Nejen Česko: z podpory Ukrajinců těží většina střední Evropy

Ukrajinské uprchlíky jsme přijímali z humanitárních důvodů, nikoli proto, abychom na nich vydělali. Přesto ve veřejné debatě přetrvává představa, že představují pro státní rozpočty hlavně zátěž. Fakta ale ukazují jiný obraz. Přinášíme přehled nových dat ze střední Evropy, která mluví jasně: otázka už není, jestli se Ukrajinci vyplácejí, ale jak moc.

Česko

Poměr výdajů a příjmů ve vztahu k uprchlíkům z Ukrajiny průběžně monitoruje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Trend, který statistiky MPSV ukazují, je naprosto jasný: zatímco výdaje už dva roky klesají, příjmy jsou na vzestupu. První „plusová“ čísla reportovalo ministerstvo již před dvěma lety, ve třetím čtvrtletí 2023, a od té doby se pozitivní bilance jen zvýrazňuje. V prvním kvartálu letošního roku se „převis“ příjmů nad výdaji přiblížil dvojnásobku.

Klíčovým faktorem pozitivního trendu je nárůst počtu uprchlíků na trhu práce. K dubnu 2025 mělo legální práci přes 158 tisíc držitelů dočasné ochrany. V současnosti je zaměstnáno nebo podniká zhruba 80 % uprchlíků v ekonomicky aktivním věku. Stejně vysokou míru zaměstnanosti najdeme jen v několika málo dalších zemích EU, pokud vůbec v nějaké.

Z jakých údajů vychází model MPSV?

„Výdaje státu na podporu ukrajinských uprchlíků v celkové bilanci představují sociální dávky (zejména humanitární dávka), ale také výdaje na zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. Naopak v příjmech do státního rozpočtu je kromě odvodů na pojistné zahrnuto také DPH, spotřební daň nebo daň z příjmu právnických osob."

Zdroj: MPSV

Slovensko

Výdaje a příjmy spojené s přítomností ukrajinských uprchlíků uvádí nová vládní zpráva zkoumající scénáře možného členství Ukrajiny v EU. Odborníci z Inštitútu finančnej politiky (IFP) vypočítali, že za roky 2022-2024 vydalo Slovensko na pomoc uprchlíkům celkem 509 milionů eur. Nejvyšší výdaje připadly na rok 2023, a to 231 milionů. V roce 2024 pak klesly na méně než polovinu.

Ve střednědobém horizontu budou výdaje podle vládních analytiků dále klesat. Mírný nárůst se očekává jen v oblasti školství. „Zaměstnaní uprchlíci budou mít nárok na sociální dávky a zdravotní péči, nezaměstnaní na dávky v hmotné nouzi a rekvalifikaci.“ Tyto dávky budou ale jen „zlomkem výdajů z let 2022 a 2023,“ konstatuje se v dokumentu.

Zatímco výdaje klesají a klesat budou, příjmy naopak rok od roku stoupají: v roce 2022 přispěli uprchlíci do rozpočtu zejména na daních z příjmu, odvodech a DPH celkem 64 milionů eur. V loňském roce 2024 se již jednalo o 217 milionů – víc než dvakrát tolik, kolik činily výdaje.

Slovenská vládní zpráva je pozoruhodná mimo jiné tím, že vyčísluje, jak velkou část výdajů na pomoc uprchlíkům kompenzovaly peníze od Evropské unie. Jen z evropských fondů, to znamená bez započítání prostředků v rámci tzv. Evropského mírového nástroje (EPF), obdrželo Slovensko za první tři roky uprchlické krize 332 milionů eur. Díky evropským penězům se tak podařilo proplatit asi dvě třetiny výdajů.

Polsko

Jaká je bilance výdajů a příjmů spojených s uprchlíky v Polsku poprvé odhalila zpráva, kterou v březnu 2024 vypracovala společnost Deloitte. Její autoři došli k závěru, že za předcházející rok 2023 uprchlíci jen na daních přispěli do rozpočtu třikrát víc, než kolik jim stát vyplatil na dávkách.

Jednoznačně pozitivní přínos Ukrajinců pro polskou ekonomiku potvrdila i aktualizovaná zpráva z června 2025. Ta mimo jiné konstatuje, že pokud by ukrajinští uprchlíci z polského pracovního trhu zničehonic zmizeli, HDP by se propadlo o závratných 2,7 %!

Podobně vyznívá také nová analýza, kterou zpracovali experti Polské rozvojové banky (BGK) – byť v tomto případě byli do výzkumu zahrnuti nejen uprchlíci z doby po ruské invazi z února 2022, kterých je v současnosti zhruba 1 milion, ale i migranti z předcházejícího období.

Data BGK ukazují, že zatímco příjmy z daní a pojistného, které Ukrajinci platí do rozpočtu, přesahují 15 miliard zlotých ročně, výdaje vyplácené na dávkách (konkrétně v rámci benefitu „Rodina 800 plus“) činí jen 2,8 miliardy. Výdaje na zdravotní péči a bezplatné vzdělání dětí zpráva nespecifikuje.

Lotyšsko

Finanční bilanci podpory uprchlíků v Lotyšsku zkoumali novináři zpravodajského portálu LSM. Lotyšský systém je specifický tím, že na všechny podpůrné programy pro Ukrajince, od nejnutnější hmotné pomoci přes integrační opatření typu jazykové výuky až po vzdělávání a zdravotní péči, je v rozpočtu vydělena samostatná částka. V roce 2024 se jednalo o 70 milionů eur.

Reálně ale bylo do poloviny prosince, kdy novináři svou analýzu uzavírali, utraceno méně než 56 milionů. Pouze příjmy na daních naproti tomu dosáhly jen do října 53,5 milionu eur. LSM na základě těchto údajů konstatuje, že už v listopadu daňové příjmy nad podpůrnými programy převážily a nejpozději v prosinci Ukrajinci „hospodařili v černých číslech“ – jinými slovy stali se čistými přispěvateli do rozpočtu.

Závěrem své analýzy autoři připomínají, že do celkové bilance by bylo potřeba započítat ještě příjmy ze spotřeby: „Z každého eura, které se nechá u pokladny v lotyšském obchodě, jde do státní pokladny přibližně 18 centů ve formě DPH.“ Je přitom jasné, že právě na spotřebu utratí uprchlíci většinu peněz, které mají k dispozici, bez ohledu na to, zda se jedná o výdělek, úspory nebo příjem z dávek.