Tým Faktus: Reparát rakouských voleb bude v říjnu, promluví do nich brexit a možná i další žaloba

Když na konci května zvítězil ve 2. kole rakouských prezidentských voleb kandidát Zelených Alexander van der Bellen, rakouská města si oddechla a venkov povzdechl. Pro Van der Bellena hlasovalo o pouhých 30.863 voličů více – přesto se profesor ekonomie z přistěhovalecké rodiny jevil jako lepší volba pro rozdělenou rakouskou společnost než Norbert Hofer se svým veřejně deklarovaným pochopením pro příznivce Pegidy. Přibližně o měsíc později tamní Ústavní soud ale volby zrušil. Následně bylo datum opakování 2. kola stanoveno na 2. října.

Demokracie umí přiznat chybu

Stížnost na průběh 2. kola prezidentských voleb podal spolustraník Hofera a předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache. Ústavní soud mu dal sice za pravdu, ale zdůraznil, že se v žádném případě nejedná o manipualci volebních výsledků. „Rozhodnutí, které teď přečtu, nečiní nikoho vítězem ani poraženým. Má sloužit pouze jedinému cíli: posílit důvěru v náš právní stát a v naši demokracii,“ uvedl předseda Ústavního soudu Gerhart Holzinger. Ve 14 z 20 okresů došlo k situacím, které mohly volební výsledek ovlivnit. Bylo zjištěno vícero pochybení, hlavní roli ale sehrálo, že volební lístky byly otevřeny a sečteny bez předepsané kontroly přísedících.

Poražený kandidát Norbert Hofer okamžitě reagoval na sociálních sítích, kde dal nepřekvapivě najevo, že se na reparát těší. „Mohu Vám slíbit, že do nadcházejícího volebního boje vložím celou svoji osobnost. Pro mě to znamená respekt vůči mému protikandidátovi, ale také poukázat na to, že já jsem ten kandidát, který se nekompromisně zasazuje za zájmy Rakouska a jeho občanů. Miluji tuto zemi a jsem připraven jí sloužit všemi svými silami,“ napsal na svém oficiálním účtu na Facebooku.

Van der Bellen, aby předešel spekulacím, potvrdil, že kandidovat bude a že se chystá prezidentský duel opět vyhrát. Detaily kampaně ale nechtěl prozradit. „Je možné, že brexit či otázka vystoupení Rakouska z Evropské unie budou hlavními tématy,“ avizoval.

Za cenu mezinárodní ostudy

Média už byla méně smířlivá. Opakování 2. kola voleb bude stát miliony eur, prodlouží stav, kdy rakouská společnost podobně jako mnohé jiné (britská, americká, polská či česká) bude rozpolcena, a nakonec přináší do kampaně i nové téma vystoupení z Evropské unie.

Šéfredaktorka deníku Der Standard Alexandra Föderl-Schmidová upozornila na praxi, kdy nedůslednost k rakouským volbám dlouhodobě patřila a byla veřejným tajemstvím. Nikdo si na ni nestěžoval. Tentokrát ale paradoxně podal žalobu předseda strany, jejíž členové mnohdy jako přísedící protokoly o regulérnosti voleb nejprve sami podepsali, aby si později  stěžovali.

Její kolega z redakce politolog Eric Frey byl ještě ostřejší, když poznamenal, že se jedná o právnický fundamentalismus, který dává výhodu poraženému kandidátovi. „Rozhodnutí ústavního soudu je porušením rakouského právního řádu, které dává poraženému druhou šanci, v níž ovšem bude mít strukturální výhodu: více peněz, více motivace a v kapse vítězství v právním sporu,“ napsal. Podle jeho názoru je v ústavě jednoznačně uvedeno, že volby se ruší pouze tehdy, když by jejich porušení na výsledek vliv „mělo“, a ne když by na výsledek „vliv mít mohlo“ (jak se uvádí v rozhodnutí Ústavního soudu).

 Brexit nehraje pro Hofera

 Okamžitě se také začalo spekulovat o strategii kampaní obou kandidátu. V Rakousku je cítit rozladění z rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie.  Odborníci očekávají, že téma brexitu využije hlavně proevropský Van der Bellen. Hofer se mu pak bude spíše vyhýbat. Naopak výměna premiéra, která do jisté míry vyřešila krizi vládních stran a hrála v původních prezidentských volbách pro Van der Bellena, už ale také bude patřit minulosti.

Zatím tedy vládne klid před bouří, v pozadí se však volební lídři obou kandidátů chystají na tuhý boj. Lothar Lockl, zodpovědný za volební kampaň Van der Bellena, vyzval Svobodné ke kultivované předvolební debatě. V rámci vyjednávání obou stran o způsobu vedení kampaně požádal FPÖ o záruku, že nový volební výsledek nenapadne, což ovšem Herbert Kickl, Hoferův volební manažer, promptně odmítl.

Zelení na oplátku nepřijali požadavek Kickla, aby – v případě zvolení prezidentem – Van der Bellen pověřil sestavením vlády po příštích parlamentních volbách nejsilnější stranu. Tou podle předvolebních průzkumů, bude možná právě FPÖ. Zelení argumentují tím, že taková povinnost není v ústavě zakotvena.

Hofer a Heinz-Christian Strache přesto neponechávají nic náhodě, a přestože Ústavní soud neprokázal jakoukoliv manipulaci voleb, chystají oznámení na údajnou manipulaci s korespondenčními volebními lístky v domovech důchodců. Zaměstnanci ústavů se proti tomuto nařčení rozzlobeně brání. Jak podotkl Lockl, vedoucí kampaně Zelených: „FPÖ nechá zřejmě volby tak dlouho opakovat, dokud jim jejich výsledek nebude vyhovovat.“ Podle jeho slov Hofer nebude váhat opakovaně podkopávat důvěru občanů v právní stát. I Socialisté (SPÖ) mají pro Stracheho a Hofera kritická slova a jejich snahu stavět se do role oběti označují za laciný populismus.

Experti na politický marketing a veřejné mínění si mnou ruce – bude to velmi napínavý a nepředvídatelný souboj – takový jaký Rakousko ještě nezažilo.