Výlet do velkého města
Publikováno: 3. 12. 2018 Doba čtení: 3 minuty
„Babička říkala, ať jsem hodná. Kdyby tohle viděla, dostala by infarkt,“ hodnotí svérázně množství schodů na věž Katedrály svatého Bartoloměje v Plzni Janča, jedna z účastnic našeho podzimního výletu. Parta dětí z Domažlicka, se kterými spolupracujeme v rámci podpory vzdělávání nebo sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, s námi vyrazila do „velkého města“ za zážitky, které jen tak nezískají a jen tak nezapomenou.
„Pořádané volnočasové aktivity přispívají ke smysluplnému trávení volného času dětí, se kterými spolupracujeme. Tyto děti často pocházejí z prostředí, které jim neposkytuje dostatek podnětů a podmínek pro zdravý osobní rozvoj a rozvoj sociální vztahů. Jejich rodiny často řeší mnoho existenčních problémů a rozvoj dětí není tím nejdůležitějším zájmem,“ vysvětluje podstatu aktivit Anna Burešová, koordinátorka podpory vzdělávání v Plzeňském kraji.
Pro děti byla už samotným zážitkem jízda rychlíkem z Domažlic do Plzně a zpět a jízda tramvají po Plzni. „Děti rozebíraly, kdo kdy jel nějakou veřejnou dopravou, čímž jsme bavili ostatní cestující,“ popisuje vedoucí akce Edita Kočandrlová. Cílem cesty bylo 3D kino. Snímek Grinch děti vánočně naladil. Pro některé děti to byla první návštěva kina v životě, pro jiné první film ve 3D. A společně s popcornem to vytvářelo pro děti jedinečné spojení, které je pro mnoho jiných dětí zcela běžné. Po kině pak následoval již zmíněný výlez na věž v centru Plzně. Někteří to zvládli po schodech, jiní to vzdali těsně před cílem, další se nahoru vydali výtahem a část zůstala z obavy z výšek dole a vychutnávala si atmosféru probíhajících svatomartinských trhů. Výlet byl zakončen v cukrárně s výhledem.
„Nedostatek příležitostí ke smysluplnému trávení volného času vede společně s nedostatečným vzdělání či nedostatkem pozitivních vzorů ke zvýšenému ohrožení kriminalitou, ať už je to ohrožení stát se obětí či pachatelem. A tomu se snažíme předcházet,“ objasňuje Burešová. S dětmi a jejich rodinami v průběhu roku pracují naši pracovníci. Pomáhají jim s přípravou do školy, se kterou si jejich rodiče sami nevědí rady, asistují při komunikaci rodiny se školou, ale řeší s nimi i další potíže, se kterými se potýkají. Za některými dětmi docházejí každý týden na doučování dobrovolníci. A pokud spolupráce funguje, rodiny jsou aktivní, tak se to snažíme ještě podpořit a děti motivovat ještě k lepším výsledkům například právě účastí na volnočasových aktivitách. „Některé děti se samy jet bojí, nejsou na to zvyklé. Davida tak musela doprovázet maminka, která na nás čekala před kinem. Děti na těchto akcích poznají nové kamarády a mají motivaci na sobě i dál pracovat, aby se mohly zúčastnit i příště,“ uzavírá Kočandrlová.
Z cukrárny následoval úprk na vlakové nádraží. V Domažlicích žádné jezdící schody nejsou, takže během čekání na vlak se jimi děti projely nespočetněkrát. David své nové kamarády bavil parkurovými kousky v podobě salt a hvězd a stal se tak středem pozornosti nejen naší výletní party, ale zpestřil čekání na vlak i jiným cestujícím.
A kam příště, když děti všechno zvládnou a budou se snažit? Jako většina dětí by se i ty naše domažlické rády vydaly do bazénu. Ale taky je lákají motokáry nebo herní parky. Ale na to je ještě čas. Teď se musí zase soustředit na přípravu do školy.