2025 Globální index hladu – 20 let sledování pokroku: je na čase znovu se zavázat k cíli

Zastavení pokroku odráží kumulativní dopady překrývajících se a zrychlujících globálních krizí – od sílících ozbrojených konfliktů a klimatických šoků po ekonomickou křehkost a politickou nečinnost. Mezi těmito faktory zůstává konfliktní násilí nejničivější silou, která hlad prohlubuje. Jen v uplynulém roce přispěly násilné konflikty ke vzniku 20 akutních potravinových krizí, které zasáhly téměř 140 milionů lidí. Zkáza způsobená válkami v Gaze a Súdánu je jasným důkazem, jak konflikty ničí obživu i životně důležité systémy a zanechávají hluboké jizvy na lidských životech i potravinové bezpečnosti.

Historie však ukazuje, že změna směru je možná. V letech 2000–2016 hlad ve světě výrazně klesal, a to i přes finanční krize a přírodní katastrofy. Tento pokrok byl výsledkem koordinovaných kroků, trvalých investic a politické vůle – nástrojů, které máme stále k dispozici, pokud se rozhodneme je využít. 

Zpráva GHI 2025 nabízí střízlivý obraz: přes rané úspěchy se globální úroveň hladu od roku 2016 téměř nezměnila. Současné skóre GHI činí 18,3, což je jen mírné zlepšení oproti hodnotě 19,0 v roce 2016, a svět tak zůstává v kategorii „střední závažnosti“.

Při současném pomalém tempu již není realistické očekávat dosažení cíle Nula hladu do roku 2030. Odhady dokonce naznačují, že svět by mohl dosáhnout nízké úrovně hladu až kolem roku 2137 – více než o století později. Alespoň 56 zemí nemá ani nyní šanci dosáhnout nízké úrovně hladu do roku 2030.

Znepokojivě se situace zhoršila v 27 zemích od roku 2016. V sedmi z nich (Burundi, Demokratická republika Kongo, Haiti, Madagaskar, Somálsko, Jižní Súdán a Jemen) dosahuje hlad alarmujících hodnot. Dalších 35 zemí čelí vážné potravinové nejistotě. 

Skutečný rozsah krize může být ještě větší. V zemích jako Burundi, KLDR, okupovaná palestinská území, Súdán a Jemen, mezery v datech zkreslují realitu. Dostupné ukazatele však naznačují zhoršující se situaci a vytvářejí nebezpečný začarovaný kruh: neviděné potřeby nezískávají žádnou pomoc a opomíjený hlad roste.

Břemeno konfliktů se opět výrazně projevuje. Mezi lety 2023 a 2024 se počet lidí čelících hladomoru (stupeň IPC 5) více než zdvojnásobil – na 2 miliony – převážně kvůli válkám v Gaze a Súdánu. Mezitím se globální rozpočty na humanitární pomoc zmenšují, zatímco vojenské výdaje rostou, což odráží znepokojivý převrácený poměr priorit.

Regionální rozdíly zůstávají výrazné. Hlad je nadále závažný v Africe na jih od Sahary a v jižní Asii, zatímco v některých částech jižní a jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky došlo k mírnému zlepšení míry podvýživy.

Přesto existují světla naděje. Země jako Mosambik, Rwanda, Somálsko, Togo a Uganda dosáhly výrazného pokroku – snížení hladu o více než 5 bodů od roku 2016. Příklady z Angoly, Bangladéše, Etiopie, Indie, Nepálu a Sierry Leone ukazují, že cílené politiky a dlouhodobé investice mohou přinést skutečné, měřitelné změny. Tyto výsledky jsou však křehké, což zdůrazňuje potřebu odolných potravinových systémů, mechanismů včasného varování a trvalého politického závazku.

Celou zprávu 2025 Global Hunger Index najdete zde. 

O Globálním indexu hladu

Globální index hladu (GHI) je každoroční odborně posuzovaná zpráva, kterou společně vydávají členové aliance Alliance2015 – organizace Concern Worldwide, Welthungerhilfe a Institut pro mezinárodní právo míru a ozbrojených konfliktů (IFHV). Index je navržen tak, aby komplexně měřil a sledoval hlad na globální, regionální i národní úrovni. Jeho cílem je podnítit a podpořit konkrétní kroky ke snižování hladu po celém světě.

GHI hodnotí země podle čtyř klíčových ukazatelů:

• Podvýživa (Undernourishment): podíl obyvatelstva s nedostatečným kalorickým příjmem.
  
• Zakrnělý růst dětí (Child stunting): procento dětí mladších pěti let, které jsou příliš malé na svůj věk – ukazatel dlouhodobé podvýživy.
  
• Nízká hmotnost vůči výšce (Child wasting): procento dětí mladších pěti let, které váží méně, než odpovídá jejich výšce – ukazatel akutní podvýživy.
  
• Úmrtnost dětí (Child mortality): podíl dětí, které zemřou před pátými narozeninami, což odráží často smrtelnou kombinaci nedostatečné výživy a nezdravého prostředí.
  

Země získávají skóre na stobodové škále závažnosti hladu, kde 0 představuje ideální stav (žádný hlad) a 100 nejhorší možnou úroveň hladu.

Stupně závažnosti:

• Extrémně alarmující: ≥ 50
  
• Alarmující: 35–49,9
  
• Vážná situace: 20–34,9
  
• Střední úroveň: 10–19,9
  
• Nízká úroveň: ≤ 9,9