vysoce rizikové.

Problematické ustanovení novely školského zákona by navíc vyžadovalo další finanční náklady na implementaci diagnostických nástrojů pro měření např. zmíněných adaptivních schopností, které dnes v České republice neexistují. Využití amerického psychiatrického manuálu DSM 5, kterým argumentují předkladatelé novely, navíc pro tyto účely jednoznačně odmítla i česká psychiatrická obec.

 

Kontakty:

 

Tomáš Habart, zástupce ředitelky vzdělávacího programu Varianty spol. Člověk v tísni, tomas.habart@clovekvtisni.cz,  tel: 739 320 763

Lucie Kundra, mediální koordinátorka vzdělávacího programu Varianty spol. Člověk v tísni, lucie.kundra@clovekvtisni.cz, tel: 778 400 769

 

Autor: Lucie Kundra