Se svobodou přišla také jistá odpovědnost, říká Pánek k výročí revoluce pro CNN Prima News

Sledovat v ulicích lidi, kteří letošní rok dorazili do centra Prahy s hesly vyjadřujícími odpor k nošení roušek či k uzavřeným restauracím, bylo pro Šimona Pánka dle jeho slov více než zvláštní. „S pocity bizarnosti jsem se díval na večerní průvod. Já sám jsem tam byl před tím s dětmi zapálit svíčku. To, že datum využívají různé skupiny obyvatel k vyjádření různých názorů, to tak prostě je a s tím se nedá nic dělat. Mě osobně se to nijak nedotýká, pro mě jsou ideály roku 1989 jasné. Byly jasné tehdy a jsou i dnes,“ uvedl v rozhovoru Pánek. Vnímání odkazu roku 1989 se podle něj ale u lidí liší, a to jak u osob narozených po listopadu 1989, tak u těch narozených ještě před revolucí.

„Pro někoho nová doba znamenala obrovské možnosti, rozvoj. Jiní lidé ale naletěli a během posledních dvaceti let si půjčili peníze od společností, které stát potom nechal, aby si s dlužníky dělali, co chtěli. A právě tito lidé dnes mají na krku exekuce,“ říká Šimon Pánek a dodává, že lidí, kterých se tyto problémy dotkly, jsou v Česku téměř dva miliony. A právě tito lidé, kteří se po revoluci dostali do tíživých finančních problémů, nevnímají podle Pánka události z roku 1989 pozitivně a je možné, že tento pohled na listopadové změny dále předají svým dětem. Právě způsob, jakým je listopadový odkaz mladé generaci předáván, považuje ředitel Člověka v tísni za klíčový. Sám se ovšem domnívá, že mladí lidé události, které se roku 1989 přihodily, chápou.

„Když diskutuji s mladými lidmi, tak cítím energii a ideály, které jsme měli my, tedy svobodu, pravdu, možnost dělat, co chci, pokud neporušuji zákon, ale i snahu o to mít společnost lepší, k sobě laskavější, pravdivější a solidárnější. Chtěli jsme společnost postavenou na tom, že se lidé mají spíše rádi, ne že se na sebe mračí a jsou na sebe nepříjemní,“ vzpomíná Pánek, podle kterého jsme zatím stále na cestě za splněním těchto cílů.

Trpělivost, prosazování hodnot, vysvětlování

Třicet jedna let po sametové revoluci pozorujeme sílící vlnu populismu, která neprostupuje jen Českou republikou, ale mnoha státy napříč celým světem. Existují způsoby, jak si s fenoménem vzrůstajícího populismu poradit? „Trpělivost, víra v to, že nic netrvá věčně, práce kolem sebe, prosazování hodnot, klid, vysvětlování věcí. Populistické vlny vidíme v historii znovu a znovu. Jejich důvody jsou různé, ale možná se pojí s tím, že jsme se měli velmi dobře dlouhou dobu a nečelili žádné velké výzvě,“ vyjadřuje se Pánek k současnému populistickému trendu.

V neposlední řadě se Šimon Pánek v rozhovoru vysvětlil, z jakých důvodů organizace Člověk v tísni pomáhá nejen doma v Česku, ale také jinde ve světě. „Máme to štěstí, že jsme v srdci Evropy, že jsme rozvinutá a ekonomicky fungující země. Se svobodou, kterou jsme před třiceti lety získali, měla přijít, a já si myslím, že do jisté míry i přišla, jistá odpovědnost. Předtím jsme byli v jakési kleci, ve vězení. V takovém případě jen těžko můžete nést odpovědnost za to, co se děje kolem,“ vyjádřil se Pánek a dodal, že pomoc od vyspělých zemí jako je Česká republika, má kromě etických důvodů i praktické důvody, zejména ekonomické a bezpečnostní. Velký dík za to, že Česká republika může pomáhat i jinde ve světě, podle Pánka patří zejména české společnosti. Celý rozhovor ze CNN Prima News si můžete poslechnout na následujícím odkaze.