Zastavme další tragédie ve Středozemním moři

Publikováno: 23. 4. 2015 Doba čtení: 3 minuty
Zastavme další tragédie ve Středozemním moři
©

Během víkendu zemřelo ve Středozemním moři dalších více než 900 lidí utíkajících před válkou, hladem či chudobou. Mnozí z nich byli děti a nezletilí. Podle UNHCR letos jen zde zahynulo už přes 1 500 uprchlíků.

Uvědomujeme si, že situace nemá jednoduché řešení. Oběti těchto tragédií je ovšem nutné vnímat především jako lidi, kteří přicházejí o životy. Jedním z hlavních cílů má být prevence přímo v zemích, ze kterých lidé prchají, tedy pomoc na místě, jak také Člověk v tísni, o.p.s. v rámci svých misí činí.

Zároveň si ovšem myslíme, že je nutné řešit aktuální situaci ve Středozemním moři, kde dochází k dalším a dalším tragédiím, během kterých umírají lidé. Nejedná se přitom ve většině případů o tzv. ekonomické imigranty, ale uprchlíky ze zemí sužovaných válkou nebo tvrdou diktaturou jako Sýrie, Eritrea nebo Somálsko. Jejich situace je natolik zoufalá, že riskují i tak nebezpečnou cestu, jako je plavba přes Středozemní moře. Ať už tedy bude přístup ze strany EU jakkoliv restriktivní, uprchlíci stejně budou hledat nové cesty.

V souvislosti i s nedávnými tragickými události, jejichž opakování je téměř jisté, chceme vyzvat EU k větší solidaritě s uprchlíky a přehodnocení stávající azylové politiky, která akcentuje ochranu hranic a v podstatě neumožňuje uprchlíkům využít právo požádat o mezinárodní ochranu. Budování masivního plotu na hranicích Bulharska s Tureckem a ukončení úspěšné operace Mare Nostrum, která zachránila více než 100 tisíc imigrantů, a její nahrazení operací Triton agentury Frontex, v jejímž rámci je pouze monitorována středomořská hranice zemí EU, stejně jako zásadní redukce prostředků na humanitární akce, jen potvrzují upřednostňování krátkodobých bezpečnostních opatření před solidaritou s uprchlíky a hledáním konstruktivních řešení v souladu s mezinárodním právem. Jsme přesvědčeni, že i z bezpečnostního hlediska je čistá restriktivní politika krátkozraká, neboť přispívá k vytváření podhoubí pro růst terorismu a extrémismu.

Zároveň je podle nás potřeba větší solidarity i v rámci Evropské unie. Dublinský systém, podle kterého je za uprchlíky zodpovědná ta země EU, do které migrant jako první vstoupí, vytváří nepřiměřený tlak na nárazníkové země jako Itálie, Řecko, Španělsko, Malta, Bulharsko nebo Maďarsko, které dlouhodobě nejsou schopny zajistit uprchlíkům důstojné podmínky pro život.

Připojujeme se tedy k prohlášení Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, která vyzývá politické zástupce ČR a EU, aby:

  • dostáli mezinárodním závazkům a zajistili uprchlíkům faktický přístup k mezinárodní ochraně a bezpečné a legální cesty příchodu do EU a ČR. Dnes je možné žádat o azyl pouze na území EU, a tak i lidé v situacích, kdy na něj mají nárok, musí podstupovat nebezpečné cesty, za které platí horentní sumy převaděčům. Jedním z možných řešení tak může být vydávání humanitárních víz na ambasádách evropských států. Možností je také přijímat více uprchlíků z táborů, které spravuje Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Migranti, kteří vzhledem ke své situaci mají opravdu nárok na obdržení azylu, by tak nemuseli riskovat své životy.
  • posílili záchranné operace ve Středozemním a Egejském moři, na kterých se budou podílet všechny členské státy EU.
  • učinili zásadní revizi Dublinského nařízení, které způsobuje nepřiměřený tlak na několik málo zemí, a zajistili vyšší míru spoluzodpovědnosti všech členských zemí EU za faktické přijímání uprchlíků.

Zástupce české politické scény vyzýváme, aby:

  • umožnili přijetí většího počtu uprchlíků v ČR v rámci přesídlovacích programů.
  • zajistili adekvátní aplikaci Dublinského nařízení tak, aby uprchlíci nebyli posíláni zpět do zemí na vnějších hranicích EU, které jsou kapacitně vyčerpané.
  • zajistili převzetí uprchlíků, kteří mají v ČR jednoznačné předpoklady k bezproblémové integraci, např. zde žijí jejich rodinní příslušníci.

 

Autor: Program migrace, Člověk v tísni, o.p.s.