Šimon Pánek: Evropě nelze upřít právo ovlivňovat celkovou imigraci

Málokterý pojem je tak zprofanovaný jako slovo krize. Je tohle, co zažíváme v Evropě kolem uprchlíků, krize?

Jde o krizi, ale ze složitějších důvodů, než je jen otázka počtu uprchlíků v Evropě. V širším okolí Evropy se nachází největší počet uprchlíků za poslední desetiletí. Celé to komplikuje určitá nejistota. Evropa začíná chápat, že ztrácí postavení jedné ze dvou velmocí světa, že euroamerické společenství zesláblo a že budoucnost bude zřejmě těžší, než se zdálo ještě před pár lety.

Česko už zažilo větší uprchlické vlny, například během války na Balkáně. Tehdy jsme to nevnímali jako vážný problém. Proč teď?

Je to tak. Bylo tady několik tisíc uprchlíků z Bosny a Kosova, rychle přibývaly desetitisíce pracovních migrantů z Východu. V jednu dobu tu žilo možná až čtyřicet tisíc lidí z bývalé Jugoslávie, kteří odešli kvůli válce, kvůli Miloševićovi nebo byli vyhnáni. A nikdo to tehdy jako vážný problém neřešil. Byli jsme však v určité fázi konjunktury a optimismu stran budoucnosti a to teď nejsme. Také v tom hrají jistou roli politici. Místo aby řekli – "klid, patnáct set lidí během několika let není vůbec žádný problém" –, tak takticky mlčí, nebo vycházejí vstříc náladám obyvatel.

Lidé mají strach, že přijde mnohem víc uprchlíků než patnáct set. A tahle obava, kam se najednou Evropa řítí, je možná novým faktorem…

Strach je přiživován médii, na sociálních sítích, kde kolují hoaxy a nesmysly, a politici situaci dostatečně neřeší. V posledních letech přichází do Evropy kolem dvou milionů lidí ročně. Nejen uprchlíci, ale migranti obecně. Uprchlíci z toho tvoří asi čtvrtinu. Zbytek jsou lidé přicházející za prací, studenti, slučování rodin. A byť počet uprchlíků v posledních třech letech roste o desítky procent ročně, pořád to v celkovém počtu lidí, kteří přicházejí do Evropy, nehraje tak velkou roli. Místo čtvrtiny je to třetina. A jasně, obava z neznámého je přirozená, ale opět – politici by se ji měli snažit uklidnit. Německo obdrželo vloni sto sedmdesát tisíc žádostí o azyl, Česká republika tisíc, a debata je tady daleko hysteričtější než v Německu.

V Německu ale také hořely ubytovny připravené pro cizince.

Ano, to je pravda, nicméně německá společnost jako celek říká: "Máme Ženevskou úmluvu, máme tady oprávněné uprchlíky. Když přijdou, tak to musíme řešit."

Kolik imigrantů Evropa unese?

Na to neumím odpovědět. Potenciál je ale značný, stačí se podívat na počty lidí, které v minulosti přijímalo Německo nebo kolik v posledních letech přijímá Británie. Kolem dvou milionů lidí ročně – necelé půl procenta populace – Evropa doteď zvládala, jakkoli to bylo s řadou problémů, protože jde o proces z podstaty velmi složitý. A predikce říkají, že v budoucnu bude ekonomika včetně té české potřebovat hodně pracovní síly.

Jaký efekt bude mít plot postavený mezi Maďarskem a Srbskem?

Evropě rozhodně nelze upřít právo řídit a ovlivňovat celkovou imigraci. O plotu mám ale pochybnosti. Jednak začne docházet k ještě většímu nakupení lidí v severním Srbsku. A pak se budou hledat cesty kolem plotu. Plot bude jenom na srbsko-maďarské hranici, vedle je Rumunsko, které je obrovské. Očekávám, že část uprchlíků nepůjde přes Makedonii a Srbsko, ale přes Bulharsko a Rumunsko, nebo přes Srbsko a Rumunsko. Další možné cesty vedou přes Makedonii, Černou Horu, Kosovo, Bosnu, Chorvatsko. Převaděči a uprchlíci mají mapy, plány, rady, kudy jít. Možná ale bude plot působit trochu odstrašujícím způsobem. Ploty a podobné překážky mají dlouhodobě spíš odstrašující efekt, než že by na místě něčemu zabránily. Zároveň mohou být příčinou tragédií lidí, které plot zastaví. Vzniknou silnější pašerácké mafie, které budou víc terorizovat uprchlíky, již uvíznou....