Touha po zlatě přináší Amazonii smrt. Další newsletter

Vážené čtenářky a čtenáři, obsah dnešního newsletteru bude možná trochu náročnější a smutný. Vydali jsme rozsáhlou studii popisující ničení venezuelské Amazonie a domovy původních obyvatel. Dále náš Jan Černý popisuje v Alarmu, jak stát trestá ukrajinské uprchlíky i za malý výdělek. Také o stigmatizaci příjemců dávek, kampani ke Dni lidských práv a uvedení našeho nového podcastu, kterým vám budeme přibližovat naši práci do vašich sluchátek.

Spouštíme nový podcast Mimo zorné pole.

O tom, jaké jsou největší nešvary českého školství, co se člověk díky doučování naučí i sám o sobě a které děti potřebují nejvíce pomoci, mluvila v našem novém podcastu Mimo zorné pole moderátorka Kristina Nováková s Janou Zbožínkovou a Radkou Hájkovou.

Stejné příběhy, jiná jména.

Kampaň u příležitosti Dne lidských práv a doporučujeme ji pro žáky a studenty 2. stupně základních škol a středních škol. Nabídka zaujme vyučující občanské výchovy, základů společenských věd, dějepisu, zeměpisu i výtvarné výchovy.

O dávkách se mluví s despektem, mnoho lidí se tak o ně stydí žádat.

Mezi lidmi, se kterými naše organizace pracuje, převládá názor, že o dávku mimořádné okamžité pomoci, je zbytečné žádat, protože bude stejně zamítnuta.

Každý den pro vás píšeme články na náš web, abychom vám přiblížili naši práci. Všechny je najdete na clovekvtisni.cz.

Touha po zlatě přináší Amazonii smrt. Jedno téma ze světa, které by nemělo zapadnout

„Bez naší půdy neexistujeme a bez půdy není biodiverzita, řeky ani zvířata. My, původní obyvatelé, nemůžeme bez půdy přežít.“ - Dario Kopenawa, místopředseda sdružení Hutukara Yanomami.

Ačkoliv byla práva domorodých národů ve Venezuele uznána už v roce 1999, dnes musí mnoho původních obyvatel bojovat o své přežití a o přežití venezuelské Amazonie. V roce 2016 byl totiž vydán dekret, který umožňuje těžbu nerostných surovin na ploše, která obsahuje 80% sladkovodních zdrojů země. Tyto velké tropické lesy jsou důležitou součástí celosvětového úsilí o zachování přírody, protože absorbují skleníkové plyny a pomáhají regulovat klima.

Těžební činnost, která probíhá na území jižně od řeky Orinoko, lze vzhledem k jejím charakteristikám a rozměrům označit za sociálně-ekologický zločin, který se vyznačuje devastací celých ekosystémů, ztrátou biologické rozmanitosti, rtuťovou kontaminací půdy a hlavních vodních zdrojů země, závažnými sociálními a kulturními dopady. Mnoho původních domorodých obyvatel je ohroženo těžbou. Ženy čelí sexuálnímu násilí, dětská podvýživa roste jako následek ztráty svého přirozeného prostředí, celé kmeny jsou vysídlovány a je jim vyhrožováno.

Není pochyb o tom, že těžba ve venezuelské Amazonii má dopad i na lidi žijící daleko za hranicemi Venezuely a měly bychom požadovat její ochranu. Proto naléhavě žádáme venezuelský stát, aby přijal ochranná opatření a postaral se o udržitelný rozvoj regionu, zachování biologické rozmanitosti, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zejména respekt k právům původních obyvatel, kteří Amazonii obývají.

O destrukci venezuelské Amazonie jsme napsali rozsáhlou studii. Pokud vás téma zajímá, přečtěte si ji zde.

Je nám jedno, že se snažíte. Dnes špatná zpráva před koncem

Život řady ukrajinských běženců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany, změnila novela zákona označovaná jako Lex Ukrajina 5. Začala platit počátkem července a výrazně zpřísnila podmínky jejich podpory. Podle Jana Černého, ředitele našich Sociálních a vzdělávacích programů v ČR, to došlo až tak daleko, že už neplníme evropskou směrnici ukládající poskytovat uprchlicím základní zabezpečení. Palčivé téma zpracoval deník Alarm. Pomáhající organizace, které jsou s uprchlíky v každodenním kontaktu, řeší nespočet zoufalých příběhů.

„Nevíme, kolik těch lidí je, kolika lidí se to přesně týká, ale ty příběhy jsou strašné. Dnes přišla paní, která je těhotná. Měsíc po tom, co přišla do Česka, začala pracovat, a tím pádem teď už nemá nárok na nouzové ubytování. Ty úspory si ale dávala každý měsíc stranou, aby byla připravena na příchod dítěte! Paní má za měsíc rodit a my tu řešíme její situaci totálně nesystémovými opatřeními přes nějaké naše kontakty,“ osvětluje Matěj Šulc z Centra následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny potíže v důsledku navíc nejasného výkladu novely a neustále probíhajících změn, které deník Alarm podrobně popisuje.

Celý článek Saši Uhlové o neřešitelných situacích a zmatečných výkladech Lex Ukrajina 5 si přečtěte v Alarmu.

Na závěr

Hledáme kolegy a kolegyně. Přidej se k nám.

Jestli jste se dočetli až sem, tak mám velikou radost. Pokud se vám newsletter líbí, doporučte ho ostatním. Přihlásit se mohou třeba na tomto odkazu: https://bit.ly/odber-newsletteru-cvt Tak zase příště!