Adriana Černá pro Heroine: Útoky na Člověka v tísni snáším hůř než ty na mě osobně

Publikováno: 12. 3. 2021 Doba čtení: 4 minuty
Adriana Černá pro Heroine: Útoky na Člověka v tísni snáším hůř než ty na mě osobně
© Foto: PIN

„Útoky na Člověka v tísni snáším hůř než ty na mě osobně,“ uvedla v březnovém rozhovoru pro Heroine Adriana Černá. Když v roce 2009 přišla do Prahy, začala Člověku v tísni pomáhat jako dobrovolník na doučování dětí ze znevýhodněného prostředí. Dnes pracuje jako mediální stratég Člověka v tísni, nastavila principy komunikace a organizace na sociálních sítích a aktivně se také podílí na boji proti fake news a dezinformacím. Kromě toho, že si o těchto tématech v podcastu Hlas Heroine povídala s moderátorem Pavlem Houdkem, svým komentářem na téma sociální sítě a dezinformace přispěla v tomto týdnu také do rubriky Očima odbornice Lidových novin.  

„Když jsem nastoupila do mediálního oddělení, bylo to právě ve vrcholu nenávisti proti Člověku v tísni. A tak jsem začala analyzovat a sledovat, odkud ty lži proti nám pramení. Kde se vyskytují, kdo je šíří, kde se uchytí, kdo je opakuje. Chtěla jsem se na ty lži připravit a být o krok napřed. Ty lži nezvrátíme, ale můžeme na ně být připraveni,“ vzpomíná v rozhovoru pro Hlas Heroine Adriana Černá na dobu, kdy se začala nenávisti a nepravdám na internetu intenzivně věnovat.

Od té chvíle uplynulo několik let a Adriana Černá se dnes řadí k předním českým odborníkům a odbornicím na téma dezinformace a fake news. Spoluorganizovala konferenci Cyber Dialogue, iniciovala vznik platformy monitorující dezinformace o nemoci covid-19, účastní se veřejných debat. Aktivním bojem proti lžím a nenávisti na internetu se stala trnem v oku mnoha lidí a trollů a často proto bývá terčem jejich nenávistných aktivit. S útoky na ní samotnou se setkává prakticky neustále, ale jak sama říká, daleko obtížnější pro ni je vyrovnat se s útoky na Člověka v tísni. Ty podle ní navíc nejsou jen výrazem nenávisti vůči neziskovým organizacím, ale jsou součástí daleko komplexnějšího problému, jako je boj proti principům demokracie.

"Existují lži, které vznikají s účelem poškodit nás, jako demokracii, jako společnost. Rozeštvat nás a oslabit. A součástí této snahy je právě narativ proti neziskovkám. Protože neziskovky jsou vrchol občanské společnosti, lidí, kteří jsou aktivní, snaží se měnit svět kolem sebe k lepšímu a hlídat demokracii a svobody," říká odbornice na sociální sítě a dezinformace Adriana Černá.

Neziskové organizace jsou vrchol občanské společnosti

„Existují lži, které vznikají s nějakým účelem. Účel je poškodit nás, jako demokracii, jako společnost. Rozeštvat nás a oslabit. A součástí této snahy je právě narativ proti neziskovkám. Protože neziskovky jsou vrchol občanské společnosti, lidí, kteří jsou aktivní, snaží se měnit svět kolem sebe k lepšímu a hlídat demokracii a svobody, které tady máme. Takže ty neziskovky se nabízejí jako takový otloukánek při boji proti lidem, kteří jsou aktivní,“ vysvětluje v rozhovoru s Pavlem Houdkem Adriana Černá.

Kde jsou limity sociálních sítí, může se boj proti dezinformacím změnit v omezování svobody slova a je možné se dezinformacím bránit? O tom se můžete dozvědět v podcastu Hlas Heroine nebo v komentáři níže, který vyšel v deníku Lidové noviny ze dne 10.3. 2021. 

Komentář Adriany Černé pro Lidové noviny: Sociální sítě mají přijmout odpovědnost

Problém, na který experti poukazují už řadu let, se konečně dostal do povědomí široké veřejnosti. Jenže by se chtělo říct „too little too late“. Vážnost situace jsme si uvědomili, až když dezinformace začaly ohrožovat lidské životy. Po roce s koronavirem vidíme, že jediná cesta z covidové šlamastyky vede přes proočkování populace. Veřejné mínění však velmi silně ovlivňují nejrůznější fámy.

Dle průzkumu agentury Focus neuvěřitelných deset procent lidí věří tak očividnému nesmyslu, jako že testování nebo očkování je ve skutečnosti čipování obyvatel, a chtějí se mu proto vyhnout. Na dezinformace šířící se po internetu se nenechávají nachytat zdaleka jenom starší lidé z generace, která se ještě nerodila se smartphonem v ruce. Děti a dospívající, kteří už před zavedením distanční výuky trávili mnoho hodin denně online, jsou už rok v podstatě permanentně připojeni. Podle jiného průzkumu považuje osmdesát procent z nich za hlavní zdroj informací sociální sítě, které prakticky převzaly roli tradičních médií.

Byznys model sociálních sítí ale nestojí na šíření pravdivých a kvalitních informací. Snaží se své uživatele udržet co nejvíce „engaged“ – tedy volně přeloženo „reagující“ a „zaujaté“. Nejsou transparentní v tom, jak to dělají. Dlouhodobě odmítají odpovědnost za obsah, který šíří.

Budování odolnosti proti dezinformacím by mělo být součástí základního vzdělání. Člověk v tísni připravuje společně s učiteli vzdělávací materiály týkající se nejenom koronavirových dezinformací. Starším dětem nabízíme příručku a aplikaci Dezinformační dezinfekce, mladším třináctidílný animovaný seriál V digitálním světě. Všechno je to k dispozici na portálu www.jsns.cz.

Dezinformacím se bránit lze. Nejefektivnější obranou je prevence, tedy mediální vzdělávání – posilování schopnosti kriticky myslet, analyzovat, rozlišovat. Máme však teď jako společnost čas věnovat se prevenci, když kolem nás zuří (dezinformační) pandemie? Není tohle vhodná příležitost donutit sociální sítě, aby přijaly odpovědnost za (dez)informace, které jim vydělávají?

Komentář vyšel v Lidových novinách dne 10.3.2021.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel


Autor: Dagmar Růžičková

Související články