Pronájem bytu i s vybavením? Snadno se může stát, že ho sebere exekutor

Příkladem takové situace je, když se rozhodneme pronajímat byt i s vybavením. V rámci nájemní smlouvy sepíšeme také předávací protokol, ve kterém vypíšeme všechny movité věci, které spolu s bytem hodláme pronajmout. Vše se řádně podepíše oběma stranami. Bohužel žijeme v době, kdy většina lidí má nějaké závazky, které případně při složité životní situaci mohou vést k tomu, že se dluh dostane až do exekuce. Není to už záležitost jen notorických neplatičů, ale do této situace se již běžně dostává i střední vrstva obyvatel.

Toho, abychom měli jistotu, že nájemci kromě pravidelných úhrad nájemného budou hradit i další závazky, nikdy nedosáhneme. V tuto chvíli by bylo dobré podotknout, že nám nepomůže ani to, pokud nájemce nemá v pronajímaném bytě trvalé bydliště. Často se setkáváme s tím, že majitelé odmítají nájemníky trvale přihlásit. Toto jednání je však zbytečné, i proto že exekutor hledá, kde dlužník skutečně žije a nezabývá se tím, zda má dlužník na místě, kde se zdržuje, trvalé bydliště. Majitel bytu nemůže ze zákona nájemníkovi bránit ve vyřízení trvalého bydliště. Pokud má nájemník platnou smlouvu, má automaticky právo se do bytu trvale přihlásit. Nemusí mít od majitele žádný souhlas. Majiteli pouze přijde oznámení o změně počtu trvale hlášených osob a jejich jména. Majitel se také nemusí obávat, že by je později nemohl z bytu odhlásit.

Ale abychom se vrátili zpět k původní myšlence. V tuto chvíli máme ve svém zařízeném bytě nájemníky, které navštívil vykonavatel exekuce a udělal soupis majetku, který je možné zpeněžit a tím uhradit dluh. Nájemník vykonavateli ukáže nájemní smlouvu s předávacím protokolem, ze kterého je zřejmé, že část věcí nespadá do majetku dlužníka. Pokud ale vykonavatel nebude chtít věci vyškrtnout, musí reagovat právě majitel bytu.

Jsou možnosti, jak můžeme postupovat, abychom se svého majetku opět domohli. Bohužel exekutor může tento postup protahovat a tím docílit nepříjemností, které majitele stojí nejen čas, ale i majetek, který pronajímá. Důležité je okamžitě, jak se o této situaci dozvíme, podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu majetku, k dopisu musíme přidat všechny kopie dokumentů dokazujících tvrzení, že věci jsou naše. Bohužel i zde je další kámen úrazu. U spousty věcí má málokdo už doklady o zaplacení, a když přeci, tak jsou to obyčejné účtenky, ze kterých není zřejmé, kdo nakupoval. Tehdy zjistíme, že jediný důkaz, který máme v ruce, je nájemní smlouva a předávací protokol.

Protože o vyškrtnutí věcí ze soupisu majetku rozhoduje exekutor, a ten má samozřejmě zájem domoci se co nejvyšší částky k zaplacení dluhu, je vysoká pravděpodobnost, že pro něj tento důkaz nebude dostačující. Potom náš návrh bude zamítnut. Naše další možnost je podat na soud vylučovací žalobu, kterou ale musíme zaplatit částkou 2.000Kč. A ani tam není jisté, že se domůžeme svého majetku.

Zdá se to být postavené na hlavu? Bohužel praxe funguje tak, jak jsem popsala a nám nezbývá nic jiného než na každou věc mít fakturu, kterou své tvrzení doložíme.

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou financovány z individuálního projektu Karlovarského kraje – „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji II.“