Zbyl nám jen strach z bomb, říká Zahra z Aleppa. Člověk v tísni každý měsíc v Sýrii pomáhá 120 000 lidí

Syrský tým Člověka v tísni (ČvT) s podporou EU, české, britské, švýcarské a německé vlády, partnerské německé organizace Welthungerhilfe z platformy Alliance2015, Světového potravinového programu (WFP), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a stovek dárců sbírky SOS Sýrie a e-shopu Skutečný dárek každý měsíc poskytuje přímou pomoc pro 120 000 lidí. „Lidé dostávají především potravinové balíčky, chleba nebo poukázky na jídlo. Díky naší pomoci ale například může základní školu každý měsíc navštěvovat 8 800 dětí,“ vysvětluje koordinátorka programů ČvT v Sýrii Jitka Škovránková. „K tomu více než 300 000 lidí každý měsíc zajišťujeme přístup k pitné vodě a 370 000 lidí svoz odpadu,“ dodává.

Pomoc dostává i šedesátiletá Zahra ze syrského Aleppa. Denně pracuje 10 hodin v továrně na plasty, kde si měsíčně přijde v přepočtu na 1600 korun. Na dům, ve kterém Zahra žila, před pár měsíci dopadla sudová bomba. "Při výbuchu byl zraněný můj otec a od té doby je nemohoucí. Zbytek rodiny jako zázrakem vyvázl bez zranění," říká Zahra.

Po smutné zkušenosti se se čtyřmi dcerami a rodiči přestěhovala blíž k oblastem, které jsou v držení vládních vojsk. Nedaleko je bojová fronta a zdejší čtvrť tak patří k nejnebezpečnějším ve městě. "Každý ví, že tyto oblasti nebombardují, protože vládní vojska jsou jen 200 metrů odsud," vysvětluje Zahra válečná pravidla někdejší hospodářské metropole Sýrie, odkud už utekly statisíce lidí na venkov nebo do Turecka.

"Ještě před pár měsíci to bylo rušné město, kde bylo dostupné všechno zboží. Teď je to město duchů, kde ceny potravin rapidně vzrostly a většina lidí si je nemůže dovolit. Zbyl nám jen strach z bomb, radikálů a vládních vojsk," říká Zahra. V jejím bytě chybí nábytek, lednička, není tu vodovod, takže se pro vodu musí s kanystry na ulici, elektřina nefunguje už čtyři měsíce. Často chybí jídlo i peníze, za které by si ho mohla koupit, velká nouze je o léky.

Syrský tým Člověka v tísni poskytuje Zahře a její rodině každý den chléb a zároveň dostává balíček s potravinami pro rodinu na měsíc. S nouzí o vodu není Zahra sama. Podle OSN má jen v Aleppu omezené dodávky pitné vody 2,5 milionu lidí, desetitisíce lidí musí pít vodu z nechráněných zdrojů. Člověk v tísni se proto snaží opravovat vodovodní potrubí a pumpy poničené roky bojů.

#~gallery-905~#

Za poukázky si lidé mohou koupit, co sami potřebují

Syrský tým ČvT ale pomáhá i lidem, kteří uprchli do vesnic v provincii Idlíb. V posledních měsících zdejším nejzranitelnějším běžencům nabízí také potravinové poukázky. Každý z vytipovaných nejohroženějších uprchlíků dostane bloček s 25 poukázkami, každá v hodnotě 500 syrských liber, což je asi 70 korun. Celkově tak v poukázkách dostane 1750 korun na nákup základního jídla pro rodinu na měsíc.

„Na rozdíl od potravinových balíčků si lidé mohou sami vybrat, co si koupí a obohatit tak svůj jídelníček například o maso a zeleninu,“ říká vedoucí mise ČvT v Sýrii Tomáš Kocian. „Tento způsob pomoci zároveň podporuje místní ekonomiku, jelikož obchodníci mají větší obrat,“ dodává.

Systém si pochvaluje i Mohammmad Alsaied Yousef, který s manželkou a třemi dětmi utekl z Aleppa do provincie Idlíb. „Mám velmi malou rodinu a potřebuji hlavně dětskou výživu nebo pleny a na týden nám stačí dva kilogramy rýže. Co bych dělal s patnácti kilogramy?,“ říká.

S možností výběru je spokojený i Khaled Alhamade, který kvůli konfliktu přišel o práci a musí živit manželku a sedm dětí. „Nejvíce utratím za rýži, olej, cukr, čaj a zeleninu a konzervy s místním jídlem. Je skvělé, že si mohu vybrat a koupit si například i dětskou výživu nebo chleba,“ říká. Člověk v tísni tímto způsobem pomáhá každý měsíc 2100 rodinám z osmi vesnic.

Pomoc je potřeba v Sýrii i okolních státech

Člověk v tísni pracuje v Sýrii od podzimu 2012 a na základě dvouletých zkušeností z terénu ví, že pomoc je potřeba nejen v Sýrii, ale i v okolních státech. Mnoho Syřanů zemi nechce z ekonomických, rodinných, kulturních a dalších osobních důvodů opustit. „Statisíce lidí přebývají v bezpečnějších pohraničních oblastech a doufají, že se po konci bojů vrátí domů, ke zbytku rodiny, ke své práci a zdroji příjmů,“ přibližuje osudy syrských uprchlíků Jitka Škovránková. „Pomoc lidem uvnitř země tak působí jako prevence dalšího odlivu uprchlíků a může okolním státům ulehčit,“ říká Jitka Škovránková s tím, že pomoc vnitřnímu uprchlíkovi je méně nákladná, než podpora běžence.

Miliony lidí ale konflikt vyhnal do okolních zemí, pro které je uprchlická vlna obrovskou zátěží především na sociální, zdravotnický nebo vzdělávací systém. Podle odhadů je například v Turecku už čtyři miliony syrských uprchlíků a v Libanonu je každý čtvrtý obyvatel Syřan. I v těchto zemích je pomoc potřeba.

Člověk v tísni v Sýrii

Člověk v tísni se při pomoci obětem syrského konfliktu soustředí především na okamžitou potravinovou a materiální pomoc. Pomáhá ale i s opravou škol, poničených rozvodů vody nebo svozem odpadu. Se stálými kancelářemi a týmy v provinciích Aleppo a Idlíb patří k důležitým poskytovatelům pomoci uvnitř země. Za poslední dva roky pomohl v Sýrii téměř 1,3 milionu lidí.

V letech 2012 a 2013 poskytl Syřanům pomoc za více než 70 milionů korun. V roce 2014 objem pomoci strmě vzrostl a celkový roční rozpočet přesáhne 300 milionů korun. Na pomoc Sýrii přispěla česká veřejnost více než 9,7 milionu korun prostřednictvím sbírky SOS Sýrie a dalších 5 milionů uvolnil humanitární fond Klubu přátel Člověka v tísni. Pomoc je možná i díky podpoře české vlády, britské vlády (DFID), švýcarské vlády (SDC), Evropské unie (ECHO a ENPI), německé vlády (BMZ a AA), partnerské německé organizace Welthungerhilfe z platformy Alliance2015, Světového potravinového programu (WFP), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a stovek dárců sbírky SOS Sýrie a e-shopu Skutečný dárek.