125 kilometrů obnovených cest a 3,900 podpořených rodin v Nepálu. Jak to vše vypadá z dronu?

Publikováno: 16. 2. 2018 Doba čtení: 5 minut
125 kilometrů obnovených cest a 3,900 podpořených rodin v Nepálu. Jak to vše vypadá z dronu?
© Sajana Shrestha

25. dubna 2015 zasáhlo Nepál zemětřesení o síle 7.8 stupně. Po tomto zemětřesení následovala ještě spousta menších otřesů a sesuvů půdy. Zemřelo více než 8,500 lidí a přes půl millionu domovů bylo zničeno. Krátce poté Člověk v tísni začal realizovat projekt Unnat Goreto, jehož cílem se je obnova horských cest. Projekt zaměstnal více než 3,900 místních obyvatel. Pro odlehlé himalájské vesnice jsou horské stezky jedinou spojnicí s trhy, školami, zdravotními centry a dalšími vesnicemi v okolí.

Jen za minulý rok bylo opraveno přes 125 km stezek. Opravy byly financovány organizací UK aid a celý projekt vedl Člověk v tísni za podpory místních partnerů PHASE Nepal, Lumanti, a Scott Wilson Nepal. Obcím bylo díky projektu vyplaceno přes 900,000 liber jako odměna za odvedenou práci. Opravy cest zajistily místním obyvatelům zaměstnání, pomohly revitalizovat ekonomiku a obnovená infrastruktura zajistila lidem přístup do širokého okolí, což jim velmi usnadnilo běžný život.

V průběhu projektu jsme dokumentovali příběhy lidí, kteří se na obnově cest podíleli. Nakonec přijel zkušený český kameraman Petr Pospíchal, aby zaznamenal naši práci z jiného úhlu pohledu. Pokochejte se videi natočenými z ptačí perspektivy pomocí dronu a vydejte se na virtuální prohlídku po opravených stezkách. V následujícím rozhovoru se navíc dozvíte, jak se Petru Pospíchalovi podařilo tato jedinečná videa pořídit.

Jaké bylo odjet do vesnice Ghorka a točit obnovy místních stezek? Co pro vás tato zkušenost znamená?

Byl to týden, který jsem strávil bez možnosti telefonovat a během kterého jsem jedl jen daal-bhat (rýže s čočkovou polévkou). Ale vzpomínám na to jako na příjemný zážitek. Rozhodně mi v horách nešlo o život. Tento rozsáhlý projekt a jeho atmosféra mě okouzlily. Poslouchat příběhy lidí, kteří se projektu účastnili, bylo o mnoho příjemnější, než natáčet ničivé dopady zemětřesení pro účely mého dokumentu s názvem Návrat do epicentra, který jsem točil před dvěma lety. Tentokrát jsem se přidal ke zkušené nepálské novinářce Sajaně Shrestha, která nyní pro Člověka v tísni pracuje. Byla to Sajana, kdo celý výlet naplánoval. Viděli jsme, jak celý projekt funguje a jak jsou lidé rádi za peníze, které si vydělali prací na obnově stezek a mohou je investovat do své budoucnosti. Bez Sajany by nebylo možné s vesničany mluvit a říct jim, proč tam jsme a co vlastně děláme.

Proč právě 360° videa?

V dnešní době jsou videa jedním z nejlepších způsobů, jak upoutat na internetu pozornost. Ale videa mají také svá omezení, protože nejsou interaktivní a nedovolí vám určit si vlastní tempo sledování. Oproti tomu virtuální prohlídky vám toto umožní a k tomu nabízí možnost, jak se dozvědět více o různých místech a projektech, které si prohlížíte. Tvůrce takových videí musí být, pravda, alespoň trochu kreativní a musí něco vědět o fotografii a o práci s webovými stránkami. To je to součást celého procesu.

