Veřejný ochránce práv: Nezaplatit dítěti s postižením asistenta je diskriminace

Publikováno: 16. 7. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Veřejný ochránce práv: Nezaplatit dítěti s postižením asistenta je diskriminace
©

Až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zřejmě skončí případ čtrnácti­letého autisty z Olomouce, u ně­hož krajský úřad odmítl financovat celý plat asistenta pedagoga. Obrátit se na něj zvažuje maminka chlapce, která v Česku neuspěla u žádného soudu. Na její stranu se nedávno postavila ombudsmanka Anna Šabatová, která postup krajského úřadu označila jako diskrimi­nační.

„Maminka se nevzdala a dotáhla to až k Ústavnímu soudu. Nega­tivní rozhodnutí soudu v jejím případě považuji za krajně nešťastné. Jsem pře­svědčená, že u Evropského soudu už vyhraje. Svým stanoviskem ji ve Štrasburku podpořím,“ řekla Anna Šabatová. Rodiče dětí se zdravotním postižením, kterým kraj nepřizná nárok na asistenta pedagoga, se podle Šabatové mohou bránit také antidiskri­minační žalobou.

Školák, který má diagnostikovaný autismus, chodil od první třídy do běžné základní školy a učivo zvládal s podporou asistenta pedagoga. Při přechodu na druhý stupeň základní školy kraj sice souhlasil s tím, aby žák dostal asistenta, ale odmítl zaplatit celý jeho úvazek. A to i přesto, že běžnou základní školu chlapci doporučilo školské poradenské centrum a pomoct se snažila i škola, kam autista chodí.

Aby mohl jejich syn zůstat v běžné třídě, dotují rodiče plat asistenta z vlastní kapsy formou finančního daru škole, a to ve výši dva tisíce korun měsíčně.

„Fakticky jsou tedy nuceni platit za základní vzdělání svého dítěte, ačkoli ostatní děti za stejné vzdělání neplatí. Ochránce práv to označil za přímou diskriminaci na základě zdravotního postižení. Může se jednat také o nepřímou diskriminaci, protože stát opomněl či odmítl přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k jisté veřejné službě – vzdělání,“ vysvětlila Šárka Dušková, právnička Ligy lids­­kých práv (LLP).

Peníze jako důvod?

Olomoucký kraj se domnívá, že Veřejný ochránce práv nepo­chopil způsob financování regionálního školství a asistenta pedagoga. „Odbor školství nad rámec normativu poskytne škole na asistenta příspěvek. Řediteli školy je současně sděleno, že pokud objem finanč­ních prostředků nebude vzhledem k přidělenému rozpočtu školy po úpravě na základě změny výkonů na školní rok dostateč­ný, je možné zažádat v podzimním termínu o dofinancování,“ uvedl vedoucí odboru školství Miroslav Gajdůšek. Jinými slovy, kraj podle Gajdůška finanční prostředky na asistenta poskytl a řediteli školy sdělil, že si může požádat o dodatečné financování.

Liga lidských práv upozorňuje, že příběh z Olomouce není ojedinělý, a naopak jde o dlouho­dobý systémový problém. I když stát musí zajistit, aby žáci se zdravotním postižením měli k asistentům přístup, právní úprava po­­dle ní dosud neumožňovala rodičům, aby se tohoto práva přímo domáhali. „Rozhodování o tom, kdo a v jaké výši má na asistenta nárok, probíhá mezi školou a krajem, žáci a rodiče jsou z tohoto rozhodnutí prakticky vyloučeni,“ popsala další právnička LLP Zuzana Durajová. Ombudsmanka to kritizuje a požaduje, aby se rodiče mohli odvolat v případě, že kraj nárok na asistenta nepřizná.

Olomoucký kraj už dlouho navrhuje, aby ministerstvo školství zavedlo samostatný rozvojový program, ze kterého by se hradili asistenti pedagoga a školy by je tak nemusely platit z peněz určených na platy učitelů a dalších svých zaměstnanců.

Článek vyšel v třetím čísle časopisu Škola all inclusive, který vznikl v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR

Autor: Petra Klimková