Rusko se snaží ovlivnit klíčové volby v Moldavsku. Zemi zahlcuje obrovským množstvím dezinformací
Publikováno: 26. 9. 2025 Doba čtení: 4 minuty Sdílet: Sdílet článekMoldavané rozhodnou v nedělních parlamentních volbách o tom, kdo bude skládat novou vládu, a jestli u moci zůstane prozápadní kabinet, nebo nastoupí zástupci proruských stran. Rusko před volbami rozjelo masivní dezinformační kampaň, kdy například speciálně školí a platí lidi, aby na sítích šířili propagandu.
Moldavané musí v případě vstupu do EU změnit pohlaví, prezidentka Maia Sandu provozuje obchod s dětskými otroky, nebo že se vláda chystá volby zmanipulovat – to je jen zlomek dezinformací, kterými Rusko útočí před víkendovými volbami na moldavskou společnost.
Novináři z nezávislého moldavského serveru Ziarul de Gardă síť ruské propagandy infiltrovali. Reportérka se pod falešnou identitou přihlásila do tajné skupiny na platformě Telegram, kterou jí poslal whistleblower. Tam se ocitla po boku více než tří desítek dalších „rekrutů“ a sledovala, jak jim ruští koordinátoři krok za krokem vysvětlují, jak šířit obsah, který oslabí důvěru veřejnosti v moldavskou vládu.
Sofistikovaná síť placených dezinformátorů
První semináře vypadaly nenápadně: mluvilo se o vlastenectví a moldavské historii. Postupně ale přišly politicky vyhrocené úkoly, jako psaní příspěvky o tom, že vláda prezidentky Maii Sandu plánuje zfalšovat volby, že členství v EU znamená „změnu sexuální orientace na LGBT“, nebo že Sandu přímo řídí obchodování s dětmi.
„Obsah musí vypadat organicky, ne jako výstup umělé inteligence,“ zněly další pokyny. Účastníci školení se učili, jak pracovat s algoritmy sítí Facebook a TikTok, aby jejich příspěvky zasáhly co největší publikum. Nešlo o dobrovolnickou činnost, nejpilnější šiřitelé dezinformací dostávali měsíčně až stovky eur, často vyplacené v kryptoměnách nebo přes ruskou banku Promsvyazbank, která je na sankčních seznamech.
Podobnou investigativu jako publikoval Ziarul de Gardă provedla také britská BBC. Novináři zjistili, že síť zahrnuje také nejméně devadesát účtů na TikToku, z nichž některé se vydávají za zpravodajské kanály. Od začátku roku zveřejnily tisíce videí, která nasbírala přes 23 milionů zhlédnutí - v zemi, kde žije jen 2,4 milionu lidí. Americká digitální analytická laboratoř DFRLab uvedla, že celá operace je ještě rozsáhlejší a mohla už zasáhnout desítky milionů uživatelů.
Digitální armáda Kremlu neútočila jen online. Někteří členové sítě dostávali peníze také za to, že prováděli neoficiální průzkumy veřejného mínění a tajně nahrávali odpovědi lidí, kteří podporují proruskou opozici. Tyto záznamy měly posloužit jako důkaz o údajně zmanipulovaných volbách, pokud by vyhrála proevropská strana PAS.
Silný vliv Ruska
Významnou roli v této hraje Podněstří, separatistický region na východě Moldavska, loajální Moskvě. Koordinátorka sítě, která rekrutovala investigativní novináře v utajení a další účastníky, pochází právě z Podněstří a podle zjištění BBC v posledních letech opakovaně cestovala do Ruska.
Podle obou médií stojí za kampaní moldavský oligarcha Ilan Šor, který žije v Moskvě a sankce na něj uvalily EU i USA. Šor se proslavil kvůli své roli v tzv. „krádeži století“, při níž z moldavského bankovního systému přes falešné úvěry atd. zmizela miliarda dolarů. Za podvody a praní špinavých peněz byl odsouzen k 15 letům vězení, ale zemi opustil a nyní žije v Rusku.
V září 2025 rumunská organizace Funky Citizens analyzovala informační prostor Moldavska a odhalila významné ruské vměšování, financované prostřednictvím vícemilionových schémat a koordinované přes s NGO Eurasia napojenou na Ilana Shora. Jejich výzkum ukázal, že 29 % z 4 480 sledovaných odkazů na sociálních sítích v období od 18. do 23. září šířilo dezinformace, zejména narativy tvrdící, že vláda „prodala“ Moldavsko Západu. Mezi další hlavní témata patřilo vykreslování Moldavska jako autoritářského státu, obviňování z falšování voleb a strašení, že NATO, EU a Ukrajina zatahuje zemi do války.
Jeho stranu, tzv. Šor Party, byla v červnu 2023 moldavský ústavní soud prohlásil za neústavní a rozpustil ji. Parlament následně schválil zákon, který Ilanu Šorovi a vedoucím představitelům jeho strany na období pěti let zakázal kandidovat ve volbách. Dnes se snaží působit skrze jiné politické bloky, ty ale úřady považují za pokračování zakázané strany.
Klíčové volby
V neděli 28. září budou Moldavané v jednodenní volbě rozhodovat o složení jednokomorového parlamentu na příští čtyři roky. Volby jsou souboj mezi prozápadní vládou a často proruskou opozicí.
Vládní proevropská strana PAS usiluje o potvrzení většiny, proti ní stojí Patriotic Electoral Bloc (BEP) v čele s bývalým prezidentem Igorem Dodonem. BEP prosazuje větší spolupráci s Moskvou a nechce integraci do Evropské unie.