Nápad dělat virtuální prohlídky, které budou vyprávět příběhy, přišel krátce poté, co jsem v České republice založil společnost Virtual Visit. Našim cílem je najít pro virtuální prohlídky nová využití. Projekt Unnat Goreto náš záměr přesně naplňuje, takže když jsem zjistil, že v Nepálu hledají operátory dronů, řekl jsem si, že by to mohlo být skvělé dobrodružství. Shodou okolností jsem byl v Nepálu právě na dovolené, takže bylo logisticky snadné nabídnout Člověku v tísni své služby. Na myšlenku 360° videí mě přivedlo tehdejší právě probíhající natáčení z ptačí perspektivy, o které nás požádaly další neziskové organizace.


Je to úplně nový způsob natáčení?

Myšlenka virtuální prohlídky vůbec není nová, ale její užití v tomto případě nové je. Projekt Unnat Goreto s 360 ° videi má hodně inovativní styl, protože se jedná o interaktivní virtuální prohlídku s využitím nejnovějších technologií. Jednou z nich jsou panoramata zabíraná z ptačí perspektivy, další pak vysoké rozlišení a třetí je propojení s Google mapami. Výsledek je kompatibilní se všemi moderními zařízeními, např. tablety a chytrými telefony.

Jak to vlastně děláš?

Celý proces spočívá ve vytvoření série fotografií, které se následně pospojují. Dnes už je možné to hodně zjednodušit díky zařízením jako je Ricoh Theta a podobně, pro naše potřeby to je ale pořád málo. Na počítači pak fotografie pospojujete a vytvoříte prohlídku. Aby bylo možné vytvořit panorama s lidmi pracujícími na opravě cest, je potřeba, aby se snímaní lidé několik vteřin nehýbali. To dodá obrázkům život. Když pořizujete snímky pomocí dronu, musíte jich nasbírat velké množství a pak je poskládat dohromady. Dron musí být pokud možno nehybný s využitím GPS, a k tomu je třeba, aby vám hrálo do karet i počasí, protože vítr může dron unášet. Naštěstí jsem už měl před tímto natáčením nějaké zkušenosti, ale i tak to nebylo snadné. Neměli jsme k dispozici počítač, a tak jsme se museli spolehnout jen sami na sebe.

Jak probíhala práce v terénu?

Přivezli jsme si vybavení, které mělo asi 10 kg, takže jsme s radostí využili nabídku místních a najali jsme si nosiče, který nám pomáhal. Problém byl v tom, že jsem chtěl udělat kvalitní záběry z dronu a zároveň snímky panoramat z ptačí perspektivy - ta jsou však velmi časově náročná a navíc se při jejich pořizování rychle vybíjí baterie. Bál jsem se, že nezvládnu ujít tak velké vzdálenosti a zároveň cestou natáčet a fotit. Ale nakonec jsme to zvládli, i když jsme baterie využili nadoraz.

Museli jsme předem naplánovat, kdy bude čas dobíjení baterie do dronu, protože v některých místech vůbec nebyla elektřina. To byla docela výzva. Nakonec jsme si s sebou nesli čtyři baterie pro dron a sedm pro náš hlavní fotoaparát, plus další čtyři baterie pro záložní fotoaparát. A i tak jsme je dobíjeli pokaždé, kdy to bylo možné. De facto jsme s sebou měli dostatek baterií pro normální cestování, ale pro náš výlet do hor to stačilo jen tak tak. Měli jsme také problém s uložením výsledné nahrávky, takže jsme potřebovali ještě tři 64GB karty jen pro dron a další čtyři pro digitální zrcadlovku.

Kamera: Petr Pospíchal a Sajana Shrestha

Práce s dronem: VirtualVisit.cz

Vytvořeno Petrem Pospíchalem / www.virtualvisit.cz

Hudba: Kai Engel - "Seeker"

Autor: Sajana Shrestha, ČvT Nepál / Petr Štefan, mediální koordinátor ČvT

Související články